Josef Florian

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Josef Florian
J florian.jpg
Fotografie z rodinného alba z roku 1930
Narození 9. únor 1873
Stará Říše
Úmrtí 29. prosinec 1941
Stará Říše
Povolání literát, vydavatel, překladatel
Děti Metoděj (1904-1996), Michael (1911-1984), Jan (1921-2007)
Příbuzní Otto Maria Stritzko (zeť)
Podpis Josef Florian signature.jpg

Josef Florian (9. února 1873, Stará Říše29. prosince 1941, Stará Říše) byl katolicky orientovaný myslitel, literát, vydavatel, překladatel z francouzštiny a angličtiny.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z rodiny venkovského tesaře z vesničky Hladov u Jihlavy. Maturitu složil na reálce v Telči. Krátce působil na obecní škole v Kostelní Myslové a potom odešel na vysokoškolská studia. Nejprve na techniku a odtud přešel na filozofickou fakultu. Po studiích nastoupil jako středoškolský profesor přírodopisu do Náchoda, kde se seznámil s radikální filosofií francouzského myslitele Léona Bloye. Pod jeho vlivem opustil pedagogickou dráhu a po patnácti letech se vrátil do rodného kraje. Usadil se ve Staré Říši, kde se projevila naplno jeho svéráznost. Oženil se a svých dvanáct dětí neposílal do školy, ale vzdělával je podle svých metod doma sám.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Vydával díla středověkých i novodobých myslitelů, teologickou, nábožensko-esejistickou, filosofickou i vědeckou literaturu, ale též českou beletrii (K.J. Erben, J. Zeyer, J. Deml, J. Durych, K. Schulz) i beletrii překladovou (G.K. Chesterton, F. Jammes, W.B. Yeats, R.M. Rilke, F. Kafka, G. Trakl, S. Anderson, A. Remizov, V. Rozanov). S ohromnou zarputilostí se pustil do překladů a vydávání krásných knih. Sám přeložil více než 60 děl, především z francouzštiny (L. Bloy, J.A. Barbey d´Aurevilly, M. Schwob, A. Villiers de l´Isle Adam, A.Maurois, G. Marcel a M. Blondel), úzce spolupracoval s překladatelem a editorem A. L. Střížem.

Kolem jeho vydavatelství se soustředil okruh našich předních autorů. Jeho vydavatelské dílo dosáhlo úctyhodných rozměrů. Bývá udávaná přes čtyři sta titulů, z toho 140 samostatných knih, 131 sborníků a 27 výborů poezie. Mezi ilustrátory jeho knih patřili Josef Váchal, Bohuslav Reynek, Josef Čapek, Florianův syn Michael a mnoho dalších. Florianovy knihy byly zařazeny do edic Studium (1904 – 1912), Nova et vetera (1912 – 1921), Kursy (1912 – 1946), Nejmenší revue (1930), Archy (1926 – 1948), Dobré dílo (1912 – 1948). Poslední edice Dobré dílo, tvořila vrchol práce nakladatelství nejen počtem 150 svazků, ale také zaměřením na vrcholná díla naší i světové beletrie. Výbor jeho vzpomínek byl vydán posmrtně v tisku Okolo našich (1945).

Zemřel po návratu z třebíčské nemocnice doma 29. prosince 1941. Zajímavé jsou i osudy jeho dětí, které šly většinou v otcových stopách a zájem o umění přešel i na některá z jeho vnoučat. Vynikl grafik Michael, s dcerou Marií, také grafičkou, se oženil malíř Otto Stritzko.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2.  
  • KOSATÍK, Pavel. Česká inteligence : od Jaroslava Golla po Magora. Praha : Mladá fronta, 2011. 392 s. ISBN 978-80-204-2373-3.  
  • PUTNA, Matin C. Česká katolická literatura v evropském kontextu 1848-1918. Praha : Torst, 1998. 801 s. ISBN 80-7215-059-6.  
  • Oldřich Sirovátka, heslo Josef Florian, in: Lexikon české literatury, díl. 1 (A-G), Praha, Academia 2000, str. 721-723;


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]