Chorvati

Ljudevit Gaj

Chorvati (Charváti, chorv. Hrvati) jsou nyní jihoslovanský národ, žijící hlavně na Balkáně a ve střední Evropě, je jich přes 7 mil (podle některých odhadů až 9 milionů). Jazykem je chorvatština, která patří do indoevropských jazyků, písmo je latinka, věřící jsou většinou křesťané, hlavně římští katolíci.

Původ Chorvatů

V období 4. - 6. století došlo pod vlivem nájezdů kočovných Hunů do Evropy k migraci dalších kmenů. Tak se před nimi dostaly do střední a jižní Evropy četné kmeny Slovanů. Kde původně žily, není zatím jisté, nejspíše na východ od Karpat. Některé z kmenů označujeme jako Chorváti či Charváti. Jedna část, tzv. severní Charváti se usadila v severních Čechách. Podle kronikáře Kosmase byli Charváti na severu v 9. - 10. století usídleni kolem řeky Jizery v sousedství Pšovanů (z jihu) a srbských Milčanů (ze severu). Severní Chorváti byli postupně asimilováni ostatními Slovany (hlavně Čechy) a Germány.

Jinak tomu bylo u Chorvatů na jihu.

Vzhledem k teorii o příchodu Chorvatů na Balkán z tzv. Velkého nebo Bílého Chorvatska bývají někdy^[zdroj?] považováni z historického hlediska za západní Slovany. Jejich předkové byly slovanské kmeny, které již v 6. století žily okolo řek Dráva, Sáva a břehů Jaderského moře.

Chorvaté dnes

Chorvati žijí hlavně v Chorvatsku (4 028 300), také ale v Bosně a Hercegovině (472 000), Chile (380 000), Argentině (250 000), Srbsku (114 000) - převážně ve Vojvodině), v pohraničí Maďarska, v Německu (231 000), Austrálii (115 000) Kanadě (62 000) a existuje i menšina v České republice, a to v oblasti Jeseníků. V dřívějších dobách žila významná chorvatská menšina na jižní Moravě (okolo Břeclavi), ale po 2. světové válce byla jako celek asimilována.

Odkazy

Související články

• Moravští Chorvati