Džoser
| Džoser | |||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Necerirchet (Horovo jméno),[1] Tosorthros (řecky)[1] | |||||||||||||||||
 Džoser hlava sochy v Egyptském muzeu v Káhiře |
|||||||||||||||||
| Doba vlády | 2690/2640–2670/2620 př. n. l.
20 let (Beckerath) 19 let (Turínský královský papyrus),[2] asi i [1] |
||||||||||||||||
| Rodné jméno |
Džoser nebu |
||||||||||||||||
| Horovo jméno | |||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||
| Jméno obou paní |
|
||||||||||||||||
| Zlatý Hor |
|
||||||||||||||||
| Manželka (y) | Hetephernebtej[3] | ||||||||||||||||
| Potomci | Imhotep (?),[4]
Intkaes (dcera) |
||||||||||||||||
| Otec | Chasechemuej | ||||||||||||||||
| Matka | Nimaathap (Nimaat Hapi) | ||||||||||||||||
| Zemřel (a) | 2670/2620 př. n. l. | ||||||||||||||||
| Hrobka | stupňovitá pyramida v Sakkáře | ||||||||||||||||
Džoser („Posvátný“ nebo „Nádherný“) byl zakladatel a první[5] panovník 3. dynastie[1] ve starověkém Egyptě na počátku[1] Staré říše. Ve své době byl znám pod jménem Necerirchet (jméno Džoser je doloženo až ve Střední říši), řecky Tosorthros. Vládl přibližně v letech 2690/2640–2670/2620 př. n. l.
Obsah |
Vláda [editovat]
Panováním krále Džosera začíná jedno z nejskvělejších období Staré říše, někdy též nazývané „Džoserovo století“. Sám faraon vládl jako teokratický despota. Z nápisu ve Vádí Hammámat víme, že vyslal expedici na Sinaj (v čele byl velitel králových vojáků a správce pouštní oblasti Negtanch), kde docílil četných územních zisků (zde ho zajímaly hlavně měděné a tyrkysové doly ve Vádí Magháře[1]). Kvůli ochraně jižních hranic Egypta dal údajně vybudovat hradbu u prvního nilského kataraktu za Asuánem.[1] Patrně přesunul královskou rezidenci z Ceneje (Thinis) do Mennoferu, města nacházejícího se na pomezí Horního a Dolního Egypta.[1] Nedaleko vybudoval malou svatyni, z níž jsou dnes už jen ruiny.
Za jeho vlády prý vypukl veliký hlad, protože se Nil už nevyléval ze svého koryta. O tom víme pouze z Ptolemaiovské desky (tzv. hladová stéla), jež říká: „7 let byla bída a hlad“. Král nevěděl proč, a tak se obrátil ke kněžím. Ti po usilovném pátrání zjistili, že se na ně hněvá bůh Chnum, že jeho sandály brání toku Nilu. Chnumovi byl druhý den obětován chléb, pivo a drůbež a záplavy začaly.
Významní hodnostáři faraona Džosera [editovat]
Džoserova pyramida [editovat]
- Související informace naleznete v článku Džoserova pyramida.
Džoser si nechal postavit symbolickou hrobku na královském pohřebišti v Abydu (Ebozev).[7] Je na místě zvaném Bét-Challáf a převyšuje všechny ostatní; je jen z nepálených sušených cihel.[7] Jeho skutečná hrobka je v Sakkáře (tzv. sakkárský komplex leží na ploše měřící přibližně 15 ha)[7]. Stavitelem této první egyptské pyramidy byl Imhotep.[8]
Imhotep dal odvést písek a vyrovnat na staveništi vápencový povrch. Potom byly v kameni vyhloubeny asi 28 m dlouhé šachty a jejich dno bylo obloženo žulou. Ta se v okolí netěžila, proto se musela dovážet z lomů 800 km od Sakkáry a kvádry byly dopravovány po Nilu. Stupňovitá Džoserova pyramida je od Velké pyramidy v Gíze vzdálena asi 14 km. Byla původně jen mastabou, která původně patrně patřila královu pravděpodobnému předchůdci Sanachtovi[7] (Nebka). Imhotep tuto základní stavbu navýšil o dva stupně, později přidal ještě tři další – tak vznikla první pyramida. Po několika pozdějších úpravách získala stavba svůj dnešní šestistupňový vzhled.[9]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b c d e f g h i ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha : Mladá fronta, 1979. 408 s. s. 88.
- ↑ a b VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha : Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. s. 517.
- ↑ TYLDESLEY, Joyce. Kronika egyptských královen. ? : Mladá fronta, ?. 224 s. ISBN 978-80-204-1642-1. Kapitola Královny věku pyramid, s. 36.
- ↑ VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha : Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. s. 232.
- ↑ VERNER, Miroslav. Pyramidy. Praha : Academia, 2008. 408 s. ISBN 978-80-200-1617-1. s. 81.
- ↑ VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha : Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. s. 206.
- ↑ a b c d ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha : Mladá fronta, 1979. 408 s. s. 89.
- ↑ ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha : Mladá fronta, 1979. 408 s. s. 91.
- ↑ ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha : Mladá fronta, 1979. 408 s. s. 89-90.
Související články [editovat]
Externí odkazy [editovat]
| Předchůdce: Sanacht |
 |
Egyptský král 2690/2640–2670/2620 |
|
Nástupce: Sechemchet |
