Hutterité

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pěvecký sbor Hutteritů

Hutterité jsou komunální větví anabaptistů. Jako amišové a mennonité mají své začátky v radikální reformaci 16. století. Hutterité se objevili na Moravě po r. 1525, kam přišli z Tyrolska a Korutan. Od mučednické smrti zakladatele sekty Jakoba Huttera v r. 1536 byli hutterité často pronásledováni pro svou víru. Jejich „zlatý věk“ na Moravě skončil v r. 1622, kdy byli vypovězeni ze země. Odešli na Slovensko, Ukrajinu a do Rumunska. Ježto hutterité věří v absolutní pacifismus a společné vlastnictví majetku, byli i v pozdějších dobách perzekuovaní, a nakonec se rozhodli spolu se skupinou mennonitů odejít do Severní Ameriky koncem 19. století, a usadili se v Teritoriu Dakoty. Z malé skupiny (asi 400 lidí) existuje dnes asi 50 000 hutteritů v mnoha státech USA i v Kanadě. V Evropě již neexistují.

Hutteritské komunity[editovat | editovat zdroj]

Nová kolonie

Hutterité žijí ve venkovských komunitách, zvaných kolonie, jejichž hospodářství je založeno převážně na zemědělství. Soukromý majetek téměř neexistuje. Když osada doroste asi 100 lidí, začnou plánovat založení nové osady, kam se nakonec přesune polovina obyvatelů původní vesnice. Hutterité mají vysokou porodnost. Dosud mluví starým německým dialektem s tyrolskými a slovanskými (a dnes i anglickými) prvky. Jejich zemědělské usedlosti využívají moderní technologie, ale jejich kontakt s okolním světem je minimální.

Dnes existují tři hlavní větve hutteritů: Schmiedeleut, Dariusleut a Lehrerleut. Mezi těmito větvemi existují rozdíly, např. ve stylu oblékání či v organizační struktuře. Jejich originální doktrína je však pro všechny identická a rozdíly jsou většinou jen geografického původu.

Roku 2004 bylo ve světě 483 hutteritských komunit:[1]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. The 2004 Hutterite Phone Book, Canadian Edition, James Valley Colony of Hutterian Brethren: Elie, Manitoba, Anglicky.