Josef Jan Frič
| dědeček | |
|---|---|
| otec | |
| matka | |
| strýc | |
| strýc | |
| strýc | |
| bratr | |
| bratranec | |
| syn |
Josef Jan Frič (12. března 1861 v Paříži – 10. září 1945) byl český průmyslník a zakladatel hvězdárny na Ondřejově (nyní Astronomický ústav Akademie věd ČR). Byl synem básníka a revolucionáře Josefa Václava Friče. S matkou Annou, rozenou Kavalírovu, dcerou zakladatele sázavské sklárny, bratrem Janem a sestrou Boženou se vrátili roku 1870 z Paříže do Čech, otec se vrátil až roku 1880. Studoval zoologii a paleontologii. Hrál velmi dobře na housle a založil Český spolek pro komorní hudbu.
Obsah |
[editovat] Výrobce optických přístrojů
Se svým bratrem Janem Ludvíkem Fričem založil v roce 1883 dílnu pro přesnou mechaniku, kde vyráběli velmi kvalitní optické přístroje – např. bareoskop pro určení hustoty cukerných šťáv nebo polarimetr pro stanovení cukernatosti (tento přístroj byl začátkem 20. století v USA přijat jako úřední normál). Vyráběli také geodetické přístroje – především triangulační teodolity. Spolu se připravovali na stavbu hvězdárny.
[editovat] Ondřejovská hvězdárna
Po předčasné bratrově smrti v roce 1897 zakoupil 21. ledna 1898 pozemek na vrchu Manda nad Ondřejovem (na bratrovu paměť si jej přejmenoval na Žalov). Za peníze, které získal z dědictví, zde začal budovat hvězdárnu. Využíval přitom své zkušenosti z výroby optických přístrojů a konstruoval unikátní dalekohledy. První pozorování zde uskutečnil 1. května 1906 s Františkem Nušlem. Hvězdy tehdy pozorovat tzv. cirkumzenitálem, což je dalekohled sloužící především k přesnému určení okamžiku průchodu hvězdy určitým místem na obloze (tehdy se tímto způsobem daly nejpřesněji určit zeměpisné souřadnice daného místa).
František Nušl se pak stal ředitelem této Fričovy hvězdárny. Spolu hvězdárnu rozšířili, vybudoval západní a centrální kopuli (architekt Josef Fanta) a další pozorovací místa. Dbal však i na okolí budov a kromě parkových úprav zde vytvořil arboretum s vzácnými dřevinami.
V roce 1928 daroval Ondřejovskou hvězdárnu Československému státu s podmínkou, že bude sloužit astronomické výuce na Karlově univerzitě. Jeho firma na výrobu přesných optických přístrojů však fungovala dál, přežila i jeho smrt v roce 1945. Nepřežila však již komunistické znárodňování, kdy byla v roce 1950 začleněna do národního podniku Metra a její program výroby optických přístrojů byl zrušen.
[editovat] Ocenění
V roce 1928 byl oceněn čestným titulem doktor honoris causa na ČVUT.
