Teti
| Teti | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Othoés (řecky)[1] | |||||||||||||
 Pyramidové texty; Tetiho pohřební komora | |||||||||||||
| Doba vlády | 2305–2279 př. n. l.[2]
10 let (Beckerath) 30 let (Manehto)[3][4] | ||||||||||||
| Rodné jméno |
Teti | ||||||||||||
| Trůnní jméno |
| ||||||||||||
| Horovo jméno |
| ||||||||||||
| Sehotep-taui – „Ten, jenž smiřuje obě země“[4] | |||||||||||||
| Jméno obou paní |
Sehotep-nebti | ||||||||||||
| Zlatý Hor |
Bik-nebu-sema | ||||||||||||
| Manželky | Iput I.
Chuit
| ||||||||||||
| Potomci | Pepi I.,[10] Veserkare, Tetianchkem, Nebkauhor Vatetchethor[10], Nubchetnebty, Merout, Idut, Sathor, Šešit, Šešti Sešsešet[11] | ||||||||||||
| Otec | úředník Schepsipuptah[12][11] | ||||||||||||
| Matka | Sešsešet[11] bratr Mehu[12] | ||||||||||||
| Narození | 24. století př. n. l. | ||||||||||||
| Úmrtí | nejisté (patrně zavražděn) | ||||||||||||
| Hrobka | jedna z pyramid v severní[11] Sakkáře[4], v centrální části poblíž Džoserova komplexu | ||||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||||||||||||
Teti, řecky Othoés, byl prvním egyptským faraonem 6. dynastie.[1] Vládl přibližně v letech 2305–2279 př. n. l.[2]. Na trůn nastoupil po posledním králi 5. dynastie, Venisovi.[1] Za jakých okolností se na trůn Teti dostal, není známo[1]. Předpokládá se, že mezi smrtí Venise a nástupem Tetiho na trůn byla časová přetržka, nicméně úřednická vrstva nástupnictví zřejmě podpořila. Teti nebyl Venisovým synem, ale možná byl jeho zetěm.[4]. H. Altenmüller (německý egyptolog) za Tetiho otce uvádí Venisova úředníka (vezíra) Schepsipuptaha[12] a Venisovy dcery Iput[5] vycházeje z nápisů v hrobce Mehua[12].
Vláda[editovat | editovat zdroj]
O Tetiho vládě a jeho činech není příliš mnoho známo.[1] Poskytl výsady chrámu v Abydu a podílel se na rozvoji uctívání bohyně Hathory v Dendeře.[4] O rozvinutém obchodu za jeho vlády svědčí importy z Byblu a Puntu.[4] Délka jeho vlády není známa, uvádí ji pouze Manehto a stanovuje ji na 30 let.[1] Víc je toho známo i o jeho několika hodnostářích. V době jeho vlády musely panovat velmi neutěšené poměry.[1] Na konci své vlády byl možná zavražděn[4] uzurpátorem Veserkarem, který jej vystřídal na trůně. Manehto tvrdí, že Tetiho zabila jeho vlastní tělesná stráž.[11] Po krátké vládě se však po Veserkareovi doslova slehla zem.[1]
Rodina[editovat | editovat zdroj]
Jeho matka se jmenovala Sešsešet. Měl několik manželek. Vzal si dceru svého předchůdce Unase, Iput I., jeho další známá manželka byla například Chuit, možná matka jeho nástupce Veserkarea. Měl celkem 3 syny a 9, nebo 10 dcer. Všechny své dcery pojmenoval po své matce. Tyto dcery pak měly ještě druhé jméno, aby se daly odlišit – v egyptštině rn-nfr (doslova krásné jméno).
Jeho synové s Iput:
Jeho synové s Iput:
Jeho dcery s Iput:
- Sešsešet Watetchethor (manželka Mereruky, nejstarší dcera Iput I.)
- Sešsešet Nubchetnebty (manželka Kagemniho)
- Sešsešet Idut (zemřela velmi malá)
- Sešsešet Sathor (manželka Isiho)
Jeho dcery s Chuit:
- Sešsešet Šešit (manželka Nefersešemptaha, nejstarší dcera Chuit)
Dcery neznámých žen:
- Sešsešet Šešti (manželka Šepsipuptaha)
- Sešsešet Merout (nejstarší dcera své matky, manželka Ptahemhata)
- Sešsešet (manželka Remniho)
- Sešsešet (manželka Pepyancha)
- Další neznámého jména (manželka Pepiho I.)
Tetiho významní hodnostáři[editovat | editovat zdroj]
- Kagemni, vezír,[4] velekněz Reova kultu, jeho ženou byla Tetiho dcera, Nubchetnebty
- Mereruka, vezír,[4] velekněz Reova kultu, jeho ženou byla Vatetchethor,[10] panovníkova nejstarší dcera[4]
- Nefersešemptah,[13] jeho ženou byla Tetiho dcera, Šešit
- Šepesipuptah,[12] jeho ženou byla Tetiho dcera, Šešti
- Veni z Abydu
Protože Teti patrně nepocházel z hlavní královské linie předcházející dynastie, opíral se o úzkou skupinu věrných hodnostářů. První čtyři výše jmenované oženil se svými dcerami.[7] Příznačné je, že za Tetiho panování rostl počet úředníků i kněží.[4]
.jpg)
Tetiho stavby[editovat | editovat zdroj]
- Búbastis (kaple-ka)
- Héliopolis (karcitový obelisk)
- Protože se ve Venisově zádušním chrámu našly nápisy na žulových blocích u vchodu do chrámu s Tetiho jménem, předpokládá se, že tento svatostánek nechal Teti dostavět.[11]
- V Héliopoli byl objeven fragment obelisku.[11] Díky hieroglyfickému nápisu je přisuzován (i když to není dokázáno nade vší pochybnost) Tetimu. Jedná se sice o nejstarší obelisk v tomto městě, ale v blízkosti Inebuhedže (Mennoferu, řeckého Memfisu) na abúsírském pohřebišti ve slunečních chrámech jsou ještě o víc než století starší obelisky. Tyto obelisky však nejsou monolitní, ale postavené z kamenných bloků.
Králova hrobka[editovat | editovat zdroj]
Teti si svoji hrobku, pyramidu, nechal postavit v Sakkáře, několik set metrů od známé stupňovité pyramidy krále Džosera. Tetiho pyramida byla poměrně malá, měřila asi 43 metrů, její základna měla rozměry 64×64 metrů.[1] Dodnes se z ní zachovala pouze hromada kamení a štěrku.[1] Byla postavena z nepečlivě opracovaných kvádrů z žuly. Zbytky její vnitřní části také nejsou příliš dobře zachovalé, značně je poškodili lupiči a čas.[1] Z Tetiho pyramidy se nám však zachovala velká část Textů pyramid, jimiž byla jeho hrobka vyzdobena.[1][10] Překvapivě se zde zachoval i králův sarkofág.[1][10] Kolem Tetiho pyramidy je pohřbena většina hodnostářů z jeho doby.[10] Některé z nich ale byly záměrně zničeny ještě za panovníkovy vlády.[10] To může znamenat, že faraon s opozicí zúčtoval tvrdě[10], protože co může být větším trestem, než znemožnit opozičníkům posmrtnou existenci.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g h i j k l m ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 342.
- ↑ a b HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky)
- ↑ VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 517.
- ↑ a b c d e f g h i j k VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 472.
- ↑ a b DODSON, Aidan. Monarch of the Nile [online]. Cairo: The American Uńiversity. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b TYLDESLEY, Joyce. Kronika egyptských královen. ?: Mladá fronta, ?. 224 s. ISBN 978-80-204-1642-1. Kapitola Královny věku pyramid, s. 36 a 37.
- ↑ a b DODSON, Aiden. The Complet Royal Femilies of Ancient Egypt. I.. vyd. London: Thames & Hudson, 2004. Dostupné online. ISBN 0500051283. (anglicky)
- ↑ KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha: Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 215.
- ↑ The Tomb of Khentkaus III [online]. Dublin: ANCIENT ORIGINS, 2016. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h BÁRTA, Miroslav. Osudy staré 4500 let. Brandýs nad Labem: FOTO-GRAFIKA Kamil Voděra, 2002. 48 s. ISBN 80-238-8726-2. S. 24.
- ↑ a b c d e f g KREJČÍ, Jaromír; LANDGRÁFOVÁ, Renata. Královny 5. dynastie [online]. Praha: České egyptologický ústav KU. Dostupné online.
- ↑ a b c d e ALTENEMÜLLER, Hartwig. Bemerkung zur Gründung der 6. Dynstie [online]. Hildesheim: Hildesheimer Ägyptologische Beiträge, 1990. Dostupné online. (německy)
- ↑ VLČKOVÁ, Petra. Zapomenutá a znovu objevená Sakkára [online]. Praha: Archologický ústav AV ČR, 2009. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BÁRTA, Miroslav. Zapomenutý vezír Kar a jeho synové [online]. Praha: Český egyptologický ústav, 209. Dostupné online.
- VERNER, Miroslav. Abúsír.V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9. S. 65–73.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Teti na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Venis |
|
Egyptský král 2305–2279 př. n. l. |
|
Nástupce: Veserkare |
