Prelát

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Znak katolického preláta (B. J. Adam, biskup litoměřický)

Prelát (latinsky praelatus představený) je označení pro klerika, který je ordinářem (např. biskupem), nebo mu přísluší hodnost ordináři ekvivalentní či nadřazená (např. vyšší úředník kurie). Titulu se užívá v římskokatolické církvi a v některých protestantských episkopálních církvích, například v anglikánské církvi.

Krom řádných, resp. skutečných prelátů, existuje též status osobního či čestného preláta – čestný titul, který není spojen s žádnými pravomocemi (a často ani povinnostmi), kterým Svatý stolec vyznamenává zasloužilé duchovní.

V katolickém prostředí rozlišujeme podle přijatého kněžského svěcení: prelát maior (latinsky praelatus maior - prelát větší) a prelát minor (latinsky praelatus minor - prelát menší). Prelát maior přijal biskupské svěcení. Do této kategorie patří biskupové a arcibiskupové. V případě kardinálů, jenž jsou hierarchicky biskupům a arcibiskupům nadřazenější, je situace s rozlišením na prelát maior či prelát minor obtížnější. Ze zvláštního důvodu může být papežem udělena výjimka, a může být kardinál i bez biskupského svěcení, pouze s kněžským svěcením. Typickým příkladem je kardinál Tomáš Špidlík, který byl kreován kardinálem, ale biskupské svěcení nepřijal. V tom případě ho můžeme označit jako: prelát minor. Prelát minor má pouze kněžské svěcení.

Heraldickým odznakem preláta je široký renesanční klobouk, též se užívá výraz pastýřský klobouk (italsky zvaný: saturno či cappello romano) nad štítem se šesti nebo desíti třapci v různých barvách.

V liturgii pak prelát může používat insignie, které mu vlastním právem přísluší.

Prelatura označuje v tomto smyslu

nebo (v římskokatolické církvi) v užším smyslu

Odkazy [editovat]

Wiktionary-logo-cs.svg
Wikislovník obsahuje slovníkovou definici slova prelát.
Jan Otto 1887 Vilimek.png

Související články [editovat]

Externí odkazy [editovat]