Dymokury

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dymokury
Zámek v obci Dymokury při pohledu ze silnice do Netřebic

Zámek v obci Dymokury při pohledu ze silnice do Netřebic

znak obce Dymokuryvlajka obce Dymokuryznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0208 537128
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Nymburk (CZ0208)
obec s rozšířenou působností: Poděbrady
pověřená obec: Městec Králové
historická země: Čechy
katastrální výměra: 14,65 km²
počet obyvatel: 846 (1. 1. 2011)
nadmořská výška: 203 m
PSČ: 289 01
zákl. sídelní jednotky: 3
části obce: 3
katastrální území: 3
adresa obecního úřadu: Revoluční 97
289 01 Dymokury
starosta / starostka: Mgr. Pavel Ambrož
Oficiální web: http://www.dymokury.cz
E-mail: obecniurad@dymokury.cz

Dymokury (Česko)
Red pog.png
Dymokury, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Dymokury jsou obec ležící v okrese Nymburk asi 15 km severně od lázeňského města Poděbrady. Mají 825 obyvatel a jejich katastrální území má rozlohu 1465 ha.V obci stojí pivovar, dnes v soukromém vlastnictví (pivo nevaří), cukrovar v havarijním stavu, ke kterému nechal jeho původní majitel Děpold Černín v roce 1903 vybudovat úzkorozchodnou dráhu o rozchodu 600 mm určenou ke svážení řepy ke zpracování. V době největší slávy byla délka kolejí téměř 28 kilometrů a spojovala okolní obce. Dodnes jsou její stopy patrné v lesních úsecích, zarostlé náspy v polích tvoří meze a poskytují úkryt mnoha živočichům. Trať byla zrušena v 50. letech minulého století a jediný zachovalý dřevěný vůz se nachází v železničním muzeu v Lužné u Rakovníka. Cukrovar nepřežil, tak jako mnoho jiných, přechod na tržní ekonomiku a skončil začátkem 90.let.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1249.

Poštovní úřad v Dymokurech byl založen v letech 1868-1869.[1]

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové[2]
  • 1855 země česká, kraj Jičín, soudní okres Městec Králové
  • 1868 země česká, politický okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové[3]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Hradec Králové, politický okres Nymburk, soudní okres Městec Králové[4]
  • 1945 země česká, správní okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové[5]
  • 1949 Pražský kraj, okres Poděbrady[6]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Nymburk
  • 2003 Středočeský kraj, okres Nymburk, obec s rozšířenou působností Poděbrady

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Dymokury (1461 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[7]

lékař, autodoprava, bednář, výroba cementového zboží, cihelna, cukrář, cukrovar Děpolda Czernína, 2 obchody s donytkem, drogerie, holič, 5 hostinců, jednatelství, hotel, 2 koláři, kovář, 3 krejčí, obchod s kůžemi, malíř pokojů, mlékárna Dymokury, mlýn Děpolda Czernína, obchod s obuví Baťa, 3 obuvníci, 3 pekaři, pivovar, 2 pokrývači, porodní asistentnka, 3 řezníci, sedlář, 7 obchodů se smíšeným zbožím, Občanská záložna v Dymokurech, stavební družstvo, výroba obuvnických svršků, 3 výroby syrečků, šrotovník, 3 švadleny, 3 trafiky, trhovec, 3 truhláři, 3 obchody s uhlím, velkostatek Děpold Czernín, 3 zahradnictví, zámečník, zednický mistr

V obci Svídnice (254 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Dymokur) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8]

2 hostince, kolář, kovář, řezník, obchod se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Svídnici, 2 trafiky

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Barokní kostel Zvěstování Panny Marie z roku 1725
  • Nepřístupný barokní zámek z roku 1688 v soukromém vlastnictví

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

Rytíři se zaběhne jeho oblíbený chrt. Rytíř chrta hledá a potká čarodějnici, která mu slíbí, že mu chrta vrátí, když jí za to věnuje svého sluhu Jana, aby se mohla koupat v jeho krvi. Rytíř se zdráhá, ale nakonec svolí. Provedou výměnu a rytíř dostane zpět svého chrta. Chrt však za několik dní zemře. Rytíř je stíhán výčitkami svědomí, a jako pokání nechá pro obec ulít krásný zvon. Zvon však místo zvonění volá: "Jan! Jan, za chrta dán!“ Rytíři to způsobuje veliká muka a nakonec spáchá sebevraždu.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
Okolo obce prochází silnice 32 Libice nad Cidlinou - Kopidlno - Jičín, v obci končí silnice 275 Brodce - Luštěnice - Křinec - Dymokury.
  • Železnice
Obcí je vedena železniční trať 062 Chlumec nad Cidlinou - Městec Králové - Dymokury - Křinec. Jedná se o jednokolejnou regionální trať, doprava byla v úseku trati mezi Městcem Králové a Křincem zahájena roku 1882. Na území obce leží železniční zastávky Svídnice a Dymokury.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava
Obcí projížděly autobusové linky Poděbrady-Úmyslovice-Chotěšice (v pracovní dny 3 spoje), Poděbrady-Dymokury (v pracovní dny 4 spoje), Dymokury-Svídnice (v pracovní dny 3 spoje) (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o.).
  • Železniční doprava
Po trati 062 mezi Městcem Králové a Křincem jezdilo v pracovních dnech 9 párů osobních vlaků, o víkendech 5 párů osobních vlaků.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jana Hrabětová: Podnikání na Nymbursku a Poděbradsku.
  2. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  3. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  4. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  5. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  6. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  7. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 268. (česky a německy)
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1640. (česky a německy)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VLASÁKOVÁ, Julie. Jan za chrta dán. IN: Český lid 1905, str. 202 – 203.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]