Džedkare

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Džedkare
Tancherés (řecky),[1] Džed (Turínský papyrus)[1]
Doba vlády 2405/23552367/2317 př. n. l.

(24142375) př. n. l. [2]

38 let (Beckerath)

28 let (Turínský královský papyrus)[3]

44 let (Manehto)[3]

Rodné jméno
<
M17 O34
O34
M17
>

Isesi[4]

Trůnní jméno
M23 L2 <
N5 R11 D28
>

Džedkare

Horovo jméno
G5
R11 N28 G43

Hor Džedchau[2]

Srxtail2.svg
Jméno obou paní
G16 N28 G43

Džed-chau-Nebti

Zlatý Hor
G8 R11 G5
S12

Bik-nebu-džed

Potomci dcery: Chekeretnebti,[5][6]

Hedžetnebu,[6]

bezejmenná (?)[6]

Zemřel (a) 2367/2317 př. n. l.
Hrobka jedna z pyramid v jižní Sakkáře[7][2][8]

Džedkare, rodným jménem Isesi,[4] byl předposledním[9] egyptským faraonem 5. dynastie.[4]

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Džedkare vládl přibližně 28-44 let.[1] Sídlil v Mennoferu, jeho vezírem, tj. nejvyšším hodnostářem, (i nejvyšším soudcem a správcem všech královských staveb[9]) byl Ptahhotep,[10][11] autor proslulého literárního díla Naučení,[1] mimochodem nejstaršího v úplnosti dochovaného.[9] (Dílo se uchovává v Národní knihovně v Paříži.)[9] Podle dochovanách nápisů je zřejmé, že Džedkare posílal ozbrojené výpravy na poloostrov Sinaj, kde jejich cílem byly hlavně doly, ve kterých se těžily tyrkys,[12] měď a malachit.[1] Dále vojensky chránil těžbu v lomech ve Vádí Hamámátu.[1] Všem těmto výpravám velel hodnostář s přiléhavým titulem "pokladník krále".[1] Džedkare také těžil diorit severozápadně od Abú Simbelu.[12] Vyslal i výpravu do Puntu a měl diplomatické styky s městem Byblos, egyptským obchodním partnerem.[12] Centrální moc se snažil upevnit tím, že zřídil úřad "správce Jihu" se sídlem v Abydu,[4] který spravoval Horní Egypt[13] i jinými administrativními reformami.[13] Zdá se, že Džedkare, ačkoli měl ve svém jméně jméno boha Rea, jeho kult však příliš nepodporoval.[1] Jako první panovník 5. dynastie,[4] na rozdíl od šesti svých předchůdců,[13] nedal Reovi vybudovat žádný sluneční chrám.[1] To souviselo s tím, že místo slunečního kultu se stále více prosazovalo uctívání boha Usira, jehož kult poocházel z východní části nilské delty.[13]

Významní Džedkareovi hodnostáři[editovat | editovat zdroj]

Králova hrobka[editovat | editovat zdroj]

Džedkare si svoji pyramidu nechal postavit na pohřebišti v jižní[7][2][8] Sakkáře.[1] Dnes z ní však zbyly pouze trosky. Že patřila Dředkareovi archeologové zjistili teprve v roce 1945.[1] Rozměry její základny jsou odhadnuty na 86x86 metrů, její výška je však neznámá.[1] Podle Jaromíra Málka měla však pyramida tyto poměrně skromné rozměry: základnu 78,5x78,5 m a výšku 52,5 m.[2] V samotné pohřební komoře pyramidy byl nalezen rozbitý sarkofág a v něm zbytky mumie, zda se jedná o mumii Džedkarea, však není známo.[1] Obyvatelé ji nazývají „Strážní pyramida“, připomíná totiž trosky strážního hradu.[1] V blízkosti pyramidy byly objeveny i trosky zádušního chrámu, který měl neobyčejně velké rozměry.[1] Někteří členové jeho rodiny (asi vedlejší větev) však byli pohřbeni v Abúsíru, na dosavadním královském hřbitově.[7] To se však netýká jeho manželky, jejíž pyramidový komplex (mimochodem největší, jaký byl v době Staré říše postaven pro královnu) byl součástí panovníkova areálu.[7] Z toho lze usuzovat, že Džedkareovo panování nebylo úplně legitimní a kontinuitu tak patrně zajišťovala tato královna.[7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l m n o ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha : Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 86.  
  2. a b c d e SHAW, Ian. Dějiny starověkého Egypta. Brno (?) : Mladá fronta, 2003. 530 s. ISBN 80-7257-975-4. Kapitola Stará říše, s. 127.  
  3. a b VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha : Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 517.  
  4. a b c d e VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha : Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 165.  
  5. VACHALA, Břetislav. Staří Egypťané. Praha : Libri, 2001. 240 s. ISBN 80-7277-060-8. S. 114.  
  6. a b c VACHALA, Břetislav. Staří Egypťané. Praha : Libri, 2001. 240 s. ISBN 80-7277-060-8. Kapitola Životopis, aneb co jsem vykonal, s. 117.  
  7. a b c d e VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha : Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 166.  
  8. a b KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha : Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 202.  
  9. a b c d VACHALA, Břetislav. Staří Egypťané. Praha : Libri, 2001. 240 s. ISBN 80-7277-060-8. S. 174.  
  10. a b STROUHAL, Evžen. Život starých Egypťanů. Londýn : Opus Publishing, 1994. 280 s. S. 31-32.  
  11. a b STROUHAL, Evžen. Život starých Egypťanů. Londýn : Opus Publishing, 1994. 280 s. S. 254.  
  12. a b c SHAW, Ian. Dějiny starověkého Egypta. Brno (?) : Mladá fronta, 2003. 530 s. ISBN 80-7257-975-4. Kapitola Stará říše, s. 131.  
  13. a b c d KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha : Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 29.  
  14. SHAW, Ian. Dějiny starověkého Egypta. Brno (?) : Mladá fronta, 2003. 530 s. ISBN 80-7257-975-4. Kapitola Stará říše, s. 129.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Menkauhor
Znak z doby nástupu Egyptský král
2405/23552367/2317
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Venis