Egyptské pyramidy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pyramida
v hieroglyfickém zápisu
U23 G17
D21
O24
Pyramidy v Gíze

Egyptské pyramidy (v egyptštině: pravděpodobně mer) jsou zvláštní stavby typu pyramidy, které byly ve starověkém Egyptě s přestávkami budovány od doby vlády panovníka Džosera ze 3. dynastie až do doby prvního krále 18. dynastie Ahmose I.,[1] tedy po dlouhé období přibližně 1 500 let, jako hrobky (případně kenotafy) králů a později také některých jejich významných manželek a matek (podle prozatím neprokázané domněnky rakouského egyptologa Petera Jánosiho měla od 4. dynastie hrobka královny podobu pyramidy jen tehdy, stal-li se její syn panovníkem)[2]. Každá z pyramid byla ovšem nikoli samostatnou izolovanou stavbou, ale součástí celého rozsáhlého plánu funkčně (především nábožensky) propojených budov; proto je přesnější hovořit ne o pyramidách, ale o pyramidových komplexech. Jejich standardní součástí, vedle pyramidy samotné, byl v ideálním případě údolní chrám, vzestupná cesta, zádušní chrám a tzv. satelitní pyramida. Jednotlivé stavby se nicméně od sebe mohou značně lišit, a to nejen v architektonických jednotlivostech, ale i koncepčně, což zpravidla vypovídá o proměně náboženských představ. V jejich okolí zejména za Staré říše vznikaly rozsáhlé nekropole s hrobkami členů královské rodiny, dvorních hodnostářů a jiných příslušníků společenské elity. V době Nové říše se motiv pyramidy, ovšem bez doprovodných staveb, stal součástí pohřební architektury soukromých hrobek.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Za vrcholné období doby stavitelů pyramid je považována vláda 4. dynastie, kdy vznikly nejznámější z pyramid – Chufuova, Rachefova a MenkaureovaGíze; ty jsou také pokládány za první (a jediný do současnosti zachovaný) z tradičních divů světa. Právě ony a z nich obzvláště pyramida panovníka Chufua (označovaná někdy jako Velká pyramida), v mnoha ohledech jedinečná a odlišující se ostatních staveb tohoto typu, byly nejpozději od středověku předmětem pozornosti autorů nejrůznějších žánrů. Vzhledem k tomu, že se zánikem staroegyptské kultury a znalosti hieroglyfického písma se vytratilo i povědomí o  původním účelu pyramid, staly se předmětem spekulací, jejichž cílem bylo tyto stavby začlenit a interpretovat v rámci určitého historického (například biblického) kontextu. V polovině 19. století vznikl až do současnosti živý zvláštní proud reflektující staroegyptskou kulturu a zejména pyramidy (odtud označení pyramidologie) v duchu hermetismu a esoteriky jako nositele odvěké moudrosti či zvláštních tajemství,[3] která jsou zde „zašifrována“ a která třeba „odhalit“. V nejnovější době bývají nejrůznějšími způsoby dávány do souvislosti s údajnou existencí mimozemských civilizací nebo s dávnými a současné vědě neznámými lidskými kulturami disponujícími pokročilými technologiemi (např. Atlantida). Společným znakem všech těchto teorií je, že odmítají akceptovat nejen primární účel pyramid jako hrobek, ale i jejich datování egyptologií, takže posouvají dobu jejich vzniku hlouběji do minulosti; všechny tyto představy ovšem stojí mimo rámec vědy a nejsou egyptologií akceptovány.[4]

Pyramidy byly budovány ve Starověkém Egyptě s přestávkami od dob panovníka Džosera (Džoserova pyramida a jiné provinční stupňovité pyramidy)[5] do doby krále Ahmose I.. Stavěly se po dobu 1500 let. Používaly se jako hrobky různých králů nebo jejich významných manželek. Každá pyramida je součástí celého pyramidového komplexu, ale i tak se stavby mohou od sebe značně lišit podle toho, jaké v té době bylo náboženství. Je mnoho hypotéz o tom, jak Egypťané stavěli pyramidy. Většina z nich tvrdí, že velké kamenné bloky byly měděnými nástroji vytesány do skály, poté přesunuty, hodně často lodí na místo stavby a vyzdviženy do své dnešní pozice. Staří Řekové a badatelé si mysleli, že se stavby neobešly bez velkého množství otroků. Tento názor u některých přetrvává dodnes. Archeologové, ale zjistili, že pyramidy byly postaveny desítkami tisíc zručných pracovníků, kteří za to brali plat.

Nejznámější pyramidy[editovat | editovat zdroj]

Některé pyramidy jsou obrovské, jiné poměrně malé. Badatelé odhadují, že jich je kolem sta. Cheopsova pyramida má tři hlavní komory: Královu a Královninu síň a tzv. Velkou Galerii. Je ale možné, že tu může být tajná chodba. Nejznámějšími pyramidami jsou Cheopsova, Chefrénova a Menkauerova, které jsou poblíž Gízy. V minulosti byla Chefrénova pyramida obložena bílým vápencem, který způsoboval, že se od ní odrážely jasné sluneční paprsky, což byla na tehdejší dobu skutečně krásná podívaná. Vápenec však bohužel v průběhu století rozebrali Egypťané na jiné stavby v okolí. Cheopsova pyramida byla do postavení Eiffelovy věže nejvyšší stavbou na světě. Zabírá povrch takového rozměru jako 13 fotbalových hřišť. Její současná výška je 137,5 metrů. Sfinga, která je před pyramidami, je má hlídat.

Vedle tří největších pyramid se nacházejí tři malé tzv. satelitní. Jsou to hrobky manželek faraona Cheopse. Z dálky se zdá, že Chefrénova pyramida je vyšší než Cheopsova. To je ale pouze optický klam, protože Chefrénova pyramida je na vyšším místě. Mastaba je nadzemní stavba z cihel, která byla používána jako hrobka vládnoucích vrstev ve starověkém Egyptě. Tvarem připomíná nízký komolý čtyřboký jehlan. Každá pyramida má údolní chrám, kde probíhala mumifikace, vzestupnou cestu a zádušní chrám, kde probíhaly náboženské obřady obnovující síly panovníka. (vzestupná cesta je cesta, která stoupala k pyramidě) Nejstarší pyramida je Džoserova v Sákkaře. Největší a nejvyšší je Cheopsova. Nejmladší je Ahmoseho pyramida, která se bohužel zřítila, takže nejmladší stojící pyramida je Chendžerova. Dnes nejnižší pyramida je Sechemchetova.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Královské pyramidové komplexy ve své době měly nejen velký význam náboženský a ideologický, ale také politický a hospodářský. Organizace staveb vyžadovala existenci přísně organizované byrokracie ovládající z jednoho centra všechny zdroje společnosti. Odhaduje se, že na pyramidových projektech mohla být různým způsobem zainteresována až 1/4 nebo 1/5 všech obyvatel země.[6] Po dokončení stavby a v souvislosti se zde provozovaným posmrtným kultem v jejich blízkosti vznikala tzv. pyramidová města, do nichž bylo soustředěno hospodářské a personální zázemí kultu.

Počet pyramid[editovat | editovat zdroj]

Přesný počet egyptských pyramid není znám: některé jsou doloženy písemnými prameny a nebyly doposud objeveny či identifikovány, jiné už zcela zanikly; badatelé odhadují, že v současné době jich existuje přibližně sto.[7] Do tohoto orientačního počtu jsou zahrnovány jak samotné pyramidy (s výjimkou satelitních), tak stavby, které sice byly jako pyramidy plánovány, ale nakonec byly dokončeny v podobě jiné (např. jako mastaba v případě Raneferefovy hrobky).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MYNÁŘOVÁ, Jana. Nová říše – zlatý věk egyptských králů. In MAŘÍKOVÁ VLČKOVÁ, Petra. Hroby, hrobky a pohřebiště starých Egypťanů. Praha : Libri, 2009. ISBN 978-80-7277-229-2. S. 230.
  2. VERNER, Miroslav. Objevování starého Egypta : půlstoletí českých egyptologických výzkumů ve stínu pyramid. Praha–Litomyšl : Paseka, 2008. 408 s. ISBN 978-80-7185-896-6. S. 268.  
  3. v české literatuře viz např. KOZÁK, Jaromír. Hermetismus: tajné nauky starého Egypta. Praha : Eminent, 2002. 327 s. ISBN 80-7281-109-6. S. 45n.  
  4. VERNER, Miroslav. Pyramidy: tajemství minulosti. Praha : Academia, 1997. 407 s. ISBN 80-200-0583-8. S. 371.  
  5. http://www.national-geographic.cz/detail/egyptologove-odkryli-novou-stupnovitou-pyramidu-45066/ - Egyptologové odkryli novou stupňovitou pyramidu
  6. BÁRTA, Miroslav. Život a smrt ve stínu pyramid : staroegyptská hrobka a společnost v době stavitelů pyramid Staré říše. Praha–Litomyšl : Paseka, 2008. 373 s. ISBN 978-80-7185-941-3. S. 318.  
  7. VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha : Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 319.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu