Gumpoldskirchen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Gumpoldskirchen
Gumpoldskirchen.jpg
Gumpoldskirchen – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 250 m n. m.
Časové pásmo: SEČ/SELČ
stát: Rakousko Rakousko
spolková země: Niederösterreich Dolní Rakousy
okres: Mödling
Gumpoldskirchen
Red pog.png
Gumpoldskirchen
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 8,11 km²
počet obyvatel: 3282 (2005-12-31)
hustota zalidnění: 405 obyv. / km²
správa
starosta: Ferdinand Köck (ÖVP)
oficiální web: http://www.gumpoldskirchen.at
adresa obecního úřadu: Schrannenplatz 1
2352 Gumpoldskirchen
telefonní předvolba: 0 22 52
PSČ: 2352
označení vozidel: MD

Městys Gumpoldskirchen je městys a známé vinařské místo v dolnorakouském teplotním pásmu.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Gumpoldskirchen sousedí s obcemi Mödling. Guntramsdorf, Gaaden, Pfaffstätten a Traiskirchen. Zastavěné území se rozprostírá v ploché Vídeňské pánvi až po lesní území Anningeru, který se již počítá do Vídeňského lesa.

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Gumpoldskirchen má podnebí panonské a v slunečném klimatu teplotního pásma. Vliv na zdejší podnebí má také výběžek pahorkovitého Vídeňského lesa se západními obcemi. V Gumpoldskirchenu se nalézá jedna z 250 meteorologických stanic Ústředního ústavu pro meteorologii a geodynamiku.

Sousední obce[editovat | editovat zdroj]

Na severu Gumpoldskirchen sousedí s obcí Mödling, na západě s Gaadenem, na východě s Guntramsdorfem a na jihu s Pfaffstättenem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

  • Asi před 6500 lety se zde usídlili lidé doby kamenné. Podle nejnovějších nálezů se muselo malé osídlení nacházet pod místním kostelem. Další nálezy mincí a hrobů jsou z dob římských. Potvrzují domněnku některých archeologů, že Římané opevnili ulici vedoucí na Gumpoldskirchen.
  • Místo bylo poprvé zmíněno v roce 1140. Na východě Anningeru byla již v prehistorické době pěstována vinná réva. Jméno místa pochází od „Gumpold von Passau“. Již ve 14. století měl Gumpoldskirchen práva trhů a sídlo soudu.
  • Obec trpěla jak za prvního tureckého obléhání, tak za třicetileté války, kdy také došlo k hospodářskému úpadku. Mezi válkami byla v roce 1559 postavena radnice a mnoho měšťanských domů, které dodnes stojí.
  • Roku 1763 prodala císařovna Marie Terezie obec baronu von Moserovi.
  • V 19. století přišla katastrofa v podobě mšičky révokaza (Gactylosphaera vitifolii), která sem byla zavlečena ze Severní Ameriky a rozšířila se v druhé polovině 19. století po celé Evropě. Také v Gumpoldsdorfu musely být v roce 1894 vykáceny veškeré napadené vinice.
  • Koncem 18. století začala i zde industrializace. Vznikla zde knoflíkárna a podnik na zpracování hedvábného vlákna. Vznikla také koželužna a továrna na výrobky z olova. Tyto firmy pracovaly zčásti až do druhé poloviny 20. století. Dnes již ale neexistuje žádná z těchto továren. Koželužna musela zrušit provoz v osmdesátých letech pro skandály se znečišťováním životního prostředí. Životu nebezpečné chemikálie byly ukládány do netěsných sudů a ukládány do země atd. Nejprve byla továrna pod obrovským tlakem obyvatelstva zavřena, poté na základě posudku odborníků z komise pro životní prostředí zrušena pro ohrožování lidských životů.
  • Také Vídeňský novoměstský kanál přispěl k hospodářskému rozvoji Gumpoldskirchenu, který pak pokračoval výstavbou rakouské Jižní dráhy otevřené v roce 1841. Při stavbě dráhy byl také postaven první rakouský železniční tunel o délce 156 metrů. Ještě dnes se v hovorovém jazyce nazývá „Bussertunnel“ (Pusinkový tunel). Přezdívka vznikla proto, že v tak krátkém čase se v relativně krátkém tunelu nedala rozsvítit světla.

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

V roce 1971 podle sčítání obyvatel žilo v obci 2804 obyvatel, v roce 1981 2978, 1991 2982, 2001 3233 a v roce 2006 žilo zde 3282 obyvatel.

Gumpoldskirchen získal v posledních letech stále vyšší postavení mezi vinařskými obcemi. Ještě na začátku devadesátých let bylo silné lobby proti přistěhovalectví. Protože většina novostaveb se stavěla pod Jižní dráhou, byla dráha jakousi hranicí uprostřed obce. „Nad dráhou“ bylo území vinařů, „Pod dráhou“ bylo území blahobytné společnosti.

Budovy[editovat | editovat zdroj]

Farní kostel svatého Michala[editovat | editovat zdroj]

Farní kostel svatého Michala je prostorný gotický kostel. Pod kněžištěm je malá hrobka, kterou objevili teprve před několika lety.

Zámek německého řádu[editovat | editovat zdroj]

Zámek německého řádu pochází ze 14. nebo 15. století.

Radnice[editovat | editovat zdroj]

Renesanční stavba byla postavena jako hostinec rychtáře a soudce zednickým mistrem Antonem Preinerem v roce 1559. Markantní jsou arkády, jakož i věž s hodinami. Radnice je charakteristická svou výškou naproti kostelu. Během úředních hodin je možná prohlídka pilířové síně v prvním poschodí. V radnici je ještě také vězeňská cela, které není k prohlídce, protože slouží za skladiště.

Pranýř[editovat | editovat zdroj]

Pranýř stojící přímo před radnicí, byl podle doloženého nápisu postaven roku 1563. Pranýř symbolizoval trhové právo obce. Byl ale i k potrestání právem - udělením pokuty a přivázáním řetězem.

Dům Adolfa Loose[editovat | editovat zdroj]

Architekt Adolf Loos v roce 1924 postavil poblíž Gumpoldsdorfu dům a jmenoval se původně „Landhaus Spanner“ (Vypínací chalupa). Dnes se využívá jen „Heurigen“ (pod Víchou).

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Vinařství[editovat | editovat zdroj]

Gumpoldskirchen je znám kvůli svému vinařství. Obec patří do vinařského teplotního pásma. Pěstují se zde odrůdy Ziertfandler, Rotgipfler, jakož i Veltlín červený raný a Zelený veltlín. V neposlední řadě také Neuburg, vyznačený svou lahodnou chutí.

Dnes se najde mnoho „Heurigen“ s pěknými zahradami, takže i cestovní ruch nepřijde zkrátka. Vinaři si však stěžují, že obrat v posledních letech je nižší. Také mnoho turistů přijíždí z Vídně Jižní dráhou. S osobními auty se dá z obce přes vinné ulice dostat jak do Mödlingu, tak do Badenu u Vídně.

Vinobraní se koná dvakrát ročně v různých ulicích a těší se velké oblíbenosti.

Nejstarší víno Rakouska je bezcelní, od roku 1141 vyráběné nepřetržitě v cisterciánském klášteru Heiligenkreuz.

Živnosti a průmysl[editovat | editovat zdroj]

Doplňkové jsou i některé průmyslové podniky, které se usídlili na východní rovinné části obce. Dlouhou dobu trvalo, než se Gumpoldskirchen stal nádhernou obcí Rakouska.

Turismus[editovat | editovat zdroj]

V Gumpoldskirchenu je velmi mnoho ubytovacích podniků, od těch s prostou snídaní až po ty čtyřhvězdičkové hotely. Informace se dostanou při příjezdu do obce v tak zvaném „Info-Points“, kde jsou informace o hotelích, penzionech a stravovacích zařízení. Turistická kancelář je naproti radnice v "Bergerhaus", která byla nedávno opět otevřena.

Školy[editovat | editovat zdroj]

  • Obecná škola
  • Hlavní a hudební škola
  • Hudební škola Joea Zawinula

Volný čas a sport[editovat | editovat zdroj]

  • Nordic Walking Area. Byla otevřena v červnu 2007 a zahrnuje pět turistických tras vesměs 30 km dlouhých.
  • Jezdecký sport. V Richardshofu jsou stáje, kde jsou kurzy jízdy, tak i nabízené vyjížďky.
  • Plavání. V Gumpoldskirchenu je koupaliště se skokanskou věží, velkou rekreační loukou a občerstvením, jakož i skluzavkou pro děti.
  • Golf. V Richardshofu je golfové hřiště s 9 jamkami.
  • Pěší túry a vycházky. Na úpatí Anningeru jsou stezky s informačními tabulemi o pěstování vinné révy v Gumpoldskirchenu, přes zvyky a podnebí. Dále je zde starý vinařský lis a rekonstruuje se stávající střelnice.

Dále je velmi hezká stezka např. do Mödlingu, k Chrámu husarů. V Anningeru na Gumpoldskirchenské straně se nachází největší jeskyně Vídeňského lesu – Dreidärrischenhöhle. Je asi 230 metrů hluboká s výškovým převýšením 19 metrů. V jeskyni jsou usídleni různí netopýři, v roce 1983 se část jeskyně zavalila, zaviněno trhacími pracemi blízkého kamenolomu. Do roku 1939 byla jeskyně přístupná prohlídce - v současné době byl vytvořen druhý umělý vstup.

  • Tenis, Stolní tenis. Ke sportovnímu spolku Atus Gumpoldskirchen (u kanálu) náleží čtyři tenisové dvorce, jakož i hala pro stolní tenis. Zde se v zimě také konají zimní srazy lučištníků.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Sbory[editovat | editovat zdroj]

V Gumpoldskirchen „Gumpoldskirchner Spatzen“ (založený 1949). Je to dětský sbor, který již několikrát vystupoval v zahraničí, mezi jiným byl již několikrát v Japonsku. Sbor vystupoval již také ve Vídeňské státní opeře. Každoročně má vystoupení v ORF rozhlasu v pořadu Světlo do temnot.

Bergerhaus[editovat | editovat zdroj]

V 16. století byl postavený Bergerův dům, je v držení obce a je k dispozici pro pořádání pravidelných vernisáží a výstav. Mnozí umělci zde vystavují i celý rok.

Černý orel[editovat | editovat zdroj]

Hostinec „Schwarzer Adler“, je starý hostinec, který byl léta prázdný a pustl, než v devadesátých letech byl originálně obnovený. Najde tam své místo kultura jako čtení, koncerty, kabarety nebo biograf pod hvězdami.

Starý dům cechů[editovat | editovat zdroj]

Starý cechový dům byl postavený prokazatelně v roce 1549 na Kirchenplatzu. V komplexu budov je gotický sklep, jako základy pocházející ze 14. století. Od roku 1905 je dům ve vlastnictví rodiny Krugů, kteří od 1970 v době provozují Heurigen.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. Hans Egger / Franz Jordan: Brände an der Donau. Das Finale des Zweiten Weltkriegs in Wien, Niederösterreich und dem Nordburgenland (Graz 2004) Seiten 101 bis 112. Diese Arbeit bringt Details der Kämpfe um Gumpoldskirchen und Guntramsdorf.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gumpoldskirchen na německé Wikipedii.

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Gumpoldskirchen ve Wikimedia Commons