Secesní architektura

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Column impost.svg
Architektonické směry
Neolitická architektura
Architektura starověkého Egypta
Sumerská architektura
Antická architektura
Architektura starověkého Řecka
Architektura starověkého Říma
Raně křesťanská architektura
Byzantská architektura
Incká architektura
Předrománská architektura
Islámská architektura
Románská architektura
Gotická architektura
Renesanční architektura
Manýrismus
Barokní architektura
Georgiánská architektura
Rokoko
Empír
Klasicistní architektura
Novorománský sloh
Neobyzantská architektura
Novogotika
Novorenesance
Neobarokní architektura
Neoklasicismus
Monumentalismus
Architektura romantismu
Purismus
Secesní architektura
Kubismus
Dekorativismus
Konstruktivismus
Funkcionalismus
Rurální funkcionalismus
Socialistický realismus
Neofunkcionalismus
Brutalismus
Moderní architektura
Postmoderní architektura
Minimalismus
Související články

Secesní architektura je architektonický směr objevující se v 80. letech 19. století v Anglii. Zásadně ovlivnil ranou modernu, dílo Bauhausu (spolupráce umění a průmyslu) a připravil půdu pro funkcionalismus (užitkovost, prostornost). Od roku 1914 secesní architektura přestala vznikat a někteří architekti, např. v dekoraci střídmý Adolf Loos, přešli k moderní architektuře.

Cílem bylo vytvořit nový styl, který působil organicky a byl oproštěný od doby převládajícího historismu. V urbanismu přinesla secese podněty k zahradním městům. Těžiště architektury bylo ve výstavbě vil a kulturních budov.

Vedoucími centry byly: Skotsko, Belgie, Francie (Paříž a Nancy), Německo (Mnichov a Darmstadt), Rakousko (Vídeň), Itálie, Španělsko, New York, Rusko, Polsko, Holandsko, Skandinávie a Česko.


Hlavními znaky secesních staveb[editovat | editovat zdroj]

Často staviteli secesních staveb nebyli architekti, ale původně malíři. Přesto se mnoho secesních staveb vyznačuje zcela novým pojetím zpracování prostoru. Odmítali historické prvky a řídili se jedině zákony konstrukce s plným uplatněním nových technických stavebních prostředků jako železa, oceli, betonu a skla.

Významní představitelé[editovat | editovat zdroj]

Ukázka pojetí gotiky od Antoni Gaudího: Barcelona, kostel Sagrada Familia.

Významné stavby (řazeno chronologicky)[editovat | editovat zdroj]

Charles Rennie Mackintosh: Hill House Helensburg, 1901. Přísné uspořádání je charakteristické pro Glasgowskou školu.
  • 1883 - 1926 Antoni Gaudí: Barcelona, kostel ''Segrada Familia''. Linie zdí dodržuje v proporcích a motivech zákonitosti gotiky, ale v detailech se značně modifikuje - žádně dva nejsou totožné. Neobvyklé věže byly přirovnány k termitištím. Půdorys je asymetrický zoubkovaný a klenba nepravidelně zakřivená. Ačkoli se stavěl 30 let nebyl dokončen.
  • 1892 Victor Horta: Brusel, dům ing. Tassela v Rue de Turin. Nejranější doklad secesní budovy. Dosti nenápadná fasáda dává jen málo tušit rozmařilé bohatství materiálu a výzdoby uvnitř. Převzal dynamické linie hnutí modern style. Hru linií a květinových ornamentů přenesl i na nosnou stavební konstrukci. Kámen nahradil železem.Hotel Solvay (1894), Maison du peuple (1897 - 1899)
  • 1895 Henry van de Velde: Brusel, dům Bloemenwerf v Uccle. Umělcův dům. tzv. dynamická secese. Rohy a hrany přecházejí ve zvlněné linie.
  • 1896 August Endell: Mnichov, průčelí fotoateliéru Elvira
  • 1897 - 1898 Joseph Maria Olbrich: Vídeň, budova „Secese“
  • Charles Rennie Mackintosh: Glasgow, Umělecká vysoká škola. Spojuje pevné stavební prvky s asymetrickým půdorysem a nárysem.
  • 1889 Henry van de Velde: Berlín, Kadeřnictví Haby. Vyvolal hodně protestů, protože elektrické vedení bylo vidět a bylo dekorativním prvkem.
  • 1899 - 1904 Hector Guimard: Paříž, vchody do metra. Z litiny zformované do tvarů rostlin. Organický jazyk maskuje účel.
  • 1899 Louis Sullivan: Chicago, obchodní dům C. P. Scott
  • 1901 Charles Rennie Mackintosh: Helensburg, Hill House. Obložení bíle natřeným dřevem v interiéru je typický znak Mackintonoshova díla.

Významné secesní stavby v ČR[editovat | editovat zdroj]

Vila Primavesi v Olomouci - mozaika nad schodištěm
Fantova kavárna v Praze na hlavním nádraží, (arch. Josef Fanta) 1901-1909.
Hospůdka na Schůdkách v Kroměříži - ukázka belgické secese, 1905

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jak je poznáme? Umění secese (z německého originálu Wie erkenne ich? Die Kunst des Jugendstil), 2005, Knižní klub ISBN 978-80-242-1773-4

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Art Nouveau architecture ve Wikimedia Commons