Libice nad Cidlinou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Libice nad Cidlinou
Kostel sv. Vojtěcha v Libici nad Cidlinou

Kostel sv. Vojtěcha v Libici nad Cidlinou

znak obce Libice nad Cidlinouvlajka obce Libice nad Cidlinouznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0208 537438
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Nymburk (CZ0208)
obec s rozšířenou působností: Poděbrady
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 9,95 km²
počet obyvatel: 1314
nadmořská výška: 190 m
PSČ: 289 07
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Husova 4, 289 07 Libice nad Cidlinou
starosta / starostka: Ing. Vladimíra Habásková
Oficiální web: http://www.libicenadcidlinou.cz
E-mail: starosta@libicenadcidlinou.cz

Libice nad Cidlinou (Česko)
Red pog.png
Libice nad Cidlinou, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Libice nad Cidlinou je obec ležící v okrese Nymburk 5 km jihovýchodně od Poděbrad. Má 1 314 obyvatel a její katastrální území má rozlohu 995 ha.

Historie obce[editovat | editovat zdroj]

Katastr obce byl osídlen již v době bronzové což dokládají archeologické nálezy. Od konce 8. století se na území obce nacházelo slovanské blatné hradiště. Bylo vybudováno ve strategicky výhodné poloze při soutoku Cidliny s Labem kde bylo obklopeno lužními lesy. Jejich zbytky dnes chrání národní přírodní rezervace Libický luh.

V první polovině 10. století je hradiště za bojů Čechů se Zličany poškozeno ale po polovině 10. století nastává rozvoj celého hradiště spojený se jménem knížete Slavníka, zakladatele rodu Slavníkovců. První písemná zmínka o Libici pochází z Kosmovy Kroniky české a vztahuje se k úmrtí knížete Slavníka v roce 981. Podle legend se v Libici narodil druhý pražský biskup Svatý Vojtěch. Na Libici bylo sídlo jeho bratra Soběslava, který začal vést samostatnou zahraniční politiku a dostal se do sporu s Přemyslovci, kteří v roce 995 využili jeho nepřítomnosti a dobyli libické hradiště a vyvřaždili přítomné členy rodu Slavníkovců. Libické hradiště se stalo jedním z center přemyslovské hradské správy, připomíná se ještě v letech 1108, kdy zde byli na rozkaz knížete Svatopluka vyvražděni Vršovci a v roce 1130 se ještě připomíná jako centrum hradské správy. Poté je hradiště opuštěno a Libice se stává pouhou poddanskou vsí patřící klášteru Sv. Jiří v Praze.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Jičín, politický i soudní okres Poděbrady[1]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Poděbrady
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Poděbrady
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Poděbrady[2]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Hradec Králové, politický okres Nymburk, soudní okres Poděbrady[3]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Poděbrady[4]
  • 1949 Pražský kraj, okres Poděbrady[5]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Nymburk
  • 2003 Středočeský kraj, okres Nymburk, obec s rozšířenou působností Poděbrady

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Libice nad Cidlinou (1504 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel, evang. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[6]

lékař, biograf Sokol, 3 výrobny cementového zboží, cihelna, cukrář, cukrovar Wiesner, 3 obchody s cukrovinkami, časopis Praktický život, výroba čepic, výroba čerpadel, elektroinstalace, 2 holiči, rolnické družstvo, 6 hostinců, továrna na cikorku, klempíř, 3 klempíři, malíř, továrna na napajedla, obchod s obuví Baťa, 2 obuvníci, 2 pekaři, obchod s lahvovým pivem, pletárna, pohřební ústav, 12 rolníků, řezbář, 2 řezníci, sedlář, 7 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek Libici n. Cidl., stavební družstvo, stavitel, obchod se střižním zbožím, 2 švadleny, 2 trafiky, 5 truhlářů, továrna na hospodářské vozy, zednický mistr

Památky v obci[editovat | editovat zdroj]

  • Na místě bývalého hradiště se nachází památník slavníkovského hradiště se základy paláce a kostela z poloviny 10. století, rekonstruovanýmí na základě výzkumů R. Turka a nově osazenými sochami Svatého Vojtěcha a Radima.
  • Kostel sv. Vojtěcha, jenž byl původně zasvěcen sv. Jiří. I jeho původ kladou mnozí badatelé do dob slavníkovských. Do dnešní doby se dochoval v goticko-empírové podobě
  • Evangelický kostel

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
Územím obce prochází dálnice D11 s exitem 42 (Poděbrady-východ).
Sjezdem z dálnice začínají silnice I/32 Libice nad Cidlinou - Jičín a silnice II/125 Libice nad Cidlinou - Kolín - Uhlířské Janovice - Vlašim.
  • Železnice
Obec protíná železniční trať 231 Praha - Čelákovice - Lysá nad Labem - Nymburk - Poděbrady - Kolín. Je to dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať zařazená do evropského železničního systému, doprava byla mezi Kolínem a Nymburkem zahájena roku 1870.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava
V obci měly zastávku autobusové linky Kolín-Libice nad Cidlinou (v pracovní dny 2 spoje), Nymburk-Poděbrady-Kolín (v pracovní dny 1 spoj), Poděbrady-Žehuň-Hradčany (v pracovní dny 5 spojů) a Poděbrady-Opolany (v pracovní dny 2 spoje) (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o.).
  • Železniční doprava
Po trati 231 vedla linka S2 Praha - Lysá nad Labem - Kolín v rámci pražského systému Esko.
Železniční stanici Libice nad Cidlinou jezdilo v pracovní dny 24 osobních vlaků, o víkendu 20 osobních vlaků. Rychlíky stanici projížděly.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.cisleithanien.eu/ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918]
  2. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  3. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  4. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  5. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  6. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 724. (česky a německy)