Radžedef
| Radžedef | ||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Džedefre[1], Ratoisés (řecky)[2] | ||||||||||||
 | ||||||||||||
| Doba vlády | 2482–2475 př. n. l.[3][4]
9 let (Beckerath) 8 let (Turínský královský papyrus)[5] | |||||||||||
| Rodné jméno |
(Rˁ ḏd=f (ḏd=f Rˁ)) Radžedef = „Re je jeho trváním“[6], (Dředefhor) | |||||||||||
| Horovo jméno |
| |||||||||||
| Jméno obou paní |
| |||||||||||
| Manželky | Hetepheres II.[7][8] a Chentetka[9] [8] | |||||||||||
| Otec | Chufu)[2][6][10] | |||||||||||
| Matka | neznámá | |||||||||||
| Narození | Desetiletí do 2610 př. n. l. | |||||||||||
| Úmrtí | 2475 př. n. l.[3] | |||||||||||
| Hrobka | pyramida u Abú Rawáše[6][10] (u Abú Roášu[2]) | |||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | ||||||||||||
Radžedef (dříve též Džedefhor) byl egyptský panovník 4. dynastie. Vládl přibližně v letech 2482–2475 př. n. l.[3][4] Na trůn nastoupil po svém otci Chufuovi[2], jeho matkou byla jeho vedlejší žena. Pravděpodobně byl uzurpátorem, zabil svého staršího vlastního bratra, prince Kewaba který byl právoplatným dědicem trůnu. Za ženu si vzal Heteperes II.[7], která byla vdovou po jeho bratrovi. Tím legalizoval své nástupnictví. Jeho hlavní manželkou byla Chentetka.[9] Měl tři syny (Setka, Baka, Hernet) a dceru Neferhetepes.[11] Neví se nic ani o jeho vládě a činech.[2] V době jeho panování narůstal význam slunečního kultu[12], což odráží i samotné panovníkovo jméno Radžedef.[6] Radžedef se stal prvním faraonem, který začal používat titul „syn Reův“.[6][12][13] Někteří egyptologové si myslí, že Radžedef byl dědem Vesrerkafa, zakladatele 5. dynastie.[14]
Králova hrobka[editovat | editovat zdroj]
Radžedef si nechal postavit pyramidu poblíž dnešní vesnice Abú Rawáš[6], která se nachází asi 10 km severozápadním směrem od Káhiry[2] (asi 8[15] kilometrů severně (severozápadně[13]) od Gízy[10]) na skalních útesech[6] z vápence vypínajících se vysoko nad údolím Nilu.[15] Proto se půdorys jeho zdejších staveb tak liší od jiných pyramidových komplexů.[6] Panovníkova pyramida je nejseverněji položená pyramida v Egyptě.[2] Stavba pyramidy skončila brzy po jejím zahájení.[13] Její základna měla rozměry asi 100×100 metrů.[2] Její trosky pokrývají zhruba polovinu původní plochy a zvedají se do výšky 10 metrů.[2] Velmi špatný stav zachování je způsoben mj. těžbou kamene, která probíhala především na počátku 19. století, kdy odtud směrem do Káhiry každý den odjíždělo 300 po okraj naložených velbloudů.[15] Archeologové nyní upouštějí od teorie, že pyramida nebyla nikdy dokončena. Nejnovější výzkumy dokazují, že Radžedef stihl svoji pyramidu dokončit, avšak velká část pyramidy byla ve 2. století rozebrána. V lepším stavu se zachovala pouze podzemní část,[2] pohřební komora je však zasypaná a nepřístupná.[2] Vyskytují se domněnky, že by se v ní mohl nacházet Radžedefův sarkofág.[2]
Protože se v Abú Rawáši našlo množství rozbitých faraonových soch, domnívali se egyptologové dříve, že Radžedef si uzurpoval trůn na úkor svého staršího bratra Kauaba a po smrti byl proto zatracen.[6][11] Mezi fragmenty více než 20 soch se však dochovala jedna celkem nedotčená, která zobrazovala panovníka jako sfingu.[15] Kromě této sfingy se zachovala hlava jiné sfingy tohoto panovníka vyrobená z červeného křemene opracovaná v největší umělecké kvalitě.[15] Použití červené barvy souviselo se slunečním kultem, ale i s tím, že tato barva se podobá barvě lidského těla.[12] Jedná se o vůbec nejstarší sochy sfing v Egyptě, o něco málo starší než slavná Rachefova sfinga v Gíze.[15]
Také existuje mnoho spekulací o důvodu stavby Radžedefovy hrobky mimo Gízu, kde byli pohřbeni jeho předchůdci. Možná se chtěl takto oddálit od své rodiny kvůli možným dynastickým sporům, zatímco Rachef si svoji hrobku postavil opět v Gíze. Zajímavé je také podotknout, že celkově faraoni 4. dynastie přesouvali místo, kde stavěli své pyramidy, čím dál severněji. Snofru postavil jednu pyramidu v Médúmu a pak se rozhodl postavit další dvě severněji v Dahšúru. Chufu postavil svou pyramidu severněji v Gíze a hrobka Radžedefa v Abú Rawáši je opět severněji. Třetím důvodem mohl být fakt, že se lokalita Abú Rawáše nachází na druhém břehu naproti Iunu (v této době stoupá sluneční kult).[16]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 85.
- ↑ a b c d e f g h i j k l ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 262.
- ↑ a b c HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky)
- ↑ a b VERNER, Miroslav. Abúsír.V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9. S. 65–73.
- ↑ VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 517.
- ↑ a b c d e f g h i VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 397.
- ↑ a b Hetepheres II. [online]. 2010. Dostupné online.
- ↑ a b TYLDESLEY, Joyce. Kronika egyptských královen. ?: Mladá fronta, ?. 224 s. ISBN 978-80-204-1642-1. Kapitola Královny věku pyramid, s. 36.
- ↑ a b Chentetka [online]. 2010. Dostupné online.
- ↑ a b c KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha: Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 234.
- ↑ a b Pharoah Otline [online]. 2005. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha: Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 286.
- ↑ a b c SHAW, Ian. Dějiny starověkého Egypta. Brno (?): Mladá fronta, 2003. 530 s. ISBN 80-7257-975-4. Kapitola Stará říše, s. 112.
- ↑ SHAW, Ian. Dějiny starověkého Egypta. Brno (?): Mladá fronta, 2003. 530 s. ISBN 80-7257-975-4. Kapitola Stará říše, s. 124.
- ↑ a b c d e f KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha: Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 285.
- ↑ http://www.ancient-egypt.org/history/old-kingdom/4th-dynasty/djedefre/pyramid-complex-at-abu.html
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Radžedef na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Chufu |
|
Egyptský král 2482–2475 př. n. l. |
|
Nástupce: Rachef |
