Sadská
| Sadská (na Poděbradsku) | |
|---|---|
Sadská ze směru od Prahy od kaple |
|
|
znakvlajka |
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0208 537764 |
| kraj (NUTS 3): | Středočeský (CZ020) |
| okres (NUTS 4): | Nymburk (CZ0208) |
| obec s rozšířenou působností: | Nymburk |
| pověřená obec: | Sadská |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 16,40 km² |
| počet obyvatel: | 3044 (2006) |
| zeměpisná šířka: | 50° 8’ 21’’ |
| zeměpisná délka: | 14° 58’ 56’’ |
| nadmořská výška: | 185 m |
| PSČ: | 289 12 |
| zákl. sídelní jednotky: | 1 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa městského úřadu: | Palackého nám. 1, 289 12 Sadská |
| starosta / starostka: | Cecilie Pajkrtová |
| Oficiální web: http://www.mesto-sadska.cz/ E-mail: epodatelna@mesto-sadska.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Sadská je bývalé lázeňské město v okrese Nymburk. Leží v Polabské nížině na Poděbradsku, 37 km východně od Prahy. na "staré" silnici do Poděbrad. V roce 1850-1931 obec v okrese Poděbrady, v roce 1950-1992 obec v okrese Nymburk. Severně od Sadské, za bývalými lázněmi, se rozprostírá lužní les se slepým ramenem Labe a umělé jezero s chatovou oblastí Vodražka, vzniklé při těžbě písku v letech 1972-1992. Krajina v severozápadním sousedství města je chráněna coby Přírodní park Kersko-Bory.
Obsah |
[editovat] Historie města
Město Sadská se nalézá pod výrazně vystupujícím kopcem v Polabské nížině. Kopec byl osídlen podle archeologických nálezů již před 6000 lety. Na kopci bylo založeno slovanské hradiště a kdysi tu býval přemyslovský knížecí dvorec, správní středisko kraje. Největší rozmach města nastává v 12. století, kdy český kníže Bořivoj II. (okolo 1064-1124) zde nechává stavět v letech 1117-1118 románský kostel Sv. Apolináře spolu s kapitulou. Kapitula však byla v roce 1362 přenesena do Prahy a pod kopcem vznikla nová ves, která byla v roce 1562 povýšena na městečko. V roce 1607 dostalo městečko stejná práva jako nedaleké Poděbrady. Městem je Sadská od roku 1784.
[editovat] Územněsprávní začlenění
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.
V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Jičín, politický i soudní okres Poděbrady[1]
- 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Poděbrady
- 1868 země česká, politický i soudní okres Poděbrady
- 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Poděbrady[2]
- 1942 země česká, Oberlandrat Hradec Králové, politický okres Nymburk, soudní okres Poděbrady[3]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Poděbrady[4]
- 1949 Pražský kraj, okres Nymburk[5]
- 1960 Středočeský kraj, okres Nymburk
- 2003 Středočeský kraj, okres Nymburk, obec s rozšířenou působností Nymburk
[editovat] Rok 1932
Ve městě Sadská (3057 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[6]
Instituce a průmysl:
poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice. katolický kostel, sbor dobrovolných hasičů, 3 výrobny cementového zboží, 4 elektrotechnické závody, cihelna, Cukrovarnická akciová společnost v Sadské, továrna pro fotografický obchod, hospodářské strojní družstvo, továrna na železná kamna, knihtiskárna, 2 mlýny, továrna na poživatiny, stavitel, továrna na cementářské stroje, továrna na stroje na klobouky, 2 velkostatky
Služby (výběr):
2 lékaři, zubní lékař, 4 autodopravci, biograf Sokol, 2 drogerie, fotoateliér, 3 galanterie, 2 hodináři, 11 hostinců, 3 hotely (U lva, Modrá hvězda, U Sokola), 4 kapelníci, 2 kožišníci, lázně, lékárna u Libuše, 2 nakladatelství, obchod s obuví Baťa, 2 radiopřístroje, Občanská záložna v Sadské, Okresní hospodářská záložna v Poděbradech, Spořitelna městská v Poděbradech, Spořitelní a záložní spolek pro město Sadskou, Živnostenská záložna v Sadské, stavební družstvo, tesařský mistr, 4 zahradnictví
[editovat] Památky ve městě a okolí
- Kostel sv. Apolináře na kopci nad městem je zdaleka viditelnou dominantou labské krajiny. Byl původně románský, koncem 14. století přestavěn goticky se síťově sklenutým presbytářem. V letech 1737-9 byla provedena radikální barokně-gotická přestavba podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Ke gotickému presbytáři byla připojena napříč kostelní loď a věž, a tím byl vytvořen půdorys kříže. Na hlavním oltáři je obraz Kojící madony - vzácná vlámská práce z poloviny 17. století. Hlavní oltář je z roku 1722 od kutnohorského řezbáře F. M. Katterbauera. Oltářní obraz je z roku 1848 od Josefa Václava Helicha (1807-1880) Před kostelem je křížek s ukřižovaným Kristem. Z kopce od kostela za dobré viditelnosti je vidět i na Sněžku. Z cesty od kostela ke hřbitovu je krásný rozhled na severovýchodní část města.
- Barokní městská zvonice s bání pochází z roku 1691. Původně byla osazena hodinami a její přízemí sloužilo jako vězení.
- Morový mariánský sloup byl vztyčen roku 1748 na náměstí. Na sloupu je socha Panny Marie s Ježíškem v náručí. U paty sloupu jsou sochy sv. Václava, sv. Floriána, sv. Apolináře a sv. Gottharda.
- Kaple Bolestné Panny Marie u silnice do Prahy byla postavena v letech 1714-21 u léčivého pramene. Barokní podobu získala kaple v letech 1775-9 pravděpodobně podle staršího návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Byla postavena nad zázračným pramenem na půdorysu dvou pronikajících elips. V okolí kaple bývaly v minulosti lázeňské budovy.
- Dům s deskou W. A. Mozarta. V domě se zdobenou štukovou fasádou pobýval v roce 1787 hudení skladatel Wolfgang Amadeus Mozart. Jeho pobyt připomíná mramorová deska, osazená v roce 1902.
- Observační pilíř o výšce 10,5 m se základnou 2,4 m. Byl zřízen v roce 1824 nad trigonometrickým bodem při mapování. Jižně od tohoto bodu je krásný rozhled do krajiny.
- Radnice s věžičkou a hodinami byla postavena v letech 1842-3. V jejím štítu je kolorovaný znak města.
- Budova školy v rohu náměstí je důstojnou dominantou. Byla postavena v roce 1902, projektant architekt A.Turek.
- Pomník obětem světové války vytvořil v roce 1926 sochař Rudolf Březa. Tvoří ho socha legionáře v póze římského vojáka s automatickými zbraněmi u nohou.Vedle pomníku jsou žulové desky se jmény padlých vojáků.
- V lomu na západním konci města se nacházejí tzv Obří hlavy - zajímavé tvary vznikající při rozpadu opuky a tzv. Dřínovské koule tvořící pevné lavice vápenců v písčitých slínovcích.
[editovat] Městské muzeum
Sadský rodák Otakar Georgius Paroubek odkázal ve své závěti (2. 2. 1909) svou knihovnu městu jako základ muzea. Ihned byl založen muzejní spolek a roku 1910 bylo Městské muzeum v Sadské zřízeno. Dnes je pobočkou Polabského muzea v Poděbradech a ve svých expozicích představuje historii Sadské a přibližuje místní významné rodáky.
[editovat] Významní rodáci
- František Krátký (7. září 1851 – 20. dubna 1924) – fotograf,
- Otakar Georgius Paroubek (14. března 1856 – 4. dubna 1909) – spisovatel a kartograf,
- Rudolf Sokol (1876–1927) – významný geolog.
[editovat] Doprava
Dopravní síť
- Pozemní komunikace
- Městem vedou silnice 330 Sadská - Nymburk - Činěves, 334 Kouřim - Sadská a 611 Praha - Sadská - Poděbrady - Chlumec nad Cidlinou - Hradec Králové.
- Železnice
- Město leží na železniční trati 060 Poříčany - Sadská - Hořátev - Nymburk. Jedná se o jednokolejnou elektrizovanou celostátní trať, doprava byla zahájena roku 1883.
Veřejná doprava 2011
- Autobusová doprava
- Z města vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Čelákovice, Kostelní Lhota, Nymburk, Pečky, Praha.
- Železniční doprava
- Po trati 060 vede linka S12 (Poříčany - Nymburk) v rámci pražského systému Esko.
- Železniční stanicí Sadská jezdilo v pracovních dnech 22 párů osobních vlaků, o víkendech 19 párů osobních vlaků.
[editovat] Externí odkazy
- Poštovní místopis ČSR z roku 1931
- Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850-1970
- Statistický lexikon obcí ČR 1992 ISBN 80-7049-096-9
- Kulturní centrum města Sadská (http://www.kis-sadska.cz)
- Tipy pro turistiku (http://www.kamzajit.cz/mesto/sadska.php)
- Polabské muzeum Sadská - stránky web
[editovat] Fotogalerie
-
Kaple Bolestné Panny Marie v Sadské
-
Kostel Svatého Apolináře v Sadské
-
Morový sloup na náměstí v Sadské
-
Barokní městská zvonice v Sadské
[editovat] Reference
- ↑ http://www.cisleithanien.eu/ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918]
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1521-1522. (česky a německy)
