Markvartici

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Markvarticové (Markvartici) byl starobylý šlechtický rod, jeden z prvních na území severních Čech. Dostali jméno po prvním doloženém předku (v roce 1159) Markvartovi, který za své služby vládnoucímu rodu Přemyslovců získal rozsáhlá území v povodí řeky Jizery.[1][2] Jeho četní potomci v průběhu několika generací založili na tomto území četné hrady, městečka, kláštery a podle jejich pojmenování dali vzniknout řadě rodových větví, známých jako Lemberkové, Vartenberkové[3], Valdštejnové, Páni z Michalovic, Páni ze Zvířetic[4] a další.


Obsah

Počátek rodu [editovat]

Protože se v 12. století nepoužívala příjmení, není dodnes možné s jistotou vytvořit rodovou posloupnost nejstarších Markvarticů a tak uváděná fakta jsou spíše hypotézami historiků. Jednou z nich je možnost, že Markvartici byli následovníci charvátských knížat žijících předtím na tomto území.[5] Není jisté, zda byli původem z Saska, nebo částečně poněmčelý český rod. Používali zprvu jména česká i německá. Za nejstaršího z rodu Markvarticů je označován Markvart (Marquardus). Z roku 1144 se jeho jméno jakožto svědka vyskytlo na listině týkající se založení kláštera v Plasích. Další záznam o Markvartovi (snad to byl tentýž) je z roku 1159, kdy již byl komořím u dvora knížete, později krále Vladislava II. a za svou službu dostal výsluhou spolu se svým bratrem Benešem od krále velká území zejména u horního toku Jizery. Král jim daroval nově budovaný klášter v Hradišti na soutoku Jizery a Zábrdky.[5]

Markvart měl tři nám známé syny, Heřmana, Havla a Záviše. O pokračování rodu se postaral Heřman (viz kapitola níže). O jeho bratrech víme málo, Havel byl kanovníkem a Záviš byl roku 1184 purkrabím v Mladé Boleslavi.[5]

Markvartův syn Heřman [editovat]

Záznamy o něm jsou z let 1175 až 1197. V roce 1175 sloužil u dvora jako maršálek a zažil zde celou řadu panovníků. roku 1197 byl purkrabí v Kladsku. Jeho zásluhou byl dostavěn kolem roku 1177 Klášter Hradiště nad Jizerou, sídlo Cisteriáckého opatství P.Marie.[6][2] Cisteriáni přinesli s sebou z Plas znalost pokrokových forem zemědělství. Měl tři syny (Beneše, Markvarta z Března a Záviše). Díky nim byl praotec mnoha významných šlechtických rodin, pánů ze Zvířetic, Lemberka, Vartenberka, Michalovic i Valdštejnů.

Členové rodu původem od Heřmana [editovat]

Lemberkové [editovat]

Páni z Michalovic [editovat]

Valdštejnové [editovat]

Vartenberkové [editovat]

Další rody vycházející z Markvarticů[7] [editovat]

Odkazy [editovat]

Reference [editovat]

  1. ↑ Markvartici,z historie nejstarší české šlechty z rané doby vlády Přemyslovců
  2. ↑ a b ANDĚL, Rudolf; KABÍČEK, Jan. Hrady a zámky Libereckého kraje. Liberec : Krajské nakladatelství Liberec, 1957. Kapitola Úvodem, s. 17.  
  3. ↑ Markvartici
  4. ↑ HERALDICKÉ MINIMUM
  5. ↑ a b c VOJTÍŠEK, Břetislav; VOJTÍŠKOVÁ, Marie. Stráž pod Ralskem. Česká Lípa : END, 2002. ISBN 80-901955-7-1. Kapitola Markvartici, s. 19.  
  6. ↑ Leccos, Ottův slovník naučný - Markvartici
  7. ↑ http://www.historickaslechta.cz/markvartic-id2009100043-6
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Markvartici&oldid=10222799“