Egyptské pyramidy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Pyramida v hieroglyfickém zápisu |
||||
|
Egyptské pyramidy jsou zvláštní stavby typu pyramidy, které byly ve starověkém Egyptě budovány od doby vlády panovníka Džosera ze 3. dynastie až do doby prvního krále 18. dynastie Ahmose I.,[1] tedy po dlouhé období přibližně 1 500 let, jako hrobky (případně kenotafy) králů a později také některých jejich významných manželek a matek (podle prozatím neprokázané domněnky rakouského egyptologa Petera Jánosiho měla od 4. dynastie hrobka královny podobu pyramidy jen tehdy, stal-li se její syn panovníkem[2]). Každá z pyramid byla ovšem nikoli samostatnou izolovanou stavbou, ale součástí celého rozsáhlého plánu funkčně (především nábožensky) propojených budov; proto je přesnější hovořit ne o pyramidách, ale o pyramidových komplexech. Jejich standardní součástí součástí, vedle pyramidy samotné, byl v ideálním případě údolní chrám, vzestupná cesta, zádušní chrám a tzv. satelitní pyramida. Jednotlivé stavby se ovšem od sebe mohou značně lišit, a to nejen v architektonických jednotlivostech, ale i koncepčně, což zpravidla vypovídá o proměně náboženských představ. V době Nové říše se motiv pyramidy stal součástí pohřební architektury soukromých hrobek.
Přesný počet egyptských pyramid není znám: některé jsou doloženy písemnými prameny a nebyly doposud objeveny či identifikovány, jiné už zcela zanikly; badatelé odhadují, že v současné době jich existuje přibližně sto.[3] Do tohoto orientačního počtu jsou zahrnovány jak samotné pyramidy (s výjimkou satelitních), tak stavby, které sice byly jako pyramidy plánovány, ale nakonec byly dokončeny v podobě jiné (např. jako mastaba v případě Raneferefovy hrobky).
Za vrcholné období doby stavitelů pyramid je považována vláda 4. dynastie, kdy vznikly nejznámější z pyramid – Chufuova, Rachefova a Menkaureova v Gíze; ty jsou také pokládány za první (a jediný do současnosti zachovaný) z tradičních divů světa. Právě ony a z nich obzvláště pyramida panovníka Chufua (označovaná někdy jako Velká pyramida), v mnoha ohledech jediněčná a odlišující se ostatných staveb tohoto typu, byly nejpozději od středověku předmětem pozornosti autorů nejrůznějších žánrů. Vzhledem k tomu, že se zánikem staroegyptské kultury a znalosti hieroglyfického písma se vytratilo i povědomí o původním účelu pyramid, staly se předmětem spekultací, jejichž cílem bylo tyto stavby začlenit a interpretovat v rámci určitého historického (například biblického) kontextu. V polovině 19. století vznikl až do současnosti živý zvláštní proud reflektující staroegyptskou kulturu a zejména pyramidy (odtud označení pyramidologie) v duchu hermetismu a esoteriky jako nositele odvěké moudrosti či zvláštních tajemství,[4] která jsou zde „zašifrována“ a která třeba „odhalit“. V nejnovější době bývají nejrůznějšími způsoby dávány do souvislosti s údajnou existencí mimozemských civilizací nebo s dávnými a současné vědě neznámými lidskými kulturami disponujícími pokročilými technologiemi (např. Atlantida). Společným znakem všech těchto teorií je, že odmítají akceptovat nejen primární účel pyramid jako hrobek, ale i jejich datování egyptologií, takže posouvají dobu jejich vzniku hlouběji do minulosti; všechny tyto představy ovšem stojí mimo rámec vědy a nejsou egyptologií akceptovány.[5]
Obsah |
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ MYNÁŘOVÁ, Jana. Nová říše – zlatý věk egyptských králů. In MAŘÍKOVÁ VLČKOVÁ, Petra. Hroby, hrobky a pohřebiště starých Egypťanů. Praha : Libri, 2009. ISBN 978-80-7277-229-2. S. 230.
- ↑ VERNER, Miroslav. Objevování starého Egypta : půlstoletí českých egyptologických výzkumů ve stínu pyramid. Praha–Litomyšl : Paseka, 2008. 408 s. ISBN 978-80-7185-896-6. s. 268.
- ↑ VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha : Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. s. 319.
- ↑ v české literatuře viz např. KOZÁK, Jaromír. Hermetismus: tajné nauky starého Egypta. Praha : Eminent, 2002. 327 s. ISBN 80-7281-109-6. s. 45n.
- ↑ VERNER, Miroslav. Pyramidy: tajemství minulosti. Praha : Academia, 1997. 407 s. ISBN 80-200-0583-8. s. 371.
[editovat] Literatura
- VERNER, Miroslav. Pyramidy. 2., přepracované a rozšířené vyd. Praha : Academia, 2008. 407 s. ISBN 978-80-200-1617-1.
[editovat] Související články
[editovat] Externí odkazy
- Eternal Egypt, multimediální průvodce starým Egyptem
|
|||||
