Petřín

Možná hledáte: Petrin - člen Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti.

Možná hledáte: jihomoravskou obec Starý Petřín.

Petřín
Vrch Petřín v Praze
Základní informace
Vrchol	327 m n. m.
Pohoří	Pražská plošina / Kladenská tabule / Hostivická tabule / . / Bělohorská pahorkatina
Světadíl	Evropa
Státy	Česko
Povodí	Vltava
Petřín

Petřín (německy Laurenziberg, latinsky Petrin) je 327 m vysoký kopec v centru Prahy. Na jeho vrcholu stojí Petřínská rozhledna a mnoho jiných objektů. Na Petříně najdeme skály zejména z pískovce.

Historie

Petřín vystřídal v průběhu staletí několik názvů: Petřín, Hora, Kopec, Vrch sv. Vavřince (odtud německý název Laurenziberg - z lat. Laurentius Vavřinec a Berg hora, kopec), posledně jmenovaný podle zasvěcení kostela stojícího na jeho temeni. Kronikář Kosmas popisuje Petřín jako velmi skalnaté místo; pro velké množství skal (latinsky petra) se mu údajně začalo říkat Petřín. Od nepaměti se zde lámal kámen — opuka — ze kterého Praha postavila hodně staveb.

První historická zmínka o petřínských lomech pochází od Mnicha Sázavského, který napsal, že kameny z nich dal opat Silvestr ozdobit dlažbu Sázavského kláštera.

Na Petříně bývalo popraviště, které stávalo v blízkosti kostela sv. Vavřince. O něm se mluví v souvislosti s vyvražděním Slavníkovců, jejichž příslušníky, které Přemyslovci nestačili povraždit 28. září 995 na Libici, vedli jako divou zvěř do Prahy a pobíjeli na Petříně. Poté sloužilo popraviště až do 14. století k trestání velkých protistátních přečinů. Teprve po vybudování Hladové zdi císařem Karlem IV. se popraviště přesunulo na protější vrch Vítkov.

Petřínská rozhledna

Objekty na Petříně

• Lanová dráha na Petřín
• Petřínská rozhledna
• Štefánikova hvězdárna
• Hladová zeď
• Petřínské skalky
• Bludiště
• Strahovský klášter
• Kostel sv.Vavřince (Petřín)
• Kostel svatého Michala archanděla

Křížová cesta

• Kalvárie
• Kaple božího hrobu
• Křížová cesta
• Zahrada Květnice
• Letohrádek Kinských
• Sloupové sluneční hodiny
• Pomník obětem komunismu
• Restaurace Nebozízek
• Kaple
• Studánka Petřínka

Sochy na Petříně

K. H. Mácha

Karel Hynek Mácha (1810–1836), český básník, narozený pod Petřínem. Bronzová socha stojící, která se pravou rukou, ve které drží pero, opírá o zídku s otevřeným sešitem a v levé ruce drží kytici šeříku. Podstavec je z leštěné žuly. Sochu vyhotovil Josef Václav Myslbek v roce 1912.

Jan Neruda

Jan Neruda (1834–1891) se narodil v kasárnách, stojících na úpatí Petřína. Socha znázorňuje stojící postavu, s rukama za zády, v nichž drží klobouk. Autorem bronzové sochy je Jan Simota, který ji vyhotovil v roce 1970.

Jaroslav Vrchlický

Jaroslav Vrchlický (1853–1912), český básník. Pískovcová socha, kterou vytvořili Josef Wagner, Antonín Wagner a Jan Sokol, znázorňuje sedící postavu s knihou v ruce a okřídlenými génii u nohou.

Socha Milana Rastislava Štefánika

M. R. Štefánik

Milan Rastislav Štefánik (1880–1919), československý astronom, politik a letec. Stojící bronzová socha v letecké kombinéze, držící v ruce písemnosti. Na soše určené pro Bratislavu pracoval v letech 1928–1938 Bohumil Kafka. V roce 1952 byla socha roztavena. Na místě před Štefánikovou hvězdárnou odhalil v roce 1994 nový odlitek podle třetinového modelu tehdejší prezident Václav Havel.

Fontána s chlapci

Nazývána U žabiček (Hrající si chlapci, nyní též Masarykovi vnuci), ukazující dvojici chlapců se šesti žabkami a dvěma ještěrkami, hrající si s rybou u fontány. Modely pro sošky byli vnuci prezidenta T. G. Masaryka, synové Olgy Masarykové Leonard a Herbert Revilliodovi, kteří za války zahynuli v zahraničním odboji. Dílo, které mělo původně stát na Lánském zámku, vyhotovil Karel Dvořák v roce 1948.

Hana Kvapilová

Hana Kvapilová (1860–1907), česká herečka. Socha z bílého mramoru znázorňuje sedící postavu v dlouhých šatech a s kyticí na klíně. Jejím autorem je Jan Štursa, který ji vyhotovil v roce 1913. Pod sochou je uložena urna s popelem této herečky — členky Národního divadla.

Lachtan

Sochu znázorňující lachtana, vytvořil v roce 1953 Jan Lauda.

Ferdinand Laub

Ferdinand Laub (1832–1875), světoznámý virtuos a český houslista.

Vítězslav Novák

Vítězslav Novák (1870–1949), český hudební skladatel. Bronzová socha znázorňuje stojící postavu v nadživotní velikosti. Vytvořil ji v roce 1950 Jan Kodet. V soše je urna s popelem skladatele, který 18. července 1949 zemřel ve východočeské Skutči.

Polibek

Sousoší autora Josefa Mařatky z roku 1910.

Pomník obětem komunismu Olbrama Zoubka

Pomník obětem komunismu

Olbram Zoubek vytvořil na svahu Petřína Pomník obětem komunismu (zločinů komunizmu) na Újezdě, který byl slavnostně odhalen v roce 2002. V roce 1946 byl v tomto místě slavnostně odhalen základní kámen k pomníku T.G. Masaryka ve tvaru mramorového stolu, stojící poblíž ještě v roce 1968.

Odkazy

Externí odkazy

• Fotografie z Petřínské rozhledny
• Petřín

Literatura

• KURZ, Vilém. Lanová dráha a rozhledna na Petříně : Vzpomínka na jejich vznik a stavbu za příležitosti jich slavnostního otevření dne 20. srpna 1891. Praha : Klub českých turistů, [1891]. Dostupné online.  
• ŠULC, Alois Ladislav. Všem Čechům posvátný vrch Petřín s kostelem svatého Vavřince. Praha : vl.n., 1926. Dostupné online.  
• BIRNBAUMOVÁ, Alžběta. Petřín ve středověku. In Kniha o Praze. Praha : Melantrich, 1933. Dostupné online. s. 56-86.