Džedkare
| Džedkare | ||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Tancherés (řecky),[1] Džed (Turínský papyrus)[1] | ||||||||||||||||||
| Doba vlády | 2405/2355–2367/2317 př. n. l.
38 let (Beckerath) 28 let (Turínský královský papyrus)[3] |
|||||||||||||||||
| Rodné jméno |
Isesi[4] |
|||||||||||||||||
| Trůnní jméno |
Džedkare |
|||||||||||||||||
| Horovo jméno | ||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||
| Jméno obou paní |
Džed-chau-Nebti |
|||||||||||||||||
| Zlatý Hor |
Bik-nebu-džed |
|||||||||||||||||
| Potomci | dcery: Chekeretnebti,[5][6]
bezejmenná (?)[6] |
|||||||||||||||||
| Zemřel (a) | 2367/2317 př. n. l. | |||||||||||||||||
| Hrobka | jedna z pyramid v jižní Sakkáře[7][2][8] | |||||||||||||||||
Džedkare, rodným jménem Isesi,[4] byl předposledním[9] egyptským faraonem 5. dynastie.[4]
Obsah |
Vláda[editovat]
Džedkare vládl přibližně 28-44 let.[1] Sídlil v Mennoferu, jeho vezírem, tj. nejvyšším hodnostářem, (i nejvyšším soudcem a správcem všech královských staveb[9]) byl Ptahhotep,[10][11] autor proslulého literárního díla Naučení,[1] mimochodem nejstaršího v úplnosti dochovaného.[9] (Dílo se uchovává v Národní knihovně v Paříži.)[9] Podle dochovanách nápisů je zřejmé, že Džedkare posílal ozbrojené výpravy na poloostrov Sinaj, kde jejich cílem byly hlavně doly, ve kterých se těžily tyrkys,[12] měď a malachit.[1] Dále vojensky chránil těžbu v lomech ve Vádí Hamámátu.[1] Všem těmto výpravám velel hodnostář s přiléhavým titulem "pokladník krále".[1] Džedkare také těžil diorit severozápadně od Abú Simbelu.[12] Vyslal i výpravu do Puntu a měl diplomatické styky s městem Byblos, egyptským obchodním partnerem.[12] Centrální moc se snažil upevnit tím, že zřídil úřad "správce Jihu" se sídlem v Abydu,[4] který spravoval Horní Egypt[13] i jinými administrativními reformami.[13] Zdá se, že Džedkare, ačkoli měl ve svém jméně jméno boha Rea, jeho kult však příliš nepodporoval.[1] Jako první panovník 5. dynastie,[4] na rozdíl od šesti svých předchůdců,[13] nedal Reovi vybudovat žádný sluneční chrám.[1] To souviselo s tím, že místo slunečního kultu se stále více prosazovalo uctívání boha Usira, jehož kult poocházel z východní části nilské delty.[13]
Významní Džedkareovi hodnostáři[editovat]
Králova hrobka[editovat]
Džedkare si svoji pyramidu nechal postavit na pohřebišti v jižní[7][2][8] Sakkáře.[1] Dnes z ní však zbyly pouze trosky. Že patřila Dředkareovi archeologové zjistili teprve v roce 1945.[1] Rozměry její základny jsou odhadnuty na 86x86 metrů, její výška je však neznámá.[1] Podle Jaromíra Málka měla však pyramida tyto poměrně skromné rozměry: základnu 78,5x78,5 m a výšku 52,5 m.[2] V samotné pohřební komoře pyramidy byl nalezen rozbitý sarkofág a v něm zbytky mumie, zda se jedná o mumii Džedkarea, však není známo.[1] Obyvatelé ji nazývají „Strážní pyramida“, připomíná totiž trosky strážního hradu.[1] V blízkosti pyramidy byly objeveny i trosky zádušního chrámu, který měl neobyčejně velké rozměry.[1] Někteří členové jeho rodiny (asi vedlejší větev) však byli pohřbeni v Abúsíru, na dosavadním královském hřbitově.[7] To se však netýká jeho manželky, jejíž pyramidový komplex (mimochodem největší, jaký byl v době Staré říše postaven pro královnu) byl součástí panovníkova areálu.[7] Z toho lze usuzovat, že Džedkareovo panování nebylo úplně legitimní a kontinuitu tak patrně zajišťovala tato královna.[7]
Reference[editovat]
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha : Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 86.
- ↑ a b c d e SHAW, Ian. Dějiny starověkého Egypta. Brno (?) : Mladá fronta, 2003. 530 s. ISBN 80-7257-975-4. Kapitola Stará říše, s. 127.
- ↑ a b VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha : Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 517.
- ↑ a b c d e VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha : Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 165.
- ↑ VACHALA, Břetislav. Staří Egypťané. Praha : Libri, 2001. 240 s. ISBN 80-7277-060-8. S. 114.
- ↑ a b c VACHALA, Břetislav. Staří Egypťané. Praha : Libri, 2001. 240 s. ISBN 80-7277-060-8. Kapitola Životopis, aneb co jsem vykonal, s. 117.
- ↑ a b c d e VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha : Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 166.
- ↑ a b KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha : Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 202.
- ↑ a b c d VACHALA, Břetislav. Staří Egypťané. Praha : Libri, 2001. 240 s. ISBN 80-7277-060-8. S. 174.
- ↑ a b STROUHAL, Evžen. Život starých Egypťanů. Londýn : Opus Publishing, 1994. 280 s. S. 31-32.
- ↑ a b STROUHAL, Evžen. Život starých Egypťanů. Londýn : Opus Publishing, 1994. 280 s. S. 254.
- ↑ a b c SHAW, Ian. Dějiny starověkého Egypta. Brno (?) : Mladá fronta, 2003. 530 s. ISBN 80-7257-975-4. Kapitola Stará říše, s. 131.
- ↑ a b c d KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha : Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 29.
- ↑ SHAW, Ian. Dějiny starověkého Egypta. Brno (?) : Mladá fronta, 2003. 530 s. ISBN 80-7257-975-4. Kapitola Stará říše, s. 129.
