Snofru

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Snofru
Snofrev
Snofruova socha v Egyptském muzeu v Káhiře
Snofruova socha v Egyptském muzeu v Káhiře
Doba vlády 2639/25892604/2554 př. n. l.

35 let (Beckerath)

24 let (Turínský královský papyrus)[1]

29 let (Manehto)[1]

Rodné jméno
<
S29 F35 I9
D21
G43
>

Se-neferu, Snofru

Horovo jméno
G5
V30 U1 Aa11
X1
Srxtail2.svg
Jméno obou paní
G16 V30 U1 Aa11
X1

Nebmaat

Manželka (y) Hetepheres I.[2] (Heteferes I.)
Potomci Nefermaat - nejstarší (vezír),

Rahotep - velitel lučištníků,

Chufu,

dcery: Henutsen (?), Meretites

Otec Hunej (?)
Matka Meresanch I.
Zemřel (a) 2604/2554
Hrobka Lomená pyramida,
Růžová pyramida,
Pyramida u Médúmu

Snofru (dříve přepisováno jako Snofrev) byl egyptský panovník 4. dynastie. Vládnul přibližně v letech 2639/25892604/2554 př. n. l. Na trůn nastoupil po Hunejovi, posledním vládci 3. dynastie, Snofru tedy 4. dynastii založil.

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Podle všech dochovaných zpráv a záznamů byl Snofru velmi energickým panovníkem. Říše během jeho vlády zesílila a zbohatla. Upevnil jednak postavení Egypta v tehdy civilizovaném světě, jednak upevnil i postavení panovníka jakožto vládce a boha v jedné osobě. Svoji moc posiloval a rozšiřoval na další území vojenskými výboji. Jeho vojska obsadila Sinaj, kam vojenskou výpravu poslal, aby získala tamější měděné a tyrkysové doly. Úspěšné boje vedl i s Núbijci, na nichž získal jejich některé zlaté doly. Obsadil i území, která s Egyptem sousedila na východě. K zabezpečení všech svých výbojů a bezpečnosti říše nechal vybudovat tzv. „hradbu Jižní a Severní země“. Posílal také obchodní výpravy, které měly ozbrojený doprovod, až na území dnešního Libanonu, kde měly za úkol nakoupit cedrové dřevo. V každém roce své vlády nechal údajně postavit jeden nový chrám či pevnost.

Snofruovi hodnostáři[editovat | editovat zdroj]

Královy pyramidy[editovat | editovat zdroj]

Lomená pyramida[editovat | editovat zdroj]

Lomená pyramida krále Snofrua se též nazývá romboidní či o dvou svazcích, nachází se u Dahšúru. Jako pyramida je velmi atypická, je jediná svého druhu v Egyptě. Její základna má rozměry 185,5x185,5 metru, celá je vysoká 92,3 metru. Její stěny zpočátku stoupají pod úhlem 54°51' do výšky 45m, kde se lomí pod úhlem 42°59'. Do pyramidy vedou dva vchody, uvnitř se nacházejí dvě obrovské komory, jejichž stropy jsou neobyčejně vysoké. Tyto dvě komory jsou spojeny šachtou, která byla vytesána teprve dodatečně.

Růžová pyramida[editovat | editovat zdroj]

Růžová pyramida krále Snofrua u Dahšúru

Růžová pyramida se nachází taktéž u Dahšúru, její pojmenování je odvozeno od barvy kvádrů, ze kterých je postavena. Její základna měří 221,5x218,5 metru, je vysoká 104,4 metru. Je to třetí největší pyramida v Egyptě a zároveň je to první typická pyramida, která kdy byla na půdě země Nilu postavena. To znamená, že je jako první postavena ve tvaru pravidelného jehlanu. Je však málo prozkoumána. Její vnitřní komory jsou totiž zavaleny a tím pádem nepřístupny. První známý člověk, který do ní kdy vstoupil, byl Václav R. Prutký, který v ní byl nejpozději v roce 1751. Častěji se však uvádí, že první do ní vstoupil Angličan Perring „teprve“ v roce 1837.

Pyramida u Médúmu[editovat | editovat zdroj]

Pyramida u Médúmu není v pravém slova smyslu Snofruovou pyramidou, ten ji nechal pouze dokončit. Tato pyramida patří jeho předchůdci Hunejovi, za jehož vlády nebyla dokončena.

Reference[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Seneferu ve Wikimedia Commons

  1. a b VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha : Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 517.  
  2. TYLDESLEY, Joyce. Kronika egyptských královen.  ? : Mladá fronta, ?. 224 s. ISBN 978-80-204-1642-1. Kapitola Královny věku pyramid, s. 36.  
  3. VACHALA, Břetislav. Staří Egypťané. Praha : Libri, 2001. 240 s. ISBN 80-7277-060-8. Kapitola Popisky k obrázkům v barevné příloze, s. III.  
Předchůdce:
Hunej
Znak z doby nástupu Egyptský král
2639/25892604/2554
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Chufu