Kaltenleutgeben
| Kaltenleutgeben |
||
|---|---|---|
|
||
| poloha | ||
| zeměpisné souřadnice: | 48° 7′ s. š., 16° 11′ v. d. | |
| nadmořská výška: | 356 m n. m. | |
| časové pásmo: | SEČ/SELČ | |
| stát: |  Rakousko |
|
| spolková země: |  Dolní Rakousy |
|
| okres: | Mödling | |
 Kaltenleutgeben
|
||
| rozloha a obyvatelstvo | ||
| rozloha: | 17,5 km² | |
| počet obyvatel: | 3112 (2005-12-31) | |
| hustota zalidnění: | 178 obyv. / km² | |
| správa | ||
| starosta: | Josef Graf (SPÖ) | |
| oficiální web: | www.kaltenleutgeben.gv.at | |
| adresa obecního úřadu: | Hauptstraße 78 2391 Kaltenleutgeben |
|
| telefonní předvolba: | 02238 | |
| PSČ: | 2391 | |
| označení vozidel: | MD | |
Kaltenleutgeben je městys v okrese Mödling v Dolních Rakousích.
Obsah |
Geografie [editovat]
Kaltenleutgeben leží v Industrieviertelu v Dolních Rakousích, v jižní části Vídeňského lesa. 73,41 % výměry katastru je zalesněna. Plocha městyse činí 17,5 čtverečních kilometrů. Obec sousedí s jihozápadním okrajem města Vídně a je oblíbenou příměstskou rekreační oblastí pro Vídeňany.
Zástavba Kaltenleutgebenu je v údolí Dürren Liesingu, které se táhne na východ do Perchtoldsdorfu. Úzké a až 80 metrů hluboké údolí má velmi svažitá úbočí. Kaltenleutgebenerský úval svými pasekami a čerstvým vzduchem prospívá vídeňskému jižnímu území. Mimo Kaltenleutgebenu nejsou další již katastrální území.
Sousední obce [editovat]
Severně leží Breitenfurt bei Wien, severovýchodně Vídeň, východně Perchtoldsdorf, jihovýchodně Gießhübl, jižně Hinterbrühl a západně je obec Wienerwald.
Historie [editovat]
V dávnověku byla oblast součástí provincie Pannonia. Jádro Dolních Rakous má stejně proměnlivé dějiny jako celé Rakousko. Po "anšlusu" Rakouska v roce 1938 se stala obec součástí 24. okresu Vídně.
Teprve od roku 1954 se obec stala opět samostatnou v rámci země Dolní Rakousko. V důsledku obecních reforem došlo ke změně nových hranic. Tak přišla o část stepních pastvin u Gießhüblu, jako i "Rotte Wassergspreng", které přešlo pod sousední obec Weissenbach.
Pamětihodnosti [editovat]
- Farní kostel svatého Jakuba, plánovaný 1728-1729 a postavený v letech 1729-1732, je stěžejní dílo barokního stavitele Jakoba Oeckhla. Postavil a financoval stavbu po smrti své druhé ženy na základě příslibu za očekávaného narození syna. Oltářní obraz pochází ze školy kolem kláštera Heiligenkreuz od Martino Altomonte, sousoší Svaté Trojice vytvořené z lipového dřeva je přičítáno Giovanni Giulianimu.
Vývoj počtu obyvatel [editovat]
Politika [editovat]
Starostou obce je Josef Graf (SPÖ). Vedoucím úřadu a zástupcem starosty je Peter Fuchs (SPÖ), druhým zástupcem starosty je Elisabeth Beiglböck (ÖVP). V obecním zastupitelstvu je 21 křesel s rozdělením mandátů:
Hospodářství a infrastruktura [editovat]
Nezemědělských pracovišť bylo v roce 2001 124, zemědělských a lesnických pracovišť bylo v roce 1999 11. Počet výdělečně činných v místě bydlišti podle sčítání obyvatel 2001 bylo 1403, to představuje 48,93 %.
Hlavním provozem v Kaltenleutgebenu byla po desetiletí cementárna Perlmoser, která nyní patří pod koncern Lafarge v Taleingangu, kde jsou vyšší zásoby vápence. Dnešní provoz je jen udržovací, protože výroba se již odstěhovala. Pro továrnu se také stavěla Kaltenleutgebenerská dráha od Jižní dráhy z Liesingu.
Dnes je obec spíše sídlištěm pro bydlení. Mnoho vídeňanů si zde buduje přechodná bydliště, protože toto území je z Vídně snadno dostupné.
Slavné osobnosti [editovat]
- Spisovatel Mark Twain (autor Toma Sawyera a Huckleberryho Finna) zde žil po 2 roky (1898)[1] ve in der Vile Sonnhof.
- Joe Berger (1939-1991) - narodil se v Kaltenleutgebenu, byl básník, dramatik, vypravěč, novinář a aktivista.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
Externí odkazy [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kaltenleutgeben na německé Wikipedii.
