Radžedef

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Radžedef
Džedefhor[1], Ratoisés (řecky)[2]
Hlava sochy faraona Radžedefa, Louvre, Paříž
Hlava sochy faraona Radžedefa, Louvre, Paříž
Doba vlády 2581/25312572/2522 př. n. l.

9 let (Beckerath)

8 let (Turínský královský papyrus)[3]

Rodné jméno
<
N5 R11 R11 I9
>

Radžedef = "Re je jeho trváním"[4], Dředefhor

Horovo jméno
G5
L1
Srxtail2.svg
Jméno obou paní
G16 L1 G17

Cheprem

Manželka (y) Hetepheres II. (?)[5] a Chentetka[5] (Kentetenka)
Otec Chufu)[2][4][6]
Zemřel (a) 2572/2522 př. n. l.
Hrobka pyramida u Abú Rawáše[4][6] (u Abú Roášu[2])

Radžedef (dříve též Džedefhor) byl egyptský panovník 4. dynastie. Vládl přibližně v letech 2581/25312572/2522 př. n. l. Na trůn nastoupil po svém otci Chufuovi[2][4], pravděpodobně byl uzurpátorem.[2] Okolnosti, za jakých na trůn usedl, známy nejsou.[2] Neví se nic ani o jeho vládě a činech.[2] V době jeho panování narůstal význam slunečního kultu[7], což odráží i samotné panovníkovo jméno Radžedef.[4] Radžedef se stal prvním faraonem, který začal používat titul "syn Reův".[4][7][8] Někteří egyptologové si myslí, že Radžedef byl dědem Vesrerkafa, zakladatele 5. dynastie.[9]

Králova hrobka[editovat | editovat zdroj]

Radžedef si nechal postavit pyramidu poblíž dnešní vesnice Abú Rawáš[4], která se nachází asi 10km severozápadním směrem od Káhiry[2] (asi 8[10] kilometrů severně (severozápadně[8]) od Gízy[6]) na skalních útesech[4] z vápence vypínajících se vysoko nad údolím Nilu.[10] Proto se půdorys jeho zdejších staveb tak liší od jiných pyramidových komplexů.[4] Panovníkova pyramida je nejseverněji položená pyramida v Egyptě.[2] Stavba pyramidy skončila brzy po jejím zahájení.[8] Její základna měla rozměry asi 100x100 metrů.[2] Její trosky pokrývají zhruba polovinu původní plochy a zvedají se do výšky 10 metrů.[2] Velmi špatný stav zachování je způsoben mj. těžbou kamene, která probíhala především na počátku 19. století, kdy odtud směrem do Káhiry každý den odjíždělo 300 po okraj naložených velbloudů.[10] Archeologové nyní upouštějí od teorie, že pyramida nebyla nikdy dokončena. Nejnovější výzkumy dokazují, že Radžedef stihl svoji pyramidu dokončit, avšak velká část pyramidy byla ve 2. století rozebrána. V lepším stavu se zachovala pouze podzemní část[2], pohřební komora je však zasypaná a nepřístupná.[2] Vyskytují se domněnky, že by se v ní mohl nacházet Radžedefův sarkofág.[2]

Protože se v Abú Rawáši našlo množství rozbitých faraonových soch, domnívali se egyptologové dříve, že Radžedef si uzurpoval trůn na úkor svého staršího bratra Kauaba a po smrti byl proto zatracen.[4] Tato teorie je však už dnes taktéž překonána.[4] Mezi fragmenty více jak 20 soch se však dochovala jedna celkem nedotčená, která zobrazovala panovníka jako sfingu.[10] Kromě této sfingy se zachovala hlava jiné sfingy tohoto panovníka vyrobená z červeného křemene opracovaná v největší umělecké kvalitě.[10] Použití červené barvy souviselo se slunečním kultem, ale i s tím, že tato barva se podobá barvě lidského těla.[7] Jedná se o vůbec nejstarší sochy sfing v Egyptě, o něco málo starší než slavná Rachefova sfinga v Gíze.[10]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha : Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 85.  
  2. a b c d e f g h i j k l m n ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha : Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 262.  
  3. VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha : Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 517.  
  4. a b c d e f g h i j k VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha : Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 397.  
  5. a b TYLDESLEY, Joyce. Kronika egyptských královen.  ? : Mladá fronta, ?. 224 s. ISBN 978-80-204-1642-1. Kapitola Královny věku pyramid, s. 36.  
  6. a b c KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha : Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 234.  
  7. a b c KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha : Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 286.  
  8. a b c SHAW, Ian. Dějiny starověkého Egypta. Brno (?) : Mladá fronta, 2003. 530 s. ISBN 80-7257-975-4. Kapitola Stará říše, s. 112.  
  9. SHAW, Ian. Dějiny starověkého Egypta. Brno (?) : Mladá fronta, 2003. 530 s. ISBN 80-7257-975-4. Kapitola Stará říše, s. 124.  
  10. a b c d e f KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha : Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 285.  

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Djedefra ve Wikimedia Commons

Předchůdce:
Chufu
Znak z doby nástupu Egyptský král
2581/25312572/2522
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Rachef