Seminářská zahrada
Seminářská zahrada je park na východním svahu Petřína v Praze 1. V horní části zahrady je skryté malé jezírko. Níže vyvěrá pramen ve studánce zvané Petřínka, v dolní části zahrady se nachází dětské hřiště. Jižní částí parku prochází pozemní lanová dráha.
Na místě Seminářské zahrady se ve středověku rozkládala vinice založená z podnětu císaře Karla IV. Ta byla nahrazena v první polovině 17. století zahradou která byla ohrazena zdí a náležela ke klášteru karmelitánů u Panny Marie Vítězné. Ti zde ve druhé polovině 18. století vystavěli barokní kapli která stojí dodnes. Jejich klášter byl zrušen v rámci josefínských reforem roku 1784; zahrada se stala majetkem arcibiskupského semináře v Klementinu. V letech 1912 až 1914 proběhla obnova zahrady podle plánů Svatopluka Mockera jenž navrhl zbudovat cesty a osázet pozemek ovocnými stromy.
Roku 1927 se stala zahrada majetkem hlavního města Prahy; stala se jím výměnou za pozemky které město poskytlo v Dejvicích pro výstavbu nové budovy arcibiskupského semináře. Poté byla stržena obvodová zeď a 1. května 1930 byla Seminářská zahrada zpřístupněna veřejnosti. V letech 1980 až 2000 proběhla rozsáhlá obměna ovocných stromů spojená s kácením přestárlých a vysazováním nových dřevin. V současnosti zde roste přes 2700 ovocných stromů. K výzdobě parku patří i socha houslisty F. Lauba.
Do Seminářské zahrady chodil a fotografoval zde nedaleko bydlící fotograf Josef Sudek. V 80. letech 20. století v ní několik let pracoval jako sadař cestovatel Jiří Hanzelka, který upadl v nemilost komunistického režimu a nemohl dostat jiné zaměstnání.
Ze svahu zahrady se otevírají atraktivní rozhledy na Staré Město, Malou Stranu a Hradčany.
