Charváti
Charváti nebo Chorvati je označení chorvatské menšiny usídlené v českých zemích, především na Moravě.
Obsah |
Příchod Charvátů[editovat]
Jejich migrace směrem na sever je zaznamenána už od 16. století, kdy utíkají před rozmachem Osmanské říše. Postupně se usazují na území Rakouska, konkrétně na území tzv. Burgenlandu. Jižní Morava byla nejsevernější oblastí, kde se Charváti usídlili. Jevišovka (Frélichov), Nový Přerov, Dobré Pole, Hlohovec, Charvátská Nová Ves a Poštorná jsou obce, které byli osídleny charvátským etnikem.
Kulturní podobnosti s Chorvaty jsou patrné především v krojích, na kterých se kombinuje modrá a červená barva. Do
19. století žilo toto obyvatelstvo endogenně, tzn. že tvořili uzavřené skupiny, v rámci níž se také ženili a vdávali. Netvořili nikdy žádná nacionální hnutí. Teprve v 19. století dochází ke sňatkům mimo charvátské etnikum a v některých obcích také k asimilaci. Češi se přiženili většinou k domkářům a Němci k řemeslníkům. Béda Dudík, historik, označuje Charváty ze nejbohatší skupinu na Moravě.
V Rakousko-Uhersku se přikláněli spíše k německé národnosti, protože při sčítání obyvatelstva nebyla definovaná charvátská skupina, ale rozhodovala obcovací řeč. Proto se po první světové válce orientovali především k německé menšině.
První polovina 20. století[editovat]
Prvorepublikovou politikou bylo charvátské obyvatelstvo využíváno jako argument k vytvoření koridoru mezi Československem a Jugoslávií. Tento plán na úpravu československých hranic však neprošel.
Po druhé světové válce se stali terčem obvinění z kolaborace s nacisty. Protože byli majiteli nejbohatších usedlostí na jižní Moravě a také kvůli reálné nebo jen domnělé kolaboraci byli označeni komunistickým režimem jako tzv. "nespolehlivé obyvatelstvo" a v letech 1950/1951 byli přesidlováni na severní Moravu. Známá je především skupina v Huzové.
Současnost chorvatské menšiny v ČR[editovat]
V současnosti je na území ČR podle sčítání lidu v roce 2001 přihlášeno 1 585 osob chorvatské národnosti. Aktivity této menšiny zajišťuje Sdružení občanů chorvatské národnosti v ČR. Každoročně se pořádá Chorvatský kulturní den. Toto sdružení, ve spolupráci s Regionálním muzeem v Mikulově, zřídilo v obci Jevišovka stálou muzejní expozici o historii a životě Chorvatů na jižní Moravě.
Mýtičtí Charváti[editovat]
V některých souvislostech se takto označuje také mýtický slovanský kmen obývající v raném středověku dnešní východní a severovýchodní Česko a Polsko v oblasti Kladské Nisy. Koncem 10. století podlehli rozpínajícímu se přemyslovskému státu (podíleli se proto zřejmě na etnogenezi pozdějšího českého národa). Nakolik jsou či nejsou identičtí s Bílými Chorvaty je sporné.
Tento mýtus vychází ze zmínky v Kosmově kronice. Charváti jsou tu popisováni jako jeden z kmenů, který si později Čechové podmanili. Většina historiků se však k tomuto tvrzení nepřiklání.
Literatura[editovat]
Richard Jeřábek: Moravští Charváti - dějiny a lidová kultura (Antologie), Brno 1991.
Externí odkazy[editovat]
http://www.vlada.cz/cz/ppov/rnm/mensiny/chorvatska-narodnostni-mensina-16110/
