Běrunice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Běrunice

znak obce Běrunicevlajka obce Běruniceznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0208 537021
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Nymburk (CZ0208)
obec s rozšířenou působností: Poděbrady
pověřená obec: Městec Králové
historická země: Čechy
katastrální výměra: 26,73 km²
počet obyvatel: 904 (3. 7. 2006)
nadmořská výška: 218 m
PSČ: 289 08
zákl. sídelní jednotky: 5
části obce: 5
katastrální území: 5
adresa obecního úřadu: Hlavní 176
289 08 Běrunice
starosta / starostka: Iva Schmidová
Oficiální web: http://www.berunice.cz
E-mail: schmidova@berunice.cz

Běrunice
Red pog.png
Běrunice
Běrunice, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Běrunice je obec ležící v okrese Nymburk, asi 17 km východně od města Poděbrady. Má 897 obyvatel a její katastrální území má rozlohu 2 673 ha.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Přestože Běrunicko bylo osídleno již od nejstarších dob, což dokazují nálezy vypíchané keramiky na Střihově, klíny a sekeromlaty z nejmladší doby kamenné pocházejí z Běrunic, Dlouhopolska, Kněžiček, Nového a Velkých Výklek, objevila se první písemná zmínka teprve ve 14. Století, kdy prof. Aug. Sedláček ve své knize „Hrady, zámky a tvrze“ sleduje dějiny Velkých Běrunic a uvádí, že v l. 1354 - 66 byly sídlem vladyky Slavka z Běrunic, jenž se připomíná jako patron zdejšího kostela. Podle pověstí vysvětlující původ jména Běrunice, přisuzuje se založení osady vladykovi Berůnovi, který si zde postavil tvrz a po němž byla také pojmenována později při tvrzi vzniklá osada. Jiná pověst potvrzuje, že byla naše osada již v dobách kněžny Libuše, která sídlívala na hradě Libici, jemuž náležel poplatně i náš dvůr. Když jednou meškala Libuše na hradě, překvapili ji naši obyvatele darem pěti bochníků chleba a mísou medu. Potěšena oddaností jejich zvolala: „Více od vás beru nic!“ A odtud prý povstalo jméno Berunice, dnešní Běrunice. Kde však stávala tato původní tvrz není znám. Podrobná historie držitelů Běrunic v rozmezí 1354 - 1900 je popsaná v kronice. Z běrunické historie po roce 1900 Pod Běrunice spadala obec Běruničky, do roku 1950 také Nový, po volbách v roce 1965 se připojily Velké Výkleky, Vlkov n/L, Slibovice a Kněžičky, které tento svazek po r. 1990 opustily. Význam obce stoupl po výstavbě železniční tratě (1900). Lokální dráha vedla z Králového Městce do Chlumce, se zastávkami v Běrunicích a Lovčicích. Dne 8. května 1901 odevzdána veřejné dopravě, a sice: Vlaky jezdily z Městce Králové do Chlumce ráno o 6. hodině, odpoledne o 13. hodině, z Chlumce do Městce ráno v 7,30, odpoledne 19,30 hod. Dne 21. srpna 1925 rozsvíceno poprvé v Běrunicích elektrické světlo k nemalé a všeobecné radosti obyvatelstva. Téhož roku bylo založeno Hospodářské strojní družstvo, které opatřilo pěknou mlátičku a silný motor. Většina rolníků mlátila toho roku elektrickým pohonem. Avšak i toho roku mnozí nedůvěřiví mlátili parní mlátičkou. Silnice v Běrunicích a okolí byla dlouhá léta bez kvalitního povrchu a stížností přibývalo. Ve školní kronice je psáno „Okresní silnice v úseku před zdejší školou byla v červnu 1941 v délce 200 m vydlážděna. Je to výsledek dvouleté práce a snahy, aby prach přestal být postrachem a úhlavním nepřítelem školních dětí. Tento úsek bezprašné silnice přispěje velmi ke zdraví našich dětí a k ozdobě obce“. Kanalizace se v obci stavěla v šedesátých letech minulého století. Zmizely příkopy, které bývaly před domy. V letech 1973 - 75 se pokládal asfaltový povrch v ulicích. Náves byla osázena jehličňany. Kompletně zrekonstruován byl v r. 1994 jediný rybník v Běrunicích „Plácek“. Začátek 21. století patřil stavbě plynovodu a první kotel se rozeběhl před vánoci 2002.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové[1]
  • 1855 země česká, kraj Jičín, soudní okres Městec Králové
  • 1868 země česká, politický okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové[2]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Hradec Králové, politický okres Nymburk, soudní okres Městec Králové[3]
  • 1945 země česká, správní okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové[4]
  • 1949 Pražský kraj, okres Poděbrady[5]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Nymburk
  • 2003 Středočeský kraj, okres Nymburk, obec s rozšířenou působností Poděbrady

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve vsi Běrunice (přísl. Běruničky, Nový, 1317 obyvatel, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[6]

biograf Sokol, cihelna, 3 holiči, hospodářské strojní družstvo, 3 hostince, 2 koláři, 2 kováři, krejčí, malíř, obchod s obuví, 3 obuvníci, 2 pekaři, 2 pojišťovací jednatelství, 2 porodní asistentky, 2 rolníci, 5 řezníků, 5 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Běrunice, švadlena, 3 tesařští mistři, 2 trafiky, 2 truhláři, obchod s uhlím, obchod se zvěřinou a drůbeží

V obci Slibovice (140 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, samostatná obec se později stala součástí Běrunic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[7]

sušárna čekanky, 2 hostince, mlýn, obchod se smíšeným zbožím, 2 trafiky, velkostatek

Ve vsi Velké Výkleky (462 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Běrunic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8]

2 hostince, kolář, kovář, krejčí, mlýn, 2 rolníci, řezník, obchod se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro obec Velké Výkleky, trafika, truhlář

V obci Vlkov (289 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Běrunic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9]

obchod s dobytkem, 2 hostince, krejčí, obuvník, obchod se smíšeným zbožím, trafika, truhlář

Běrunický kostel[editovat | editovat zdroj]

Kostel Narození Panny Marie, Běrunice, západní průčelí.
Související informace naleznete také v článku Kostel Narození Panny Marie (Běrunice).

Nejstarší zpráva z r. 1354 uvádí Slavíka z Běrunic patronem místního chrámu. Po válkách husitských nedostává se o chrámu zpráv. Znovu zřízen byl v XVI. věku za horlivých katolíků Dašických z Barchova, jak nápisy na zvonech svědčily. Starý zchátralý kostel byl r. 1716 až na kapli zbořen a nynější ve dvou letech nákladem zádušního fondu postaven. Znaky patronkv kněžny Montecuculi umístěny na hlavním oltáři a nade dveřmi věžními. Kostelní věž přistavena r. 1770 a v ní 4 zvony zavěšeny. R. 1787 byl běrunický kostel povýšen císařem Josefem II. na lokalii a prvním lokalistou jmenován Václav Dvorský. Postavena i farní budova o poschodí a v přízemí na čas umístěna škola. R. 1797 pokryt kostel prejzy nákl. 1300 zl.

Obecná škola Běrunice[editovat | editovat zdroj]

Počátky školy ztrácejí se v nedostatku písemného historického materiálu. V patentní knize zdejší školy jest jen nepatrná poznámka bývalého a jednoho z prvních učitelů školy – Vorla, že škola existovala již roku 1762. Jisté však je, že dokud v Běrunicích nebyla zřízena lokalie, byly děti povinny choditi do farní školy v Městci Králové. Svědčí o tom vyprávění Fr. Libánského z Dlouhopolska, jednoho z prvních školáků a pamětníků počátků školy: „Chodilo sem několik chlapců, asi 4 a méně – děvčata nešla nikam.“ Teprve kolem roku 1780 a snad již r. 1772, jak uvádí poznámka v dějinách školy běrunické, třikráte v týdnu docházel ze Střihova do Běrunic vojenský vysloužilec Jan Zelinka, zvaný „basař“. Více...

Současné Běrunice[editovat | editovat zdroj]

Běrunice jsou klidovou zónou, není zde žádný průmyslový provoz. Nedaleko jsou města Nový Bydžov (20 km), Kolín (20 km), Chlumec n/C (10 km), Poděbrady (18 km). Dopravu zajišťuje vlak a autobus. Většina prázdných domů je postupně obsazována lidmi, kteří se zde hlásí k trvalému pobytu. Do budoucna se připravuje lokalita k výstavbě rodinných domků.

V Běrunicích se narodil 10.září 1866 známý český architekt František Janda.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
Do obce vedou silnice III. třídy.
Ve vzdálenosti 2 km vedou silnice II/328 Kolín - Městec Králové - Jičíněves a II/611 Praha - Poděbrady - Chlumec nad Cidlinou - Hradec Králové, ve vzdálenosti 3 km vede silnice II/324 Městec Králové - Nový Bydžov - Hradec Králové.
  • Železnice
Obec Běrunice leží na železniční trati 062 Chlumec nad Cidlinou - Běrunice - Městec Králové - Křinec. Je to jednokolejná regionální trať, doprava byla mezi Chlumcem nad Cidlinou a Městcem Králové zahájena roku 1901. Na území obce leží železniční zastávky Běrunice a Slibovice.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava
V zastávkách Běruničky, Běrunice a Velké Výkleky staví v pracovních dnech 5 spojů linky Městec Králové-Dlouhopolsko (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o.).
Do místní části Vlkov nad Lesy zajíždí v pracovních dnech 6 spojů linky Chlumec nad Cidlinou-Nový Bydžov.
  • Železniční doprava
Po trati 062 mezi Chlumcem nad Cidlinou a Městcem Králové jezdilo v pracovních dnech 10 párů osobních vlaků, o víkendech 4 páry osobních vlaků.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  2. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  3. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  4. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  5. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  6. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 37. (česky a německy)
  7. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1560. (česky a německy)
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1825. (česky a německy)
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1853. (česky a německy)

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu článku nabízí Wikimedia Commons