Wiener Neudorf

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wiener Neudorf
Stará radnice
Stará radnice
Wiener Neudorf – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 205 m n. m.
Časové pásmo: SEČ/SELČ
stát: Rakousko Rakousko
spolková země: Niederösterreich Dolní Rakousy
okres: Mödling
Wiener Neudorf
Red pog.png
Wiener Neudorf
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 6 km²
počet obyvatel: 8809 (2005-12-31)
hustota zalidnění: 1468 obyv. / km²
správa
starosta: Christian Wöhrleitner (SPÖ)
oficiální web: http://www.wr-neudorf.at
adresa obecního úřadu: Rathausplatz 1
2351 Wiener Neudorf
telefonní předvolba: 0 22 36
PSČ: 2351, 2355
označení vozidel: MD

Wiener Neudorf je městys východně od okresního města Mödling v Industrieviertelu v Dolních Rakousích poblíž Vídně.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Wiener Neudorf leží na rovině v okrese Mödling.

Sousedící obce[editovat | editovat zdroj]

Severozápadně leží Maria Enzersdorf a Brunn am Gebirge, na severu Vösendorf, na západě Mödling, na východě Biedermannsdorf a na jihu Guntramsdorf.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První osídlení oblasti Mödlingu (včetně Wiener Neudorfu) sahá přibližně do doby 4000 let před naším letopočtem, což dokládají nálezy z té doby. První zmínka o osídlení pochází z 12. století, kdy je zmíněn "Nowendorf". Výměnou za vesnici Siegenfeld (kláštera Heiligekreuz) dostal vévoda Heinrich II. Jasomirgot mezi jinými Hube (= dvůr s 10-15 ha půdy) k "Nuwendorfu".

Wiener Neudorf existuje od 1270; dokument z té doby poskytuje seznam mýtného a údaje o "Wiener Neudorfu". Tím mýtným místem byl Mödlingský most až do 19. století a byl úzce spojen z rozvojem sídla.

V polovině 14. století v době neúrody (1330 a 1340) a také příchodem moru došlo k úbytku obyvatel v kraji. Kolem roku 1500 bylo místo opevněno a vybudována pevnost Neudorf. (Místo bylo za Tureckých válek alespoň jednou zničeno.)

Především z důvodů poštovních v počátku 19 století dostala obec své dnešní jméno. Kvůli mnoha místům stejného názvu rozlišovaly se dodatky přidávaným k názvu - jako např. "Neudorf bei Staatz" nebo "Neudorf bei Pögstall". Wiener Neudorf byla jednoduše označena velkým "W" na počátku názvu. Tento pravopis přišel do módy a v roce 1854 byl oficiálně uznávaný.

Polovina 19. století znamenala pro oblast Wiener Neudorf industrializaci. Hlavně existovala surovina pro výrobu cihel a nabídla se příznivá situace pro "Neudorfer Ziegelwerke" firma "Wienerberger", a nejen ve Wiener Neudorfu vznikaly mnohá hliniště. Také v té době vznikaly "Rakouské pivovary", které v tu dobu byly v zemi nejvíce rozšířeny.

Kolem roku 1900 se v obci mnoho změnilo: telefonní síť byla sjednocena se sousedními obcemi; obec dostala četnickou stanici a byla vybudována kanalizace.

Po anšlusu v roce 1938 se Wiener Neudorf stal částí 24 vídeňského okresu - tento stav trval dále i po skončení Velkoněmecké říše. Teprve v roce 1954 se Wiener Neudorf stala opět samostatnou obcí.

Během druhé světové války byla ve Wiener Neudorfu zřízena pobočka koncentračního tábora Mauthausen. V roce 1940 byly zahájeny práce na výstavbě továrny na letecké motory Východní marky. Ještě dříve, než byly závody postaveny začalo roku 1943 v kraji bombardování Spojenci. I přes obsazení leteckých závodů bylo po bombardování jen málo mrtvých lidí. Zároveň však na konci války bylo asi 80 % domů poškozených; asi 30 bylo úplně zničeno nebo se staly neobyvatelnými. Obec se 6. dubna 1945 stala ruská ruskou okupační zónou.

Theo Rossiwall píše ve své knize "Die Letzten Tage" (Poslední dny) o bojích ve Wiener Neudorfu (8. dubna 1945): "Wiener Neudorf měla po třídenních bojích za bombardování zápalnými pumami zničený most nad Badnerskou dráhou."

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Stará Radnice
  • Kostel Panny Marie Sněžné
  • Mariánský sloup
  • Turecký kříž
  • Prenningerova kaple
  • Hacklův kříž
  • Válečný památník - Dům Christoph-Migazzi

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání obyvatel bylo ve Wiener Neurodorfu roku 1971 4.072 obyvatel, v roce 1981 7.933, roku 1991 8.385, 2001 8.428 a v roce 2006 zde žilo celkem 8.809 obyvatel.

Hospodářství a infrastruktura[editovat | editovat zdroj]

Na ploše po dřívějších závodech na letecké motory Východní marky, vybudovala firma Eco Plus rozsáhlou průmyslovou oblast na velké části zastavěného území Wiener Neudorfu. Díky dopravní návaznosti se zde usídlil velký počet podniků, které se z velkoměsta přemístily na průmyslové centrum jih. Tím se Wiener Neudorf stal hospodářsky silnou obcí. Sídlí zde Shoppins City Süd a průmyslové centrum Dolního Rakouska s firmami jako je LKW Walter, Billa, Isovolta, Eternit-Werke, Hitachi a Konica Minolta.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Po dálnici A2, nebo vídeňskou místní dráhou "Badner Bahn" dosáhneme v krátkém čase spolkové hlavní město Vídeň. V oblasti Schwechatu byla v roce 2006 dokončena rychlostní komunikace S1, jakož i Mödlingská silnice B11.

Také i na západ se dostaneme vnějším vídeňským dálničním okruhem.

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerství[editovat | editovat zdroj]

Austria Bärnkopf, Waldviertel, Rakousko, 1973

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wiener Neudorf na německé Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kurt Janetschek: Wiener Neudorf im Wandel der Zeit. 1978
  • Kurt Janetschek: Unser Neudorf. Mitteilung des Archivs der Marktgemeinde Wiener Neudorf, 2000/2006

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]