Mennofer
| Mennofer varianty hieroglyfického zápisu |
|||||||
Men-nefer |
|||||||
Hut ka Ptah |
Mennofer (též Mennefer, řecky Μεμφις – Memfis) bylo hlavní město starověkého Egypta v období Staré říše. Příležitostně plnilo roli sídelního města panovníků i později a po celé období egyptského starověku zůstávalo významným administrativním a vojenským centrem. V jeho okolí vznikly rozsáhlé nekropole dnes nazývané Sakkára a Abúsír. Archeologická lokalita odpovídající oblasti někdejšího města leží u dnešní vesnice Mít Rahína asi 30 km jihozápadně od nynějšího egyptského hlavního města Káhiry na západním břehu Nilu téměř na rozhraní nilského údolí a delty.
Podle tradice město a tamní velký Ptahův chrám nazývaný v egyptštině Hut ka Ptah – „Chrám/Palác Ptahova ka“ založil doposud historicky nedoložený první egyptský panovník Meni. Původní název města byl Inebuhedž – „Bílé zdi“, což poukazuje na opevněnou královskou rezidenci. Z názvu chrámového komplexu (konkrétně z pozdější zkrácené hovorové varianty Hykupta) Řekové utvořili název, který vztáhli na celou zemi: AIΓYΠTOΣ (Aigyptos). Když se s tímto označením pro Egypt setkali Římané, převzali jej, přizpůsobili jej svému jazyku a vzniklo ÆGYPTVS (Égyptus), z něhož je pak odvozen náš současný název.
Jádro někdejšího města s chrámem boha Ptaha se nacházelo pod současnou vesnicí, v průběhu staletí se centrum posouvalo směrem k západu k oblasti pyramidových komplexů. Podle zkráceného názvu jednoho z nich (komplex Pepiho I., Men nefer Pepi – „Krása Pepiho je trvalá“) vznikl v období Střední říše název celého města – Mennofer.
Na lokalitě je identifikováno více než sto archeologických areálů. Dnešní pozůstatky pocházejí především z doby vlády panovníků Amenhotepa III., Ramesse II. a Ptolemaia IV. (velký Ptahův chrám) a Haiebrea (palác); k rozvoji města ovšem přispěli panovníci ze všech historických období. Významnou osobností, která se podílela na utváření rázu města, byl také princ Chamuaset, syn Ramesse II.
[editovat] Související články
