Hospoda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o restauračním zařízení. O českém seriálu pojednává článek Hospoda (seriál).
Irská hospoda v Dublinu

Hospoda neboli hostinec či pohostinství je prostší podnik poskytující veřejné stravování, občerstvení, případně (zejména v historickém významu) i ubytování.[1] Výraz hospoda, znamenající pána, paní či panovníka, získal již ve staročeštině a dalších západoslovanských jazycích druhý význam, pravděpodobně metonymicky z oslovení „hospodo“, jímž hosté oslovovali pána domu, a přeneslo se na domy, kde se poskytovalo pohostinství za peníze.[2] Novějším výrazem pro hostinec je restaurace; francouzský výraz restaurant označoval původně vydatné, občerstvující jídlo a v 70. letech 18. století se ve francouzštině přenesl i na hostince, v té podobě a významu jej následně převzala němčina. Vedle německého výrazu Restaurant se v rakouské němčině objevila i varianta Restauration, z níž pochází české slovo restaurace.[3] Jednotlivá slova pro označení stravovacích zařízení se liší stylovou příznačností i významovými nuancemi, lexikografická díla ani právní předpisy však jednoznačný rozdíl nepopisují a ani reálné označování podniků se neřídí žádnými striktními zvyklostmi. Expresivně se pro hospodu, hlavně horší úrovně, používají i slova putyka či pajzl, někdy hodnocená jako vulgární, zatímco slovo krčma je spíše archaické..

Části hospody[editovat | editovat zdroj]

Místnost pro hosty (lokál)[editovat | editovat zdroj]

Největší část hospody určená pro návštěvníky. Nacházejí se v ní stoly a židle, popřípadě vše, co by mohlo sloužit k pobavení návštěvníků. Obvykle to bývají hrací automaty, šipkový terč, kulečníkový stůl, jukebox, televizní přijímač atd. V současné době dochází k rozdělení této místnosti na část kuřáckou a nekuřáckou, což, jak si mnoho návštěvníků myslí, vede ke zlepšení standardu kvality poskytovaných služeb.

Výčep[editovat | editovat zdroj]

Výčep

Místo ohraničené od zbytku místnosti zpravidla barem, u kterého je možno kratší dobu setrvat při konzumaci nápoje. Na druhé straně baru se nacházejí pípy sloužící k čepování nápojů, pokladna, speciální umývací dřez na sklenice, police na sklenice, pochutiny, cigarety atd. Do oblasti výčepu (čímž se rozumí oblast za barem) je vstup povolen pouze obsluze zařízení.

Kuchyně[editovat | editovat zdroj]

Nachází se pouze v zařízeních nabízejících i pokrmy. V kuchyni slouží jeden nebo více kuchařů vařících jídlo dle jídelního lístku. Jídla se rozdělují na minutky, která kuchař vaří na základě zákazníkovy objednávky a na hotovky či hotová jídla, které kuchař uvaří ve velkém množství a v čase obědů je již pouze servíruje.

Personální místnost[editovat | editovat zdroj]

Interiér české hospody z doby první republiky.

Místnost určená k převlékání, odpočinku a uschování osobních potřeb personálu.

Toalety[editovat | editovat zdroj]

Toalety pro zákazníky v současné době podléhají přísným hygienickým kritériím. Musejí být pro muže a ženy zvlášť, musí v nich být předsíňka s umyvadlem oddělená od vlastní toalety neprůhlednými dveřmi. Současným trendem je instalace bezdotykových baterií umyvadel nebo držáku s papírovými ručníky na jedno použití.

Zahrádka[editovat | editovat zdroj]

Zahrádka hospody je doplňková součást, valná část hospod jí nedisponuje. Zahrádkou se rozumí prostor mimo vlastní objekt hospody, pod širým nebem (nebo jen částečně krytý). V provozu bývá obvykle jen za příznivého počasí, i když se objevují i zahrádky temperované (vyhřívané) s celoročním provozem. Dále lze zahrádky dělit do dvou kategorií: s obsluhou a bez obsluhy (hosté si pro nápoje, příp. pochutiny musejí docházet do výčepu).

Sklep[editovat | editovat zdroj]

Technické prostory, sklad určený pro skladování zásob. Tradičně umístěný v nižším podlaží, než vlastní hospoda. Není to ale pravidlem, může se nacházet ve stejné výškové úrovni. Podstatný je bezproblémový přístup pro dodavatele nápojů i potravin. Přímo ke vchodu do sklepa by měla existovat možnost příjezdu nákladních a cisternových automobilů. Ve sklepě se skladují nápoje v sudech, případně v tancích. Bývá tu i tlaková láhev s hnacím plynem nebo vzduchový kompresor k vytlačování nápojů do pípy. Ve sklepě také bývá umístěno chladící zařízení čepovaných nápojů. Měla by zde být i omyvatelná podlaha (dlaždice, lino atd.).Často zde jsou uskladněny i lahvované nápoje nebo je tu velký mrazák na suroviny pro kuchyň. Tam, kde není možný vhodný příjezd nákladních automobilů, může být v chodníku před hospodou vybudována šachta s poklopem pro manipulaci se sudy.

Karetní hry[editovat | editovat zdroj]

Hráči v hospodě bez samostatné herny

V hospodách se běžně provozují karetní hry. Hrají se buď „stálé partie“, ke kterým se hráči schází pravidelně ve stanovený den a hodinu, nebo se skupina hráčů vytvoří spontánně. Karetní hry se hrají společenské (o drobné mince) - mariáš, taroky, žolíky - nebo hazardní: oko, poker, kopky). Některé hospody mají zvláštní karetní hernu, kde má každý hráč šuplík na peníze či odkládací stolek na nápoje. V ostatních hospodách se hraje na běžných stolech, hráči si někdy sundají ubrus, aby karty lépe šustily.

Personál zařízení[editovat | editovat zdroj]

Personál bývá tvořen skupinou mužů či žen pod vedením jednoho nadřízeného.

Nadřízený[editovat | editovat zdroj]

Nazývaný hospodský nebo výčepní.[zdroj?] Vyskytuje se za barem (tzv. výčepem), kde čepuje nápoje, které ostatní personál odnáší návštěvníkům. Může také sám obsluhovat osazenstvo baru. Bývá to osoba s přirozenou autoritou a vůdčími schopnostmi, kterých je třeba zejména při větším počtu návštěvníků.[zdroj?]

Číšník[editovat | editovat zdroj]

Muž či žena plnící požadavky návštěvníků, roznášející nápoje a pokrmy. Bývá vybaven peněženkou k vybírání útraty návštěvníků a oděn v tmavých barvách nebo v tmavé spodní části oděvu a bílé halence, jde-li o ženu (sjednocený oděv však není nutností - slouží pouze k lepší orientaci apod.). Očekává se od něj náležitá úslužnost a ochota, která může být odměněna drobným obnosem - zaokrouhlením ceny nahoru zákazníkem (spropitné neboli dýško).

Kuchař[editovat | editovat zdroj]

Zpravidla muž v bílém oděvu vyskytující se v kuchyni a připravující pokrmy.

Nabízené zboží[editovat | editovat zdroj]

Mezi typické zboží, které se v hospodách prodává (většinou k okamžité konzumaci), patří:

Konkrétní nabídka se v jednotlivých hospodách liší.

Reference[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Pubs ve Wikimedia Commons

  1. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, Academia Praha, 1994, hesla hospoda, hostinec, restaurace
  2. Jiří Rejzek: Český etymologický slovník, LEDA, Voznice, 2001 heslo hospoda
  3. Jiří Rejzek: Český etymologický slovník, LEDA, Voznice, 2001 heslo restaurace

Související články[editovat | editovat zdroj]