Teti

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Teti
Othoés (řecky)[1]
Doba vlády 2347/22972337/2287 př. n. l.

10 let (Beckerath)

30 let (Manehto)[2][3]

Rodné jméno
<
X1
X1
M17
>

Teti

Horovo jméno
G5
S29 R4
X1
Q3
N19
Srxtail2.svg
Seheteptatuej

"Ten, který uspokojuje obě země"[4]

nebo "Ten, jenž smiřuje obě země"[3]

Jméno obou paní
G16 S29 R4
X1 Q3

Sehetep-nebti

Zlatý Hor
G8 T22 G5
S12

Bik-neb-sema

Manželka (y) Iput I.[5] (vedlejší manželka, dcera Venise),[6]

(pravděpodobně) (Iput)[7]

(Chuit)[5] Chuit II. (hlavní manželka)[8]

Potomci Pepi I.,[9] Veserkare

dcery: Vatetchethor[9], Sešsešet[8]

Otec úředník Šepesipuptah (?)[10][11]
Matka Sešsešet[8]
Zemřel (a) 2337/2287 př. n. l.
Hrobka jedna z pyramid v severní[12] Sakkáře[3],

v centrální části poblíž Džoserova komplexu

Teti, řecky Othoés, byl prvním egyptským faraonem 6. dynastie.[1] Vládl přibližně v letech 2347/22972337/2287 př. n. l. Na trůn nastoupil po posledním králi 5. dynastie, Venisovi.[1] Za jakých okolností se na trůn Teti dostal, nám však není známo.[1] Nebyl Venisovým synem, ale možná byl jeho zeť.[3]

Vláda[editovat | editovat zdroj]

O Tetiho vládě a jeho činech není příliš mnoho známo.[1] Poskytl výsady chrámu v Abydu a podílel se na rozvoji uctívání bohyně Hathory v Dendeře.[3] O rozvinutém obchodu za jeho vlády svědčí importy z Byblu a Puntu.[3] Délka jeho vlády není známa, uvádí ji pouze Manehto a stanovuje ji na 30 let.[1] Víc je toho známo i o jeho několika hodnostářích. V době jeho vlády musely panovat velmi neutěšené poměry.[1] Na konci své vlády byl zavražděn[3] uzurpátorem Veserkarem, který jej vystřídal na trůně. (Manehto tvrdí, že Tetiho zabila vlastní tělesná stráž.)[4][13] Po krátké vládě se však po Veserkareovi doslova slehla zem.[1]

Tetiho významní hodnostáři[editovat | editovat zdroj]

Protože Teti patrně nepocházel z hlavní královské linie předcházející dynastie, opíral se o úzkou skupinu věrných hodnostářů. První čtyři výše jmenované oženil se svými dcerami.[14] Příznačné je, že za Tetiho panování rostl počet úředníků i kněží.[3]

Tetiho stavby[editovat | editovat zdroj]

  • Búbastis (kaple-ka)
  • Héliopolis (karcitový obelisk)[14]
  • Protože se ve Venisově zádušním chrámu našly nápisy na žulových blocích u vchodu do chramu se jménem Tetiho, předpokládáme, že tento svatostánek nechal Teti dostavět.[15]
  • V Héliopoli byl objeven fragment obelisku.[16] Díky hieroglyfickému nápisu je přisuzován (i když to není dokázáno nade vší pochybnost) Tetimu.[16] Jedná se sice o nejstarší obelisk v tomto městě, ale v blízkosti Inebuhedže (Menneferu, řeckého Memfisu) na abúsírském pohřebišti ve slunečních chrámech jsou ještě o víc jak století starší obelisky.[16] Tyto obelisky však nejsou monolitní, ale postavené z kamenných bloků.[16]

Králova hrobka[editovat | editovat zdroj]

Teti si svoji hrobku, pyramidu, nechal postavit v Sakkáře, několik set metrů od známé stupňovité pyramidy krále Džosera. Tetiho pyramida byla poměrně malá, měřila asi 43 metrů, její základna měla rozměry 64x64 metrů.[1] Dodnes se z ní zachovala pouze hromada kamení a štěrku.[1] Byla postavena z nepečlivě opracovaných kvádrů z žuly. Zbytky její vnitřní části také nejsou příliš dobře zachovalé, značně je poškodili lupiči a čas.[1] Z Tetiho pyramidy se nám však zachovala velká část Textů pyramid, jimiž byla jeho hrobka vyzdobena.[1][9] Překvapivě se zde zachoval i králův sarkofág.[1][9] Kolem Tetiho pyramidy je pohřbena většina hodnostářů z jeho doby.[9] Některé z nich ale byly záměrně zničeny ještě za panovníkovy vlády.[9] To může znamenat, že faraon s opozicí zúčtoval tvrdě[9], protože co může být větším trestem, než znemožnit opozičníkům posmrtnou existenci.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l m ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha : Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 342.  
  2. VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha : Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 517.  
  3. a b c d e f g h i j k VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha : Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 472.  
  4. a b Královské ženy v 6. dynastii. s. 61 (pdf)
  5. a b TYLDESLEY, Joyce. Kronika egyptských královen.  ? : Mladá fronta, ?. 224 s. ISBN 978-80-204-1642-1. Kapitola Královny věku pyramid, s. 36 a 37.  
  6. Královské ženy v 6. dynastii. s. 60-61 (pdf)
  7. KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha : Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 215.  
  8. a b c Královské ženy v 6. dynastii. s. 60 (pdf)
  9. a b c d e f g h BÁRTA, Miroslav. Osudy staré 4500 let. Brandýs nad Labem : FOTO-GRAFIKA Kamil Voděra, 2002. 48 s. ISBN 80-238-8726-2. S. 24.  
  10. Suplementa 2004, Staroegyptské královny, Jejich život a doba. Příprava vydání Hana Vymazalová. Praha : České národní egyptologické centrum a český egyptologický ústav Filosofické fakulty Univerzity Karlovy, 2005. Kapitola Královny 5. dynastie, s. 52.  
  11. KREJČÍ, Jaromír; LANDGRÁFOVÁ, Renata. Královny 5. dynastie [online]. Praha: České národní egyptologické centrum a český egyptologický ústav Filosofické fakulty Univerzity Karlovy. Dostupné online.  
  12. KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha : Libri, 2005. 202 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 202.  
  13. KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha : Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 29.  
  14. a b Královské ženy v 6. dynastii. s. 62 (pdf)
  15. KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha : Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 218.  
  16. a b c d KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha : Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 293.  

Poznámka: Knižní titul Suplementa 2004 je (spolu s jinými) dostupný i online na webových stránkách Pražských egyptologických studií, a to po jednotlivých kapitolách ve formátu PDF. První reference odkazuje na verzi knižní, druhá na elektronickou. Obě verze se zdají být zcela totožné (včetně stránkování).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Venis
Znak z doby nástupu Egyptský král
2347/22972337/2287
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Veserkare