Sněžka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sněžka
Śnieżka
Sněžka v létě od západu
Sněžka v létě od západu na polské straně

Vrchol 1603 m n. m.
Prominence 1197 m ↓ kanál Rýn-Mohan-Dunaj
Izolace 290 km → Malý Kriváň[1]
Poznámka nejvyšší hora Česka

Světadíl Evropa
Státy ČeskoČesko Česko, PolskoPolsko Polsko
Pohoří Krkonoše / Krkonošské hřbety / Slezský hřbet / Východní Slezský hřbet
Souřadnice 50°44′10″ s. š., 15°44′25″ v. d.
Sněžka
Fire.svg
Sněžka
Hornina svory
Povodí ÚpaLabe, BobrOdra

Sněžka (polsky Śnieżka, německy Schneekoppe) je se svými 1603,30[2][3][4][1] m n. m. (dříve uváděný údaj 1602 m n. m. [5][6] je nadmořskou výškou trigonometrického bodu) nejvyšší horou Hraničního (Slezského) hřebenu Krkonoš, Sudet, Čech i celého Česka a celého Slezska.[5]

Pohled na Sněžku ze svahu Na Muldě

Je to významná dominanta východní části Krkonoš. Přibližně přes vrchol Sněžky prochází česko-polská hranice. Na vrchol vede ze 4,5 km vzdálené Pece pod Sněžkou kabinková lanovka.[5] Severní, polská strana spadá do údolí řeky Lomničky, západní do Úpské rašeliny, jihozápadní část do Obřího dolu, jihovýchodní do údolí Jeleního potoka a východní přecházejí v Obří hřeben.[5]

Vrcholek hory je skalnatý a má rozlohu okolo 120 000 . Jelikož je Sněžka nejvyšší hora v širokém okolí, je z vrcholu rozsáhlý panoramatický rozhled.[5] Vrchol slouží jako častý turistický cíl a pro jeho dosažení je možné využít celou řadu turistických cest a to jak pěších, cyklistických tak i běžkových.[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Georgius Agricola v roce 1546 označil horu názvem Risenberg. V roce 1871 je poprvé zaznamenáno množné číslo Riesengebirge (Obří hory) jako dosud užívaný německý název pro celé pohoří.[7] Původní německý název dosud zanechal dozvuky v dnešních názvech Obří důl a Obří hřeben. Přibík Pulkava již v roce 1380 pro celé Krkonoše použil název Sněžné hory.[7]

Název Sněžka pochází z 19. století, je odvozen od pojmenování Sněžná – jako „sněhem pokrytá“. První český název byl Pahrbek Sněžný, pak Sněžovka, od roku 1823 pak definitivně Sněžka. Narazit lze i na názvy Sněhovka či doslovný překlad z němčiny Sněhkopa. V němčině se zase kromě častějšího Schneekoppe objevoval i tvar Riessenkoppe.[8].

První v historii zaznamenaný výstup je z roku 1456, kdy jistý Benátčan hledal v horách drahé kamení.[6] V letech 15631566 se pokusil změřit nadmořskou výšku hory slezský učenec Kryštof Schilling. Naměřil neuvěřitelných 5880 m (o 1000 metrů více než má Mont Blanc). V roce 1569 pan Jiřík z Řásně naměřil 2035 m.

23. srpna 1935 vyjel na Sněžku ve Škodě Popular Břetislav Jan Procházka a Mojmír Urbánek.[9] Před nimi však na vrchol Sněžky vyjel v roce 1932 již konstruktér Josef Bašek, arci méně náročnou cestou po tehdejší československo-německé hranici.[10]

Stavby na vrcholu[editovat | editovat zdroj]

Kaple sv. Vavřince
Nová Česká poštovna
Polská bouda
Vrchol Sněžky kolem roku 1900; budovy zleva doprava: Pruská bouda, Česká bouda, kaple Sv. Vavřince, meteorologická stanice

Vrchol Sněžky je poměrně rozlehlý. Nejstarší stavbu najdeme na polské (slezské) straně vrcholu. Je to 14 metrů vysoká kaple sv. Vavřince, o jejíž stavbu se zasloužil šlechtic Kryštof Leopold Schaffgotsch.[6] Stavba byla provedena v letech 16651681, ale první práce na výstavbě začaly již roku 1653. Práce ale musely být ukončeny kvůli majetkové při s hrabětem Humprechtem Černínem, který si Sněžku nárokoval z titulu vlastnictví panství Schmiedeberg (dnes Kowary).[11] Spor o pozemky se táhl 11 let, a tak se se stavbou mohlo začít až v roce 1665.[6] Bohoslužby se zde konaly pětkrát ročně. Kaple byla v roce 1810 uzavřena a do roku 1850 sloužila jako hospoda a útulek. Roku 1854 byla znovu vysvěcena a následně několikrát poničena požárem a obnovena.[6]

V roce 1850 vznikla Polská (dříve Slezská) bouda. O sedm let později vyhořela, ale byla obnovena a sloužila až do roku 1976, kdy byl dán do užívání současný horský hotel. Ten je postaven podle projektu polského architekta Lipińského.[6] V roce 2009 nevydrželo horní kolo (Meteorologická stanice) nápor sněhu a zřítilo se na spodní.[12][13][14][15] Po důkladné expertíze bylo rozhodnuto, že k žádnému dalšímu poškození by nemělo dojít a stavba byla obnovena do původního stavu.

V roce 1900 byla postavena dřevěná budova meteorologické stanice. Stavba vysoká 18 metrů byla po 2. světové válce jediná fungující meteorologická stanice ve střední Evropě. Stržena byla v osmdesátých letech 20. století.

Na české straně Sněžky stála ještě nedávno zchátralá budova České boudy z roku 1868, na jejím místě byla v letech 2005-2006 postavena nová Česká poštovna.[16] Mezi lety 1899 a 2009 stála opodál budova původní poštovny, jež byla v červnu 2009 rozebrána a převezena na Javorovou skálu, kde byla posléze znovu sestavena[17]. Jednalo se o nejvyšší místo v ČR, kde bylo možno získat poštovní razítko. Další stavbou je horní stanice sedačkové lanovky z Pece pod Sněžkou. Lanovka má dva úseky a do provozu byla uvedena v roce 1949.

Lanovka[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Lanová dráha Pec pod Sněžkou - Sněžka.

Lanovka na vrchol Sněžky funguje již od roku 1949, vyrobena byly Švýcarskou firmou Von Roll. Původní lanovka měla podobu dvojsedačky, kde cestující seděli bokem ke svahu. Celá trasa sestává ze dvou lanovek, které mají společnou mezistanici na Růžové Hoře. Kromě přepravy turistů slouží také k zásobování turistických chat na Růžové hoře a na Sněžce. Cesta k vrcholu trvá cca 20 minut. Od 21.12.2013 je v provozu nová lanová dráha.

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

  • Průměrná celoroční teplota na povrchu hory se pohybuje pouze okolo 0,2 °C.[5]
  • Na Sněžce byla naměřena rychlost větru 216 km/h (český rekord).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Sněžka ve Wikimedia Commons

Němá značka Sněžky

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Výška, prominence a izolace Sněžky na Ultratisicovky.webnode.cz
  2. Geodetické zaměření vrcholu Sněžky, 2014-01-06
  3. Poloha a výška Sněžky na Mapy.cz
  4. Výška Sněžky na Tisicovky.cz
  5. a b c d e f g Sněžka [online]. Českéhory.cz, [cit. 2009-01-24]. Dostupné online.  
  6. a b c d e f Sněžka a její historie [online]. [cit. 2009-01-24]. Dostupné online.  
  7. a b Pavel Holubec: Historické proměny krajiny Krkonoš, 2003, snad nějaká seminární práce, str. 9, kap. Oronymum Krkonoše
  8. Informační noviny o Krkonoších Speciál 2012 Hory-Krkonoše.cz článek Vrcholy v Krkonoších
  9. Zdeněk VACEK: Škodovkou na Sněžku i kolem světa. Příběh B. J. Procházky-Dubé, polykače kilometrů a propagátora automobilové techniky. Grada Publishing, a.s., Praha 2010, ISBN 978-80-247-3440-8, str. 39 a 40.
  10. Zdeněk VACEK: Škodovkou na Sněžku i kolem světa. Příběh B. J. Procházky-Dubé, polykače kilometrů a propagátora automobilové techniky. Grada Publishing, a.s., Praha 2010, ISBN 978-80-247-3440-8, str. 40.
  11. Hraniční spory v Krkonoších – článek Th. Lokvence v časopise Krkonoše-Jizerské hory
  12. Zbortila se meteorologická stanice
  13. Spadla met. stanice na Sněžce
  14. Stanice (met.) je dole...
  15. Observatoř na Sněžce se zřítila kvůli náporu sněhu
  16. Česká poštovnna na Sněžce
  17. Česká poštovna na Javorové skále

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]