Javorová skála

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Javorová skála
Retranslační věž na vrcholu Javorové skály
pohoří	Středočeská pahorkatina
vrchol	722,6 m
světadíl	Evropa
státy	Česko
horniny	granit
povodí	Vltava, Lužnice

Javorová skála je s téměř 723 m nejvyšším vrcholem Votické pahorkatiny, která je jihozápadní částí celku Vlašimská pahorkatina a náleží do geomorfologické podsoustavy Středočeská pahorkatina. Leží na území Přírodního parku Jistebnická vrchovina.

Obsah 1 Geografická charakteristika 2 Mikroregion 3 Externí odkazy 4 Fotogalerie 5 Reference

[editovat] Geografická charakteristika

Javorová skála se nachází (měřeno na veřejné komunikaci) asi 8 km severně od Jistebnice a 7 km jihozápadně od Sedlec-Prčice; asi 15 km severovýchodně od Milevska a asi 20 km severozápadně od Tábora. Nedaleko vrcholu je umístěna retranslační věž (vysílač).

Oblast vrchoviny na rozhraní středních a jižních Čech (na sever a severozápad od Tábora), kde se nalézá i Javorová skála, bývá někdy obecně nazývána také jako Čertovo břemeno, podle žulového skalního útvaru ^[1] ve výšce 715 m n. m. asi 1 km jihovýchodně od vrcholu Javorové skály mezi Cunkovem a Ounuzem (v této obci je od roku 1995 vyhlášena vesnická památková zóna s malebnými roubenými, dřevěnými stavbami s doškovými střechami a s kamennou zvoničkou. Natáčela se zde pohádka Pyšná princezna.)

Kraj bývá pro svůj kopcovitý ráz a klimatické podmínky nazýván jako Česká Sibiř nebo Český Merán.^[2]

[editovat] Mikroregion

Obce v okolí - Červený Újezd, Heřmaničky, Ješetice, Mezno, Smilkov, Střezimíř, Sedlec-Prčice, Borotín, Jistebnice, Nadějkově a Radkov tvoří mikroregion „Čertovo břemeno“, kterým prochází mezinárodní zelená stezka Greenways z Prahy do Vídně.

[editovat] Externí odkazy

• Javorová skála na jiznicechy.org
• Český Merán
• Greenwyas

[editovat] Fotogalerie

Pohled severovýchodně z cesty Ounuz-vrchol Javorové skály

[editovat] Reference

1. ↑ Čertovo břemeno - na vrcholku tvořeném skalním masivem můžeme pozorovat řadu skalních misek, jež zde podle pověsti zanechal jako otisky svých zad a kopyt čert, který nesl kamenné břemeno, a upustil ho na dnešním místě
2. ↑ Český Merán - tak nazval Sedleckou kotlinu asi před 130 lety profesor táborského gymnázia Václav Křížek při školním výletu, srovnával pohled z vrchu s pohledem na alpský sestup k městečku Meran (Merano) a název „Český Merán“ se všeobecně ujal