Teti
| Teti | ||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Othoés (řecky)[1] | ||||||||||||||||||
| Doba vlády | 2347/2297–2337/2287 př. n. l.
10 let (Beckerath) |
|||||||||||||||||
| Rodné jméno |
Teti |
|||||||||||||||||
| Horovo jméno | ||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||
| Jméno obou paní |
Sehetep-nebti |
|||||||||||||||||
| Zlatý Hor |
Bik-neb-sema |
|||||||||||||||||
| Manželka (y) | Iput I.[5] (vedlejší manželka, dcera Venise),[6]
(pravděpodobně) (Iput)[7] |
|||||||||||||||||
| Potomci | Pepi I.,[9] Veserkare
dcery: Vatetchethor[9], Sešsešet[8] |
|||||||||||||||||
| Otec | úředník Šepesipuptah (?)[10][11] | |||||||||||||||||
| Matka | Sešsešet[8] | |||||||||||||||||
| Zemřel (a) | 2337/2287 př. n. l. | |||||||||||||||||
| Hrobka | jedna z pyramid v severní[12] Sakkáře[3],
v centrální části poblíž Džoserova komplexu |
|||||||||||||||||
Teti, řecky Othoés, byl prvním egyptským faraonem 6. dynastie.[1] Vládl přibližně v letech 2347/2297–2337/2287 př. n. l. Na trůn nastoupil po posledním králi 5. dynastie, Venisovi.[1] Za jakých okolností se na trůn Teti dostal, nám však není známo.[1] Nebyl Venisovým synem, ale možná byl jeho zeť.[3]
Obsah |
Vláda [editovat]
O Tetiho vládě a jeho činech není příliš mnoho známo.[1] Poskytl výsady chrámu v Abydu a podílel se na rozvoji uctívání bohyně Hathory v Dendeře.[3] O rozvinutém obchodu za jeho vlády svědčí importy z Byblu a Puntu.[3] Délka jeho vlády není známa, uvádí ji pouze Manehto a stanovuje ji na 30 let.[1] Víc je toho známo i o jeho několika hodnostářích. V době jeho vlády musely panovat velmi neutěšené poměry.[1] Na konci své vlády byl zavražděn[3] uzurpátorem Veserkarem, který jej vystřídal na trůně. (Manehto tvrdí, že Tetiho zabila zabila vlastní tělesná stráž.)[4]>[13] Po krátké vládě se však po Veserkareovi doslova slehla zem.[1]
Tetiho významní hodnostáři [editovat]
- Kagemni, vezír,[3] velekněz Reova kultu
- Mereruka, vezír,[3] velekněz Reova kultu, vzal si za ženu Vatetchethor[9], panovníkovu nejstarší dceru [3]
- Nefersešemptah
- Šepesipuptah
- Veni z Abydu
Protože Teti patrně nepocházel z hlavní královské linie předcházející dynastie, opíral se o úzkou skupinu věrných hodnostářů. První čtyři výše jmenované oženil se svými dcerami.[14] Příznačné je, že za Tetiho panování rostl počet úředníků i kněží.[3]
Tetiho stavby [editovat]
- Búbastis (kaple-ka)
- Héliopolis (karcitový obelisk)[14]
- Protože se ve Venisově zádušním chrámu našli nápisy na žulových blocích u vchodu do chramu se jménem Tetiho, předpokládáme, že tento svatostánek nechal Teti dostavět.[15]
- V Héliopoli byl objeven fragment obelisku.[16] Díky hieroglyfickému nápisu je přisuzován (i když to není dokázáno nade vší pochybnost) Tetimu.[16] Jedná se sice o nejstarší obelisk v tomto městě, ale v blízkosti Inebuhedže (Menneferu, řeckého Memfisu) na abúsírském pohřebišti ve slunečních chrámech jsou ještě o víc jak století starší obelisky.[16] Tyto obelisky však nejsou monolitní, ale postavené z kamenných bloků.[16]
Králova hrobka [editovat]
Teti si svoji hrobku, pyramidu, nechal postavit v Sakkáře, několik set metrů od známé stupňovité pyramidy krále Džosera. Tetiho pyramida byla poměrně malá, měřila asi 43 metrů, její základna měla rozměry 64x64 metrů.[1] Dodnes se z ní zachovala pouze hromada kamení a štěrku.[1] Byla postavena z nepečlivě opracovaných kvádrů z žuly. Zbytky její vnitřní části také nejsou příliš dobře zachovalé, značně je poškodili lupiči a čas.[1] Z Tetiho pyramidy se nám však zachovala velká část Textů pyramid, jemiž byla jeho hrobka vyzdobena.[1][9] Překvapivě se zde zachoval i králův sarkofág.[1][9] Kolem Tetiho pyramidy je pohřbena většina hodnostářů z jeho doby.[9] Některé z nich ale byly záměrně zničeny ještě za panovníkovy vlády.[9] To může znamenat, že faraon s opozicí zúčtoval tvrdě[9], protože co může být větším trestem, než znemožnit opozičníkům posmrtnou existenci.
Odkazy [editovat]
Související články [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b c d e f g h i j k l m ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha : Mladá fronta, 1979. 408 s. s. 342.
- ↑ VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha : Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. s. 517.
- ↑ a b c d e f g h i j k VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha : Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. s. 472.
- ↑ a b Královské ženy v 6. dynastii. s. 61 (pdf)
- ↑ a b TYLDESLEY, Joyce. Kronika egyptských královen. ? : Mladá fronta, ?. 224 s. ISBN 978-80-204-1642-1. Kapitola Královny věku pyramid, s. 36 a 37.
- ↑ Královské ženy v 6. dynastii. s. 60-61 (pdf)
- ↑ KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha : Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. s. 215.
- ↑ a b c Královské ženy v 6. dynastii. s. 60 (pdf)
- ↑ a b c d e f g h BÁRTA, Miroslav. Osudy staré 4500 let. Brandýs nad Labem : FOTO-GRAFIKA Kamil Voděra, 2002. 48 s. ISBN 80-238-8726-2. s. 24.
- ↑ Suplementa 2004, Staroegyptské královny, Jejich život a doba. Příprava vydání Hana Vymazalová. Praha : České národní egyptologické centrum a český egyptologický ústav Filosofické fakulty Univerzity Karlovy, 2005. Kapitola Královny 5. dynastie, s. 52.
- ↑ KREJČÍ, Jaromír; LANDGRÁFOVÁ, Renata. Královny 5. dynastie [online]. Praha: České národní egyptologické centrum a český egyptologický ústav Filosofické fakulty Univerzity Karlovy. Dostupné online.
- ↑ KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha : Libri, 2005. 202 s. ISBN 80-7277-251-1. s. 202.
- ↑ KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha : Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. s. 29.
- ↑ a b Královské ženy v 6. dynastii. s. 62 (pdf)
- ↑ KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha : Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. s. 218.
- ↑ a b c d KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha : Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. s. 293.
Poznámka: Knižní titul Suplementa 2004 je (spolu s jinými) dostupný i online na webových stránkách Pražských egyptologických studií, a to po jednotlivých kapitolách ve formátu PDF. První reference odkazuje na verzi knižní, druhá na elektronickou. Obě verze se zdají být zcela totožné (včetně stránkování).
