Adolf Loos

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Adolf Loos

obchodní dům Goldman a Salatsch (Looshaus) na Michalském náměstí ve Vídni

Adolf Loos (10. prosince 1870 Brno – 23. srpna 1933 Kalksburg u Vídně) byl klasik moderní architektury, čelní představitel architektonického purismu. Spolu s Leopoldem Bauerem, Josefem Mariou Olbrichem a Josefem Hoffmannem patří k významným rodákům z Moravy a Slezska, kteří ovlivnili evropskou architekturu. Loos byl od roku 1918 československým občanem.^[1]

Brněnský rodák Adolf Loos se po studiích na průmyslové škole v Liberci (před pavilonem H Technické univerzity má pamětní desku) usadil ve Vídni, kde brzy stanul v čele modernistického hnutí. Na secesní vídeňský vkus působil jeho asketický účelný styl jako červená barva na býka. Architekti jako on prý nepotřebují tužku, stačí jim guma. Café Museum (Kavárna muzeum) se díky Loosovu strohému interiéru přezdívalo Café nihilismus, obchodnímu domu Goldman a Salatsch na Michalském náměstí, jehož holá fasáda ční přímo naproti honosnému vchodu do Hofburgu, se přezdívalo „obilní silo“ nebo „dekl od kanálu“ (podle rozmístění oken) a terasový Scheuův dům bodří Vídeňáci přirovnávali k alžírským chatrčím.

Loos odmítal v architektuře, ale i užitém umění cokoli, co brání plnému využití všech funkcí díla. Prohlašoval ornament za zločin, který jen zbytečně bere čas a peníze, jež by mohly být věnovány užitečnějším věcem. Architektura podle něj nepatří mezi umění, což ale neznamená, že nemá splňovat estetické ideály. Vidí je v harmonii, účelovosti, strohé a důstojné eleganci moderního člověka, zbaveného zátěže starého, v mnohém však i krásného světa.

Obsah

1 Stavby a realizace
2 Reference
3 Odkazy
- 3.1 Související články
- 3.2 Externí odkazy

[editovat] Stavby a realizace

Café Museum ve Vídni, 1899
Haus Steiner (Steinerův dům) ve Vídni, 1910
Manzovo knihkupectví ve Vídni
American Bar ve Vídni
obchodní dům Goldman a Salatsch (Looshaus) ve Vídni, 1911
Haus Scheu ve Vídni, 1913
Cukrovar v Hrušovanech u Brna, 1915
Vila majitele cukrovaru v Hrušovanech u Brna, 1917
Dům a studio Tristana Tzary v Paříži, 1926
Müllerova vila v Praze, 1930
Řada bytových interiérů v Plzni
- byt v Bendově ul. 10 (1930-1931), movitá kulturní památka
- Klatovská tř. 12 (1929)
- Klatovská tř. 140 (1930)
- Klatovská tř. 19 (1931-1932)
- byt v Husově ul. 20 (1931-1932)
- Klatovská tř. 110 (1931-1934)
- přestavba domu v Husově ul. 58 (1928-1929)
- Weinerův byt na nám. Republiky 22 (1931)