Džoser

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Džoser
Necerirchet (Horovo jméno),[1] Tosorthros (řecky)[1]
Džoser hlava sochy v Egyptském muzeu v Káhiře
Džoser 
hlava sochy v Egyptském muzeuKáhiře
Doba vlády 2690/26402670/2620 př. n. l.

20 let (Beckerath)

19 let (Turínský královský papyrus),[2] asi i [1]

29 let (Manehto)[2][1]

Rodné jméno
<
D45
r
Y1
S12
>

Džoser nebu

Horovo jméno
G5
R8 D21
F32
Srxtail2.svg
Jméno obou paní
G16 R8 D21
F32
Zlatý Hor
G8 N33
S12
Manželka (y) Hetephernebtej[3]
Potomci Imhotep (?),[4]

Intkaes (dcera)

Otec Chasechemuej
Matka Nimaathap (Nimaat Hapi)
Zemřel (a) 2670/2620 př. n. l.
Hrobka stupňovitá pyramida v Sakkáře

Džoser („Posvátný“ nebo „Nádherný“) byl zakladatel a první[5] panovník 3. dynastie[1] ve starověkém Egyptě na počátku[1] Staré říše. Ve své době byl znám pod jménem Necerirchet (jméno Džoser je doloženo až ve Střední říši), řecky Tosorthros. Vládl přibližně v letech 2690/26402670/2620 př. n. l.

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Panováním krále Džosera začíná jedno z nejskvělejších období Staré říše, někdy též nazývané „Džoserovo století“. Sám faraon vládl jako teokratický despota. Z nápisu ve Vádí Hammámat víme, že vyslal expedici na Sinaj (v čele byl velitel králových vojáků a správce pouštní oblasti Negtanch), kde docílil četných územních zisků (zde ho zajímaly hlavně měděné a tyrkysové doly ve Vádí Magháře[1]). Kvůli ochraně jižních hranic Egypta dal údajně vybudovat hradbu u prvního nilského kataraktu za Asuánem.[1] Patrně přesunul královskou rezidenci z Ceneje (Thinis) do Mennoferu, města nacházejícího se na pomezí Horního a Dolního Egypta.[1] Nedaleko vybudoval malou svatyni, z níž jsou dnes už jen ruiny.

Za jeho vlády prý vypukl veliký hlad, protože se Nil už nevyléval ze svého koryta. O tom víme pouze z Ptolemaiovské desky (tzv. hladová stéla), jež říká: „7 let byla bída a hlad“. Král nevěděl proč, a tak se obrátil ke kněžím. Ti po usilovném pátrání zjistili, že se na ně hněvá bůh Chnum, že jeho sandály brání toku Nilu. Chnumovi byl druhý den obětován chléb, pivo a drůbež a záplavy začaly.

Významní hodnostáři faraona Džosera[editovat | editovat zdroj]

Džoserova pyramida[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Džoserova pyramida.
Džoserova pyramida

Džoser si nechal postavit symbolickou hrobku na královském pohřebišti v Abydu (Ebozev).[7] Je na místě zvaném Bét-Challáf a převyšuje všechny ostatní; je jen z nepálených sušených cihel.[7] Jeho skutečná hrobka je v Sakkáře (tzv. sakkárský komplex leží na ploše měřící přibližně 15 ha)[7]. Stavitelem této první egyptské pyramidy byl Imhotep.[8]

Imhotep dal odvést písek a vyrovnat na staveništi vápencový povrch. Potom byly v kameni vyhloubeny asi 28 m dlouhé šachty a jejich dno bylo obloženo žulou. Ta se v okolí netěžila, proto se musela dovážet z lomů 800 km od Sakkáry a kvádry byly dopravovány po Nilu. Stupňovitá Džoserova pyramida je od Velké pyramidy v Gíze vzdálena asi 14 km. Byla původně jen mastabou, která původně patrně patřila královu pravděpodobnému předchůdci Sanachtovi[7] (Nebka). Imhotep tuto základní stavbu navýšil o dva stupně, později přidal ještě tři další – tak vznikla první pyramida. Po několika pozdějších úpravách získala stavba svůj dnešní šestistupňový vzhled.[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha : Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 88.  
  2. a b VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha : Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 517.  
  3. TYLDESLEY, Joyce. Kronika egyptských královen.  ? : Mladá fronta, ?. 224 s. ISBN 978-80-204-1642-1. Kapitola Královny věku pyramid, s. 36.  
  4. VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha : Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 232.  
  5. VERNER, Miroslav. Pyramidy. Praha : Academia, 2008. 408 s. ISBN 978-80-200-1617-1. S. 81.  
  6. VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha : Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 206.  
  7. a b c d ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha : Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 89.  
  8. ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha : Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 91.  
  9. ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha : Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 89-90.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Djoser ve Wikimedia Commons

Předchůdce:
Sanacht
Znak z doby nástupu Egyptský král
2690/26402670/2620
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Sechemchet