Radžedef
| Radžedef | ||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Džedefhor[1], Ratoisés (řecky)[2] | ||||||||||||||||
 |
||||||||||||||||
| Doba vlády | 2581/2531–2572/2522 př. n. l.
9 let (Beckerath) 8 let (Turínský královský papyrus)[3] |
|||||||||||||||
| Rodné jméno |
Radžedef = "Re je jeho trváním"[4], Dředefhor |
|||||||||||||||
| Horovo jméno | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
| Jméno obou paní |
Cheprem |
|||||||||||||||
| Manželka (y) | Hetepheres II. (?)[5] a Chentetka[5] (Kentetenka) | |||||||||||||||
| Otec | Chufu)[2][4][6] | |||||||||||||||
| Zemřel (a) | 2572/2522 př. n. l. | |||||||||||||||
| Hrobka | pyramida u Abú Rawáše[4][6] (u Abú Roášu[2]) | |||||||||||||||
Radžedef (dříve též Džedefhor) byl egyptský panovník 4. dynastie. Vládl přibližně v letech 2581/2531–2572/2522 př. n. l. Na trůn nastoupil po svém otci Chufuovi[2][4], pravděpodobně byl uzurpátorem.[2] Okolnosti, za jakých na trůn usedl, známy nejsou.[2] Neví se nic ani o jeho vládě a činech.[2] V době jeho panování narůstal význam slunečního kultu[7], což odráží i samotné panovníkovo jméno Radžedef.[4] Radžedef se stal prvním faraonem, který začal používat titul "syn Reův".[4][7][8] Někteří egyptologové si myslí, že Radžedef byl dědem Vesrerkafa, zakladatele 5. dynastie.[9]
Králova hrobka[editovat]
Radžedef si nechal postavit pyramidu poblíž dnešní vesnice Abú Rawáš[4], která se nachází asi 10km severozápadním směrem od Káhiry[2] (asi 8[10] kilometrů severně (severozápadně[8]) od Gízy[6]) na skalních útesech[4] z vápence vypínajících se vysoko nad údolím Nilu.[10] Proto se půdorys jeho zdejších staveb tak liší od jiných pyramidových komplexů.[4] Panovníkova pyramida je nejseverněji položená pyramida v Egyptě.[2] Stavba pyramidy skončila brzy po jejím zahájení.[8] Její základna měla rozměry asi 100x100 metrů.[2] Její trosky pokrývají zhruba polovinu původní plochy a zvedají se do výšky 10 metrů.[2] Velmi špatný stav zachování je způsoben mj. těžbou kamene, která probíhala především na počátku 19. století, kdy odtud směrem do Káhiry každý den odjíždělo 300 po okraj naložených velbloudů.[10] Archeologové nyní upouštějí od teorie, že pyramida nebyla nikdy dokončena. Nejnovější výzkumy dokazují, že Radžedef stihl svoji pyramidu dokončit, avšak velká část pyramidy byla ve 2. století rozebrána. V lepším stavu se zachovala pouze podzemní část[2], pohřební komora je však zasypaná a nepřístupná.[2] Vyskytují se domněnky, že by se v ní mohl nacházet Radžedefův sarkofág.[2]
Protože se v Abú Rawáši našlo množství rozbitých faraonových soch, domnívali se egyptologové dříve, že Radžedef si uzurpoval trůn na úkor svého staršího bratra Kauaba a po smrti byl proto zatracen.[4] Tato teorie je však už dnes taktéž překonána.[4] Mezi fragmenty více jak 20 soch se však dochovala jedna celkem nedotčená, která zobrazovala panovníka jako sfingu.[10] Kromě této sfingy se zachovala hlava jiné sfingy tohoto panovníka vyrobená z červeného křemene opracovaná v největší umělecké kvalitě.[10] Použití červené barvy souviselo se slunečním kultem, ale i s tím, že tato barva se podobá barvě lidského těla.[7] Jedná se o vůbec nejstarší sochy sfing v Egyptě, o něco málo starší než slavná Rachefova sfinga v Gíze.[10]
Reference[editovat]
- ↑ ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha : Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 85.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha : Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 262.
- ↑ VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha : Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 517.
- ↑ a b c d e f g h i j k VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha : Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 397.
- ↑ a b TYLDESLEY, Joyce. Kronika egyptských královen. ? : Mladá fronta, ?. 224 s. ISBN 978-80-204-1642-1. Kapitola Královny věku pyramid, s. 36.
- ↑ a b c KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha : Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 234.
- ↑ a b c KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha : Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 286.
- ↑ a b c SHAW, Ian. Dějiny starověkého Egypta. Brno (?) : Mladá fronta, 2003. 530 s. ISBN 80-7257-975-4. Kapitola Stará říše, s. 112.
- ↑ SHAW, Ian. Dějiny starověkého Egypta. Brno (?) : Mladá fronta, 2003. 530 s. ISBN 80-7257-975-4. Kapitola Stará říše, s. 124.
- ↑ a b c d e f KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha : Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 285.
