Činěves
| Činěves | |
|---|---|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0208 537080 |
| kraj (NUTS 3): | Středočeský (CZ020) |
| okres (NUTS 4): | Nymburk (CZ0208) |
| obec s rozšířenou působností: | Poděbrady |
| pověřená obec: | Městec Králové |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 14,43 km² |
| počet obyvatel: | 479 (3. 7. 2006) |
| zeměpisné souřadnice: | 50° 13′ 47″ s. š., 15° 12′ 28″ v. d. |
| nadmořská výška: | 201 m |
| PSČ: | 289 01 |
| zákl. sídelní jednotky: | 1 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | Činěves 250 289 01 Dymokury |
| starosta / starostka: | Miroslav Keller |
| Oficiální web: http://www.cineves.cz E-mail: ou@cineves.cz |
|
Činěves (něm. Czinowes, Cziniowes nebo Tschinowes) je obec ležící v okrese Nymburk, asi 14 km východně od Nymburku a 13 km severovýchodně od města Poděbrady. Má 479 obyvatel a její katastrální území má rozlohu 1 443 ha.
Obsah |
Historie [editovat]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1294.Činěves je krásná vesnice kde se dá něco zažít. Lidé chodí na zábavy v místním hostinci.
Územněsprávní začlenění [editovat]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.
V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové[1]
- 1855 země česká, kraj Jičín, soudní okres Městec Králové
- 1868 země česká, politický okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové
- 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové[2]
- 1942 země česká, Oberlandrat Hradec Králové, politický okres Nymburk, soudní okres Městec Králové[3]
- 1945 země česká, správní okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové[4]
- 1949 Pražský kraj, okres Poděbrady[5]
- 1960 Středočeský kraj, okres Nymburk
- 2003 Středočeský kraj, okres Nymburk, obec s rozšířenou působností Poděbrady
Rok 1932 [editovat]
V obci Činěves (1148 obyvatel, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[6]
biograf Sokol, cihelna, 2 holiči, 5 hostinců, klempíř, 2 koláři, 2 kováři, 2 krejčí, obchod s nádobím, 4 obuvníci, obchod s ovocem a zeleninou, 2 pekaři, pila, 2 porodní asistentky, 4 rolníci, 2 řezníci, sedlář, 7 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek v Činěvsi, šrotovník, švadlena, 3 trafiky, 2 truhláři, obchod s uhlím, zahradnictví, zámečník, 4 obchody se zvěřinou a drůbeží
Památky v obci [editovat]
Barokní hřbitovní kostel Svatého Václava [editovat]
Kostel byl vystavěn na základech původní stavby ze 14. století v r. 1729. U kostela stávala dřevěná zvonice, v současnosti už neexistující.
Pověsti [editovat]
Na zvonici se prý po půlnoci zjevoval ohnivý muž a vyzváněl na tamní zvon. Ohlašoval tak, že příštího dne někdo v obci zemře.
Osobnosti [editovat]
- František Lukeš - kněz a spisovatel, farář v Činěvsi v letech 1956-1990
Doprava [editovat]
Dopravní síť
- Pozemní komunikace
- Okolo zastavěné části obce prochází silnice 32 Libice nad Cidlinou - Kopidlno - Jičín, v obci končí silnice 330 Sadská - Nymburk - Činěves.
- Železnice
- Okrajem katastrálního území obce je vedena železniční trať 062 Chlumec nad Cidlinou - Městec Králové - Činěves - Křinec. Jedná se o jednokolejnou regionální trať, doprava byla v úseku trati mezi Městcem Králové a Křincem zahájena roku 1882.
Veřejná doprava 2011
- Autobusová doprava
- Obcí projížděly autobusové linky Městec Králové-Nymburk (v pracovních dnech 4 spoje), Poděbrady-Chotěšice (v pracovních dnech 3 spoje) a Poděbrady - Dymokury (v pracovních dnech 4 spoje, o víkendech 1 spoj) (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o.).
- Železniční doprava
- Po trati 062 mezi Městcem Králové a Křincem jezdilo v pracovních dnech 9 párů osobních vlaků, o víkendech 5 párů osobních vlaků.
Odkazy [editovat]
Literatura [editovat]
- KUČA, Karel. České, moravské a slezské zvonice. 2. vyd. Praha: Libri, 2001.
- STEJSKAL, Martin; MARENČIN, Albert. Labyrintem tajemna. Praha: Paseka, 1991.
Reference [editovat]
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 177. (česky a německy)