August Strindberg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Johan August Strindberg (22. ledna 1849 Stockholm – 14. května 1912 Stockholm) byl švédský spisovatel, dramatik, umělec, všestranná osobnost a průkopník mnoha žánrů. Je řazen k nejznámějším švédským i světovým spisovatelům. Od 70. let 19. století do své smrti dominoval švédské literatuře, stál neustále v centru sporů a debat, často se pouštěl do osobních konfliktů. Byl fascinován utopickým socialismem. Své názory někdy měnil.

Nebyl autorem čistě jednoho směru (rozmanitost) – v jeho díle jsou naturalistické, symbolistické i expresionistické vlivy. Psal dramata i prózy, začal historickými dramaty. Slavným se stal vydáním společensky kritického románu Červený pokoj (Röda rummet, 1879). Věnoval se i současné tematice. Řešil vztahy mužů a žen. Polemizoval s Ibsenem – zobrazoval ženy opačně. Dopisoval si s filozofem Friedrichem Nietzschem. Kvůli své kontroverznosti a sporům s akademií nebyl oceněn Nobelovou cenou za literaturu.

Obsah 1 Život 2 Dílo 3 Reference 4 Odkazy

[editovat] Život

Na celý život byl poznamenán dětstvím. Jeho matka se nikdy nemohla smířit s maloměšťáckým prostředím. Po smrti matky si otec vzal služebnou. Tento čin jeho otec opakoval ještě dvakrát. Z domova odešel s nevyrovnaností. Tento jev se v jeho díle odráží. Kvůli své zvláštní povaze musel řešit neustálé konflikty, rebeloval proti společnosti. Měl určité duševní potíže. Trpěl stihomamem, věřil, že jeho nepřátelé ho sledují a usilují mu i o život. V některých obdobích svého života se věnoval okultismu.

[editovat] Dílo

Literárním průlomem pro něj byl sarkastický společenský román Červený pokoj (Röda rummet, 1879, česky poprvé už 1901), který mu zajistil věhlas. U čtenářů se stal rychle oblíbeným (v krátké době pět vydání), jednak proto, že kritizoval společenské poměry, jednak také proto, že detabuizoval do té doby zakázaná témata, jako podvody politiků a podnikatelů, román také jako snad první dílo ve švédské literatuře otevřeně popisuje sex. Novátorské bylo i to, že román byl psán hovorovým jazykem.^[1]

• 1871 Psanec (Den fredlöse)
• 1877 Z Fjerdingenu a Svartbäckenu (Från Fjerdingen och Svartbäcken), román
• 1872 Mistr Olof (Mäster Olof), drama
• 1879 Červený pokoj (Röda Rummet), román
• 1881–1882 Švédský lid ve dnech všedních i svátečních (Svenska folket i helg och söcken), kulturhistoria
• 1882 Nová říše (Det nya riket), román
• 1882 Cesta Petra Šťastlivce (Lycko-Pers resa), drama
• 1882–1891 Švédské osudy a dobrodružství (Svenska öden och äfventyr I–IV), román
• 1883 Básně ve verši a próze (Dikter på vers och prosa)
• 1884 Náměsíčníkovy noci ve dnech bdění (Sömngångarnätter på vakna dagar), báseň
• 1884–1886 Manželství (Giftas I–II), román
• 1885 Utopie ve skutečnosti (Utopier i verkligheten), román
• 1886–1909 Syn služky (Tjänstekvinnans son I–V), autobiografie
• 1887 Lidé na Hemsö (Hemsöborna), román
• 1887–1895 Bláznova obhajoba (Le plaidoyer d'un fou)
• 1887 Otec (Fadern), drama
• 1888 Slečna Julie (Fröken Julie), drama
• 1888 Život v šérách (Skärkarlsliv), román
• 1889 Paria, drama
• 1889 Mezi francouzskými sedláky (Bland franska bönder), reportáž
• 1888–1889 Věřitel (Fordringsägare), drama
• 1890 Na břehu moře (I havsbandet))', román
• 1897 Inferno, autobiografie
• 1898 Legendy (Legender), autobiografie
• 1898–1904 Do Damašku (Till Damaskus I–III), drama
• 1899 Advent, drama
• 1899 Gustaf Vasa, drama
• 1899 Erik XIV, drama
• 1900–1901 Velikonoce (Påsk), drama
• 1901 Nevěsta (Kronbruden), drama
• 1900–1901 Tanec smrti (Dödsdansen), drama
• 1902 Gustaf III, drama
• 1901–1902 Hra snů (Ett drömspel), drama
• 1902 Fagervik a Skamsund, román
• 1903 Osamělý (Ensam), autobiografie
• 1904 Gotické pokoje (Götiska rummen), román
• 1905 (Ordalek och småkonst), báseň
• 1904–1907 Černé vlajky (Svarta fanor), roman
• 1907 Nečas (Oväder), komorní hra
• 1907 Spáleniště (Brända tomten), komorní hra
• 1907 Sonáta příšer (Spöksonaten), komorní hra
• 1907 Pelikán (Pelikanen?), komorní hra
• 1909 Černá rukavička (Svarta handsken), komorní hra
• 1907–1912 Modrá kniha (En blå bok I–IV), esej
• 1908 Říšský správce (Riksföreståndaren)
• 1909 Velké silnice (Stora landsvägen), drama
• 1910 Promluva k švédskému národu… (Tal till Svenska Nationen…), novinový článek
• 1911 Kořeny světových jazyků (Världs-språkens rötter), jazykověda
• 1958 Vivisekce (Vivisektioner), esej, vydáno posmrtně
• 1977 Okultní deník (Ockulta Dagboken), vydáno posmrtně

[editovat] Reference

1. ↑ František Fröhlich: Doslov a poznámka na záložce in: August Strindberg: Červený pokoj, Praha : Odeon 1990.

[editovat] Odkazy

• Strindbergovo dílo na stránkách Projektu Runeberg
• Strindbergovo museum – Modrá věž

Tento článek o literatuře je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.