Josef Fanta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o českém architektovi. O českém lesnickém ekologovi pojednává článek Josef Fanta (ekolog).
Josef Fanta
Narození 7. prosince 1856
Sudoměřice u Tábora
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 20. června 1954 (ve věku 97 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání architekt, vysokoškolský pedagog
Příbuzní Marie Fantová, dcera
Hnutí secese
Významná díla Hlavní nádraží v Praze
Některá data se získávají z datové položky.
Příbuzenstvo
dcera Marie Fantová
prasynovec Jan Kameníček

Josef Fanta (7. prosince 1856 Sudoměřice u Tábora20. června 1954 Praha) byl český architekt, návrhář nábytku, malíř, autor mnoha publikací (např. O svérázu krojovém a bytovém), věnoval se ochraně památek a byl významným mecenášem. Jeden z nejvýznamnějších představitelů české secesní architektury.

Život[editovat | editovat zdroj]

Po studiích se Josef Fanta stal asistentem Josefa Zítka (svého profesora a architekta, autora např. Národního divadla, Rudolfina) při stavbě Národního divadla. Fanta při této stavbě mimo jiné vytvořil novorenesanční lampu, která dodnes stojí před Národním divadlem. Poté působil jako asistent na České technice a profesor na ČVUT. Od roku 1918 byl členem České akademie věd a umění.

Autorsky se podílel mj. na stavbách Hlávkových kolejí v Praze, vstupní haly dřívějšího Wilsonova nádraží dnes Hlavního nádraží v Praze, budov ondřejovské observatoře, domu Hlahol v Praze či Mohyly míru (památník bitvy u Slavkova). Jeho dílem je také budova současného Ministerstva průmyslu a obchodu, která se nese v duchu podobné stavby, realizované v letech 19121919 v japonské Hirošimě náchodským rodákem Janem Letzelem. Zabýval se také rekonstrukcemi památek (kostel sv. Václava na Zderaze a Slavína na Vyšehradě) a návrhy náhrobků, architektonických sgrafit, výzdoby interiérů a uměleckoprůmyslových děl. Je považován za tvůrce secesní architektury a navazoval v ní na českou novorenesanční tradici 19. století.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Architektonické[editovat | editovat zdroj]

  • Hlávkovy studentské koleje, Praha (1903)
  • Ondřejovská observatoř (2 kopule a Fričova vila)
  • Nádraží Františka Josefa (dnes Hlavní nádraží) Praha (19011909)
  • Mohyla míru na návrší u obce Prace u Brna (1912)
  • Budova ministerstva obchodu (dnes Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky) Praha 1-Staré Město, č.p. 1039, Na Františku 32, Klášterská 2, Revoluční 27 (projekt 1925-1926, stavba 1928-1932) Budova ministerstva ve stylu klasicizující pozdní secese. Autory sochařské výzdoby jsou Čeněk Vosmík a Josef Augustin Paukert. V době svého vzniku byla stavba již stylově archaická, což bylo v tisku napadáno, odsuzováno a zesměšňováno. Kritik Jaromír Pečírka čelil dokonce v roce 1930 soudní žalobě od autorů sochařské výzdoby.[1]
  • Vila Kouřimka, Poděbrady
  • Obereignerova vila, Poděbrady

Literární[editovat | editovat zdroj]

  • O svérázu krojovém a bytovém (1895)

Ocenění díla[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Josef Fanta ve Wikimedia Commons

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Svazek 1. Praha : Rudolf Ryšavý, 1947. Heslo Fanta, Josef, s. 209.  
  • ŠTECH, V. V. V zamlženém zrcadle. Praha : Československý spisovatel, 1969, str. 45, 67, 77, 82, 171, 199, 216

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Pavel Vlček a kol.: Umělecké památky Prahy, Staré Město, Josefov, Praha : Academia, 1996, ISBN 80-200-0563-3, str. 528-529
  2. Významné osobnosti, jímž byl udělen čestný doktorát ČVUT v Praze

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Seznam děl v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Fanta
  • Zuzana Lizcová. Josef Fanta - více než jen stavitel pražského Hlavního nádraží. archiweb [online]. 2006-12-06 [cit. 2011-04-17]. Dostupné online.