Mauzoleum v Halikarnassu
Mausoleum v Halikarnassu nebo též Mausólova či Maussóllova hrobka (řecky Μαυσωλεῖον Ἁλικαρνασσεύς, Mausóleion Halikarnasseús, Μαυσωλεῖον τοῦ Ἁλικαρνασσοῦ) byla monumentální hrobka, kterou dal vybudovat perský satrapa Mausólos se svou ženou a sestrou Artemísií v letech 353-350 př. n. l. v Halikarnassu (současné Bodrum v Turecku). Ve starověku se počítalo mezi sedm divů světa.
Obsah |
Popis [editovat]
Stavba byla navržena řeckými architekty Satyrem a Pýtheem. Byla asi 45 metrů vysoká,[1] na mohutném podstavci s hrobkou stál chrám (heróon) s 36 iónskými sloupy a na něm stupňovitá pyramida. Na vrcholu bylo monumentální sousoší Mausóla s manželkou na voze taženém čtyřspřežím. Podstavec byl ze čtyř stran zdoben reliéfy, jejichž zlomky se zachovaly a jsou vystaveny v Britském muzeu. Podle hypotézy každou stranu vyzdobil jeden ze čtyř řeckých sochařů, o nichž je známo, že na mauzoleu pracovali: Leocharés, Bryaxis, Skopás a Timotheos.[2][3][4] Dokončená stavba byla považována za triumf estetiky a jako taková byla Antipatrem ze Sidónu zařazena do seznamu Sedmi divů světa.
Stavba byla tak velkolepá, že slovo mauzoleum přešlo do obecného jazyka jako označení pro jakoukoliv velkou hrobku, ačkoli původně spojení slov Mausól - eion znamenalo (stavba) věnovaná Maussólovi.
Stavbu nakonec ve 13. století zničilo zemětřesení[2] a po roce 1581 se kameny z ruin použily na staveništích a ke stavbě opevnění. V současnosti jsou na jeho místě archeologické vykopávky a muzeum.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Mausoleum of Maussollos na anglické Wikipedii a Mauzóleum v Halikarnasse na slovenské Wikipedii.
- ↑ Plinius starší. Естественная история, XXXVI, 30-31 // Plinius starší. Естествознание. Об искусстве. М.: Ладомир, 1994, ISBN 5-86218-131-8
- ↑ a b Ottův slovník naučný, heslo Maussólleion.
- ↑ Praca zbiorowa, 2006, Wielka Tajemnice Historii, nr 5, Polskie Media Amer.Com, s. 12, ISBN 83-7458-210-3.
- ↑ SMITH, William. Dictionary of Greek and Roman Antiquities, str. 744 [online]. 1870, [cit. 2006-09-21]. Dostupné online.
Literatura [editovat]
- Ottův slovník naučný, heslo Maussólleion. Sv. 16, str. 1014
