Menkaure

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Menkaure
Kahet Menkaure[1]

Mykerinos[1] (podle Herodóta, řecky)[2],

Mencherés (podle Manehta, řecky)[2],

Menkovre (starší čtení)[3]

Socha krále Menkaurea, Egyptské muzeum, Káhira
Socha krále Menkaurea, Egyptské muzeum, Káhira
Doba vlády 2539/24892511/2461 př. n. l.

28 let (Beckerath)

18 let (Turínský královský papyrus)[4]

63 let (Manehto)[4]

Rodné jméno
<
N5
Y5
D28 D28
D28
>
Horovo jméno
G5
D28 E1 X
Srxtail2.svg
Jméno obou paní
G16 G16 D28 E1
Zlatý Hor
G8 R8 G7
S12
Manželka (y) Chamerernebtej II.,[5][6] Rhodopis (?)
Potomci Chuenre (předčasně zemřelý legitimní následník trůnu)[7]

Šepseskaf (snad Menkaureův syn s vedlejší královnou),[7]

Chentkaus I. (?) (dcera)

Otec Rachef[1][7]
Matka Chamerernebtej I. (Chamerernebti I.)
Zemřel (a) 2511/2461 př. n. l.
Hrobka Menkaureova pyramida v Gíze[1][8][9][7]

Menkaure, též Mykerinos nebo Mencherés, byl egyptským faraonem 4. dynastie. Vládl přibližně v letech 2539/24892511/2461 př. n. l. Určení délky panování tohoto panovníka je mnohem problematičtější než u podobně významných panovníků Staré říše.[10] Podle Jaromíra Málka vládl v letech 25322503 př. n. l. př. n. l.[10] Byl synem krále Rachefa.

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce Menkaurea na trůně není přesně určen. Podle historiků Hérodota a Manetha nastoupil na trůn po Rachefovi, podle skalního nápisu ve Vádí Hammámátu před ním vládli ještě faraoni Hardžedef a Baufre.[2], Ať už na trůn nastoupil po komkoli, začal vládnout v říši, která byla velmi oslabena.[2] Velkou zásluhu na oslabení země měly patrně kolosální stavby jeho předchůdců a/nebo lidové vzpoury a náboženské i dynastické boje.[2] O Menkaureově vládě toho příliš mnoho známo není. Podle tradice měl být však úplným opakem Chufua a Rachefa.[2] Do paměti lidí vešel jako dobrotivý, laskavý a spravedlivý vládce. Nechal znovu otevřít jeho předchůdci zavřené chrámy. Velmi dobrosrdečně se choval k zbídačenému lidu. Byl to údajně jeden z nejspravedlivějších vládců, kteří kdy v Egyptě vládli.[11] Po jeho smrti však došlo ke krizi, protože jeho legitimní nástupce Chuenre zemřel a místo něho se stal králem Šepseskaf.[7]

Králova hrobka[editovat | editovat zdroj]

Hrobka krále Menkaurea v Gize
Hlavní článek:Menkaureova pyramida

Podobně jako jeho předchůdci si i Menkaure nechal vybudovat pyramidu, na rozdíl od dvou jeho mocných dynastických předchůdců, Chufua a Rachefa, si ji nechal postavit o hodně menší[7], ale i přesto nikdo po něm už větší pyramidu nepostavil.[11] Její základna má rozměry (105x105)[6] 108,4x108,4 metru.[11] A byla vysoká 65,5[12][6] (66,45) metru. Dokončil ji (asi ve spěchu[6]) jeho (možná ne zcela legitimní) nástupce Šepseskaf.[1][7] Její název zněl "Božská pyramida" a je vyjma 16 nejnižších vrstev z červené asuánské žuly obložena vápencem.[12] V pohřební komoře byla objevena dřevěná rakev s panovníkovým jménem, vyrobená za 26. dynastie[1], spolu se sarkofágem z černé břidlice (čediče[12]). Ten ale při transportu do Spojeného království skončil na mořském dně u maltského pobřeží, protože loď, která ho převážela, se potopila.[1][12] V panovníkově údolním chrámu z nepálených cihel[12] se nalezly jeho kamenné sochy[12] (dnes je můžeme obdivovat v káhirském[7] Egyptském muzeu a v bostonském[7] Muzeu krásných umění).[1] Patrně nejznámější z nich jsou 4[13] tzv. Menkaurovy triády vytesané z černozelené břidlice.[1][7] Uprostřed je vždy Menkaure s vykročenou nohou, po jeho boku bohyně Hathora[7] a po druhém pak božstvo představující jeden z egyptských krajů[7], nomů.[1][13] Známé je také dvojsouší (opět z břidlice) Menkaurea a jeho manželky[6] (pravděpodobně Chamerernebtej II.[6]), která má položenou ruku kolem jeho pasu.[13] Zádušní chrám byl zřejmě dokončen ve spěchu, protože ačkoliv byl zprvu stavěn z vápence (s žulovým obložením), k dokončení byly použity nepálené cihly.[12]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Menkaura ve Wikimedia Commons

  1. a b c d e f g h i j VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha : Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 302.  
  2. a b c d e f ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha : Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 189.  
  3. ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha : Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 191.  
  4. a b VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha : Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 517.  
  5. TYLDESLEY, Joyce. Kronika egyptských královen.  ? : Mladá fronta, ?. 224 s. ISBN 978-80-204-1642-1. Kapitola Královny věku pyramid, s. 36.  
  6. a b c d e f SHAW, Ian. Dějiny starověkého Egypta. Brno (?) : Mladá fronta, 2003. 530 s. ISBN 80-7257-975-4. Kapitola Stará říše, s. 113.  
  7. a b c d e f g h i j k l VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha : Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 20.  
  8. VACHALA, Břetislav. Staří Egypťané. Praha : Libri, 2001. 240 s. ISBN 80-7277-060-8. S. 44.  
  9. WATTERSONOVÁ, Barbara. Egypťané. Praha : Nakladatelství Lidové Noviny, 2005. 392 s. ISBN 80-7106-774-1. Kapitola Epocha stavitelů pyramid, s. 88.  
  10. a b SHAW, Ian. Dějiny starověkého Egypta. Brno (?) : Mladá fronta, 2003. 530 s. ISBN 80-7257-975-4. Kapitola Stará říše, s. 105.  
  11. a b c ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha : Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 190.  
  12. a b c d e f g WATTERSONOVÁ, Barbara. Egypťané. Praha : Nakladatelství Lidové Noviny, 2005. 392 s. ISBN 80-7106-774-1. Kapitola Epocha stavitelů pyramid, s. 90.  
  13. a b c WATTERSONOVÁ, Barbara. Egypťané. Praha : Nakladatelství Lidové Noviny, 2005. 392 s. ISBN 80-7106-774-1. Kapitola Epocha stavitelů pyramid, s. 95.  
Předchůdce:
Baufre
Znak z doby nástupu Egyptský král
2539/24892511/2461
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Šepseskaf