Hospoda

Irská hospoda v Dublinu

Hospoda neboli hostinec či pohostinství je restaurace; francouzský výraz restaurant označoval původně vydatné, občerstvující jídlo a v 70. letech 18. století se ve francouzštině přenesl i na hostince, v té podobě a významu jej následně převzala němčina. Vedle německého výrazu Restaurant se v rakouské němčině objevila i varianta Restauration, z níž pochází české slovo restaurace.

Části hospody

Místnost pro hosty (lokál)

Největší část hospody určená pro návštěvníky. Nacházejí se v ní stoly a židle, popřípadě vše, co by mohlo sloužit k pobavení návštěvníků. Obvykle to bývají hrací automaty, šipkový terč, kulečníkový stůl, jukebox, televizní přijímač atd.

Výčep

Výčep

Místo ohraničené od zbytku místnosti zpravidla barem, u kterého je možno kratší dobu setrvat při konzumaci nápoje. Na druhé straně baru se nacházejí pípy sloužící k čepování nápojů, pokladna, speciální umývací dřez na sklenice, police na sklenice, pochutiny, cigarety atd. Do oblasti výčepu (čímž se rozumí oblast za barem) je vstup povolen pouze obsluze zařízení.

Kuchyně

Nachází se pouze v zařízeních nabízejících i pokrmy. V kuchyni slouží jeden nebo více kuchařů vařících jídlo dle jídelního lístku. Jídla se rozdělují na minutky, která kuchař vaří na základě zákazníkovy objednávky, a na hotovky či hotová jídla, které kuchař uvaří ve velkém množství a v čase obědů jsou již pouze servírována.

Personální místnost

Interiér české hospody z doby první republiky

Místnost určená k převlékání, odpočinku a uschování osobních potřeb personálu.

Toalety

Toalety pro zákazníky v současné době podléhají přísným hygienickým kritériím. Musejí být pro muže a ženy zvlášť, musí v nich být předsíňka s umyvadlem oddělená od vlastní toalety neprůhlednými dveřmi. Současným trendem je instalace bezdotykových baterií umyvadel nebo držáku s papírovými ručníky na jedno použití.

Zahrádka

Zahrádka hospody je doplňková součást, mnoho hospod jí však nemá. Zahrádkou se rozumí prostor mimo vlastní objekt hospody, pod širým nebem (nebo jen částečně krytý). V provozu bývá obvykle jen za příznivého počasí, i když se objevují i zahrádky kryté, s celoročním provozem, které jsou vyhřívané. Dále lze zahrádky dělit do dvou kategorií: s obsluhou a bez obsluhy (hosté si pro nápoje, příp. pochutiny musejí docházet do výčepu).

Sklep

Technické prostory, sklad určený pro skladování zásob. Tradičně umístěný v nižším podlaží, než vlastní hospoda. Není to ale pravidlem, může se nacházet ve stejné výškové úrovni. Podstatný je bezproblémový přístup pro dodavatele nápojů i potravin. Přímo ke vchodu do sklepa by měla existovat možnost příjezdu nákladních a cisternových automobilů. Ve sklepě se skladují nápoje v sudech, případně v tancích. Bývá tu i tlaková láhev s hnacím plynem nebo vzduchový kompresor k vytlačování nápojů do pípy. Ve sklepě také bývá umístěno chladicí zařízení čepovaných nápojů. Měla by zde být i omyvatelná podlaha (dlaždice, lino atd.). Často zde jsou uskladněny i lahvované nápoje nebo je tu velký mrazák na suroviny pro kuchyň. Tam, kde není možný vhodný příjezd nákladních automobilů, může být v chodníku před hospodou vybudována šachta s poklopem pro manipulaci se sudy.

Karetní hry

Hráči v hospodě bez samostatné herny

V hospodách se běžně provozují karetní hry. Hrají se buď „stálé partie“, ke kterým se hráči schází pravidelně ve stanovený den a hodinu, nebo se skupina hráčů vytvoří spontánně. Karetní hry se hrají společenské (o drobné mince) – mariáš, taroky, žolíky – nebo hazardní: oko, poker, kopky). Některé hospody mají zvláštní karetní hernu, kde má každý hráč šuplík na peníze či odkládací stolek na nápoje. V ostatních hospodách se hraje na běžných stolech, hráči si někdy sundají ubrus, aby karty lépe šustily.

Personál zařízení

Personál bývá tvořen skupinou mužů či žen pod vedením jednoho nadřízeného.

Nadřízený

Nazývaný hospodský nebo výčepní.^[zdroj⁠?] Vyskytuje se za barem (tzv. výčepem), kde čepuje nápoje, které ostatní personál odnáší návštěvníkům. Může také sám obsluhovat osazenstvo baru. Bývá to osoba s přirozenou autoritou a vůdčími schopnostmi, kterých je třeba zejména při větším počtu návštěvníků.^[zdroj?]

Číšník

Muž či žena plnící požadavky návštěvníků, roznášející nápoje a pokrmy. Bývá vybaven peněženkou k vybírání útraty návštěvníků a oděn v tmavých barvách nebo v tmavé spodní části oděvu a bílé halence, jde-li o ženu (sjednocený oděv však není nutností – slouží pouze k lepší orientaci apod.). Očekává se od něj náležitá úslužnost a ochota, která může být odměněna drobným obnosem – zaokrouhlením ceny nahoru zákazníkem (spropitné neboli dýško).

Kuchař

Zpravidla muž či žena oděna v rondonu vyskytující se v kuchyni a připravující pokrmy.

Nabízené zboží

Lidé popíjejí pivo před hospodou v Londýně

Mezi typické zboží, které se v hospodách prodává (většinou k okamžité konzumaci), patří:

• Nápoje:
  • pivo a limonády lahvové i točené, lihoviny, míchané nápoje, různé druhy čaje a kávy, atd.
• Drobné pochutiny:
  • slané tyčinky, oříšky, brambůrky, korbáče, kyselé či slané okurky (tzv. rychlokvašky), atd.
• Studené předkrmy podávané s chlebem:
  • utopenci, nakládaný hermelín, zavináče, matjesy v oleji, tlačenka s cibulí a octem, gothaj s cibulí a octem, atd.
• Pokrmy dle jídelního lístku dané hospody, pokud se v ní vaří:
  • časté jsou např. guláš s chlebem, vařený párek či klobása s chlebem, sekaná s bramborovým salátem nebo bramborovou kaší, smažený sýr neboli smažený eidam s hranolky nebo vařeným bramborem, smažený hermelín s tímtéž, atd.
• Kuřácké potřeby:
  • cigarety, doutníky, sirky, zapalovače, atd.

Konkrétní nabídka se v jednotlivých hospodách liší.

Související články

• Restaurace (pohostinství)
• Bufet (rychlé občerstvení)
• Jídelna
• Výčepní zařízení
• Zájezdní hostinec
• Cenová skupina

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu hospoda na Wikimedia Commons
• Téma Hospoda ve Wikicitátech
• Slovníkové heslo hospoda ve Wikislovníku

Autoritní data	NDL: 01140267

Portály: Gastronomie