Sadská

Sadská (na Poděbradsku)
	Sadská ze směru od Prahy od kaple
	znak vlajka
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0208 537764
kraj (NUTS 3):	Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4):	Nymburk (CZ0208)
obec s rozšířenou působností:	Nymburk
pověřená obec:	Sadská
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	16,40 km²
počet obyvatel:	3044 (2006)
zeměpisná šířka:	50° 8’ 21’’
zeměpisná délka:	14° 58’ 56’’
nadmořská výška:	185 m
PSČ:	289 12
zákl. sídelní jednotky:	1
části obce:	1
katastrální území:	1
adresa městského úřadu:	Palackého nám. 1, 289 12 Sadská
starosta / starostka:	Cecilie Pajkrtová
	Oficiální web: http://www.mesto-sadska.cz/; E-mail: epodatelna@mesto-sadska.cz
	Zdroje k infoboxu a částem obce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Sadská je bývalé lázeňské město v okrese Nymburk. Leží v Polabské nížině na Poděbradsku, 37 km východně od Prahy. na "staré" silnici do Poděbrad. V roce 1850-1931 obec v okrese Poděbrady, v roce 1950-1992 obec v okrese Nymburk. Severně od obce za bývalými lázněmi se rozprostírá lužní les se slepým ramenem Labe a umělé jezero s chatovou oblastí Vodražka, vzniklé při těžbě písku v letech 1972-1992.

[editovat] Historie města

Město Sadská se nalézá pod výrazně vystupujícím kopcem v Polabské nížině. Kopec byl osídlen podle archeologických nálezů již před 6000 lety. Na kopci bylo založeno slovanské hradiště a kdysi tu býval přemyslovský knížecí dvorec, správní středisko kraje. Největší rozmach města nastává v 12. století, kdy český kníže Bořivoj II. (okolo 1064-1124) zde nechává stavět v letech 1117-1118 románský kostel Sv. Apolináře spolu s kapitulou. Kapitula však byla v roce 1362 přenesena do Prahy a pod kopcem vznikla nová ves, která byla v roce 1562 povýšena na městečko. V roce 1607 dostalo městečko stejná práva jako nedaleké Poděbrady. Městem je Sadská od roku 1784.

[editovat] Památky ve městě a okolí

Kostel Sv. Apolináře na kopci nad městem je zdaleka viditelnou dominantou labské krajiny. ¨Byl původně románský, koncem 14. století přestavěn goticky se síťově sklenutým presbytářem. V letech 1737-1739 byla provedena radikální barokně gotická přestavba podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera (1689-1751). Ke gotickému presbytáři byla připojena napříč kostelní loď a věž, a tím byl vytvořen půdorys kříže. Na hlavním oltáři je obraz Kojící madony - vzácná vlámská práce z poloviny 17. století. Hlavní oltář je z roku 1722 od kutnohorského řezbáře F. M. Katterbauera. Oltářní obraz je z roku 1848 od Josefa Václava Helicha (1807-1880) Před kostelem je křížek s ukřižovaným Kristem. Z kopce od kostela za dobré viditelnosti je vidět i na Sněžku. Z cesty od kostela ke hřbitovu je krásný rozhled na severovýchodní část města.

Barokní městská zvonice s bání pochází z roku 1691. Původně byla osazena hodinami a její přízemí sloužilo jako vězení.

Morový mariánský sloup byl vztyčen roku 1748 na náměstí. Na sloupu je socha Panny Marie s Ježíškem v náručí. U paty sloupu jsou sochy sv. Václava, sv. Floriána, sv. Apolináře a sv. Gottharda.

Kaple Bolestné Panny Marie u silnice do Prahy byla postavena v letech 1714-1721 u léčivého pramene. Barokní podobu získala kaple v letech 1775-1779 pravděpodobně podle staršího návrhu Kiliána Ignáce Dientzehofera (1689-1751). Byla postavena nad zázračným pramenem na půdorysu dvou pronikajících elips. V okolí kaple bývaly v minulosti lázeňské budovy.

Dům s deskou W. A. Mozarta. V domě se zdobenou štukovou fasádou pobýval v roce 1787 hudení skladatel Wolfgang Amadeus Mozart. Jeho pobyt připomíná mramorová deska, osazená v roce 1902.

Observační pilíř o výšce 10,5 se základnou 2,4 metru. Byl zřízen v roce 1824 nad trigonometrickým bodem při mapování. Jižně od tohoto bodu je krásný rozhled do krajiny.

Radnice s věžičkou a hodinami byla postavena v letech 1842-1843. V jejím štítu je kolorovaný znak města.

Budova školy v rohu náměstí je důstojnou dominantou. Byla postavena v roce 1902, projektant architekt A.Turek.

Pomník obětem světové války vytvořil v roce 1926 sochař Rudolf Březa. Tvoří ho socha legionáře v póze římského vojáka s automatickými zbraněmi u nohou.Vedle pomníku jsou žulové desky se jmény padlých vojáků.

V lomu na západním konci města se nacházejí tzv Obří hlavy - zajímavé tvary vznikající při rozpadu opuky a tzv. Dřínovské koule tvořící pevné lavice vápenců v písčitých slínovcích.

[editovat] Městské muzeum

Sadský rodák Otakar Georgius Paroubek odkázal ve své závěti (2. 2. 1909) svou knihovnu městu jako základ muzea. Ihned byl založen muzejní spolek a roku 1910 bylo Městské muzeum v Sadské zřízeno. Dnes je pobočkou Polabského muzea v Poděbradech a ve svých expozicích představuje historii Sadské a přibližuje místní významné rodáky.