Džedkare

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Džedkare
Tancherés (řecky)[1], Džed (Turínský papyrus)[1]
Doba vlády	2405/2355–2367/2317 př. n. l. (2414–2375) př. n. l. [2] 38 let (Beckerath) 28 let (Turínský královský papyrus)[3] 44 let (Manehto)[3]
Rodné jméno	Isesi[4]
Trůnní jméno	Džedkare
Horovo jméno
Hor Džedchau[2]
Jméno obou paní	Džed-chau-Nebti
Zlatý Hor	Bik-nebu-džed
Potomci	dcery: Chekeretnebti[5][6], Hedžetnebu[6], bezejmenná (?)[6]
Zemřel (a)	2367/2317 př. n. l.
Hrobka	jedna z pyramid v jižní Sakkáře[7][2][8]

Džedkare, rodným jménem Isesi^[4], byl předposledním^[9] egyptským faraonem 5. dynastie.^[4]

Obsah 1 Vláda 2 Významní Džedkareovi hodnostáři 3 Králova hrobka 4 Související články 5 Reference 6 Externí odkazy

[editovat] Vláda

Džedkare vládl přibližně 28-44 let.^[1] Sídlil v Mennoferu, jeho vezírem, tj. nejvyšším hodnostářem, (i nejvyšším soudcem a správcem všech královských staveb^[9]) byl Ptahhotep^[10][11], autor proslulého literárního díla Naučení,^[1] mimochodem nejstaršího v úplnosti dochovaného.^[9] (Dílo se uchovává v Národní knihovně v Paříži.)^[9] Podle dochovanách nápisů je zřejmé, že Džedkare posílal ozbrojené výpravy na poloostrov Sinaj, kde jejich cílem byly hlavně doly, ve kterých se těžily tyrkys,^[12] měď a malachit.^[1] Dále vojensky chránil těžbu v lomech ve Vádí Hamámátu.^[1] Všem těmto výpravám velel hodnostář s přiléhavým titulem "pokladník krále".^[1] Džedkare také těžil diorit severozápadně od Abú Simbelu.^[12] Vyslal i výpravu do Puntu a měl diplomatické styky s městem Byblos, egyptským obchodním partnerem.^[12] Centrální moc se snažil upevnit tím, že zřídil úřad "správce Jihu" se sídlem v Abydu,^[4] který spravoval Horní Egypt^[13] i jinými administrativními reformami.^[13] Zdá se, že Džedkare, ačkoli měl ve svém jméně jméno boha Rea, jeho kult však příliš nepodporoval.^[1] Jako první panovník 5. dynastie,^[4] narozdíl od šesti svých předchůdců,^[13] nedal Reovi vybudovat žádný sluneční chrám.^[1] To souviselo s tím, že místo slunečního kultu se stále více prosazovalo uctívání boha Usira, jehož kult poocházel z východní části nilské delty.^[13]

[editovat] Významní Džedkareovi hodnostáři

• Ptahhotep - vezír^[10][11]
• Kagemni - úředník, za Tetiho vezírem^[14]

[editovat] Králova hrobka

Džedkare si svoji pyramidu nechal postavit na pohřebišti v jižní^[7][2][8] Sakkáře.^[1] Dnes z ní však zbyly pouze trosky. Že patřila Dředkareovi archeologové zjistli teprve v roce 1945.^[1] Rozměry její základny jsou odhadnuty na 86x86 metrů, její výška je však neznámá.^[1] Podle Jaromíra Málka měla však pyramida tyto poměrně skromné rozměry: základnu 78,5x78,5 m a výšku 52,5 m.^[2] V samotné pohřební komoře pyramidy byl nalezen rozbitý sarkofág a v něm zbytky mumie, zda se jedná o mumii Džedkarea, však není známo.^[1] Obyvatelé ji nazývají „Strážní pyramida“, připomíná totiž trosky strážního hradu.^[1] V blízkosti pyramidy byly objeveny i trosky zádušního chrámu, který měl neobyčejně velké rozměry.^[1] Někteří členové jeho rodiny (asi vedlejší větev) však byly pohřebeni v Abúsíru, na dosavadním královském hřbitově.^[7] To se však netýká jeho manželky, jejíž pyramidový komlex (mimochodem největší, jaký byl v době Staré říše postaven pro královnu) byl součástí panovníkova areálu.^[7] Z toho lze usuzovat, že Džedkareovo panování nebylo úplně legitimní a kontinuitu tak patrně zajišťovala tato královna.^[7]

[editovat] Související články

Související články obsahuje Portál Starověk

[editovat] Reference

1. ↑ ^{a b c d e f g h i j k l m n o} ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha : Mladá fronta, 1979. 408 s. s. 86.
2. ↑ ^{a b c d e} SHAW, Ian. Dějiny starověkého Egypta. Brno (?) : Mladá fronta, 2003. 530 s. ISBN 80-7257-975-4. Kapitola Stará říše, s. 127.
3. ↑ ^{a b} VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha : Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. s. 517.
4. ↑ ^{a b c d e} VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha : Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. s. 165.
5. ↑ VACHALA, Břetislav. Staří Egypťané. Praha : Libri, 2001. 240 s. ISBN 80-7277-060-8. s. 114.
6. ↑ ^{a b c} VACHALA, Břetislav. Staří Egypťané. Praha : Libri, 2001. 240 s. ISBN 80-7277-060-8. Kapitola Životopis, aneb co jsem vykonal, s. 117.
7. ↑ ^{a b c d e} VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha : Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. s. 166.
8. ↑ ^{a b} KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha : Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. s. 202.
9. ↑ ^{a b c d} VACHALA, Břetislav. Staří Egypťané. Praha : Libri, 2001. 240 s. ISBN 80-7277-060-8. s. 174.
10. ↑ ^{a b} STROUHAL, Evžen. Život starých Egypťanů. Londýn : Opus Publishing, 1994. 280 s. s. 31-32.
11. ↑ ^{a b} STROUHAL, Evžen. Život starých Egypťanů. Londýn : Opus Publishing, 1994. 280 s. s. 254.
12. ↑ ^{a b c} SHAW, Ian. Dějiny starověkého Egypta. Brno (?) : Mladá fronta, 2003. 530 s. ISBN 80-7257-975-4. Kapitola Stará říše, s. 131.
13. ↑ ^{a b c d} KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha : Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. s. 29.
14. ↑ SHAW, Ian. Dějiny starověkého Egypta. Brno (?) : Mladá fronta, 2003. 530 s. ISBN 80-7257-975-4. Kapitola Stará říše, s. 129.

[editovat] Externí odkazy

Egyptští králové
Předchůdce: Menkauhor	2405/2355–2367/2317 Džedkare	Nástupce: Venis