Pruské Slezsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mapa Pruského Slezska („Provincie Slezsko“) v roce 1890
Vlajka pruské provincie Slezsko
Znak pruské provincie Slezsko
Slezsko v rámci německého císařství (červeně)

Pruské Slezsko (oficiálně Slezsko, německy Schlesien) bylo v letech 17421945 jednou z částí Pruska, v letech 18151919 a pak 19381941 jednou z jeho provincií. Jeho součástí se stalo i Kladsko, do té doby jeden z vnějších krajů Čech. Metropolí bylo město Vratislav.

Historický přehled[editovat | editovat zdroj]

Do roku 1918[editovat | editovat zdroj]

Od středověku až do roku 1742 bylo celé Slezsko (s výjimkou Krosenska, které roku 1482 získalo Braniborské markrabství) součástí zemí Koruny České. Po prohrané první slezské válce ztratila Marie Terezie Vratislavským mírem 11. června 1742 většinu Slezska (včetně Kladska) ve prospěch Pruska. Po Vídeňském kongresu se součástí Pruského Slezska stala i severovýchodní polovina Horní Lužice (do roku 1825 však okres Hoyerswerda náležel k provincii Braniborsku) získaná od Saského království a Pruské Slezsko se stalo jednou z deseti provincií (jako Provincie Slezsko, německy Provinz Schlesien) Pruského státu. V jeho rámci se roku 1871 stalo součástí Německého císařství.

19181945[editovat | editovat zdroj]

Po skončení první světové války 28. října 1918 obsadilo obnovené Polsko okrajová území Pruského Slezska (území jihozápadně od Bojanowa a Kaczkowo s okolím; a území západně od města Kepno s městy Bralin, Domaslów, Sosnie, Rychtal) a začlenilo je do Poznaňského vojvodství. 14. října 1919 došlo k rozdělení Pruského Slezska na provincie Dolní Slezsko (hlavní město Vratislav) a Horní Slezsko (hlavní město Opolí). Podle Versailleské mírové smlouvy se mělo v Horním Slezsku konat referendum o příslušnosti tohoto národnostně smíšeného území. 10. ledna 1920 se pak část Horního Slezska (Hlučínsko) stala součástí Československa. Na základě výsledku referenda se východní část Horního Slezska stala 20. října 1921 součástí Polska, které ji začlenilo do Slezského vojvodství. Mapa Dolního Slezska je zde, mapa Horního Slezska po 20. říjnu 1921 zde.

1. dubna 1938 bylo Pruské Slezsko opět sjednoceno do jedné provincie. Dne 2. září 1938 byla k Pruskému Slezsku připojena malá jižní část zrušené provincie Hraniční marka Poznaňsko – Západní Prusko. Po Mnichovu se Hlučínsko stalo součástí nacistického Německa a v rámci Pruska bylo začleněno zpět do Pruského Slezska. Po německém vpádu do Polska v září 1939 ovládlo nacistické Německo celou polskou část Slezska. 26. října 1939 bylo k Pruskému Slezsku připojeno dosavadní polské Slezské vojvodství. Část Slezska, která v letech 1918–1939 náležela k polskému Poznaňskému vojvodství, se 1. listopadu 1939 stala součástí Říšské župy Poznaňsko, 29. ledna 1940 přejmenované na Říšskou župu Povartí (něm. Reichsgau Wartheland). Provincie Slezsko pak byla 29. ledna 1941 opět rozdělena na provincie Dolní a Horní Slezsko a tento stav pak trval až do konce druhé světové války.

Od roku 1945[editovat | editovat zdroj]

Koncem druhé světové války obsadila celé Pruské Slezsko vojska SSSR. Pokud se týče hranic, tak došlo k obnovení rozdělení Slezska z období před Mnichovskou dohodou, přičemž území východně od řeky Nisy (včetně malé části dosud saské části Horní Lužice okolo města Bogatynia) bylo na základě rozhodnutí Postupimské konference dáno 2. srpna 1945 do správy Polska, i když se zatím nestalo jeho součástí. 26. prosince 1945 pak Polsko tuto oblast anektovalo (další vývoj viz Polské Slezsko). Část Horní Lužice západně od řeky Nisy, která patřila do roku 1945 k Pruskému Slezsku, byla na základě výsledků referenda připojena v rámci sovětské okupační zóny Německa k Sasku.

Administrativní členění[editovat | editovat zdroj]

Vládní obvody[editovat | editovat zdroj]

  • 18181820 4 vládní obvody (Regierungbezirke): Breslau (Vratislav), Liegnitz (Lehnice), Oppeln (Opolí), Reichenbach (Dzierżoniów).
  • 18201939 3 vládní obvody. Reichenbach zrušen a jeho území rozděleno mezi Breslau a Liegnitz.
  • 19391945 4 vládní obvody. Vytvořen vládní obvod Kattowitz (Katowice).

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FUKALA, Radek. Slezsko - neznámá země Koruny české : knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice : Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4.