Martin C. Putna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Doc. Mgr. Martin C. Putna, Dr., (* 30. května 1968, Písek) je český literární historik a kritik, překladatel, moderátor a pedagog Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy.

Obsah

[editovat] Vzdělání a akademická činnost

Po absolvování gymnázia v Písku (1986) vystudoval na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze obor filologie (1986-1991). Paralelně se zúčastňoval bytových filozofických seminářů (1987-1989). Absolvoval studijní pobyt na Ludwig-Maxmilian-Universität v Mnichově (1991-1992). Působil jako pedagog na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy (1992-1997 Ústav východoevropských studií, 1997-2006 Centrum komparatistiky), poté přešel na Fakultu humanitních studií Univerzity Karlovy (2006). Doktorát získal roku 1995, docenturu roku 1998 za monografii Česká katolická literatura v evropském kontextu 1848–1918. Teologického vzdělání dosáhl na Teologické fakultě v Českých Budějovicích (1998-2000). Byl zastupujícím profesorem na univerzitě v Řezně (2004/2005) a stipendistou Fulbrightova badatelského programu na Boston College v USA (2007/2008). Externě přednášel rovněž na FAMU a na Vyšší odborné škole publicistiky.

[editovat] Mediální a společenské aktivity

Od roku 1987 se účastnil opozičních kulturních a náboženských aktivit. Na podzim 1989 byl jednou z hlavních postav sametové revoluce na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy a rovněž jedním z iniciátorů založení České křesťanské akademie (původní název Křesťanská akademie Praha) a revue pro křesťanství a kulturu Souvislosti. Byl redaktorem revue Souvislosti (1990-1997, z toho 1992 výkonným zástupcem šéfredaktora a poté neoficiálním vedoucím redaktorem). Roku 1997 se stáhl z výkonné redakce, zůstává členem redakční rady a jedním z kmenových autorů Souvislostí. Pracoval jako kulturní redaktor Katolického týdeníku (1990-1991).

Jako autor a moderátor kulturních a náboženských pořadů spolupracuje s Českým rozhlasem (zejména moderování pořadu Setkávání, 1997-2007, a cyklus Putnův jihočeský literární místopis, 2007) a s Českou televizí (zejména moderování kritického klubu Síto, 2002-2003, a vzdělávací cyklus Duchovní kuchyně 2007). Komentáři, recenzemi a glosami přispívá do řady českých periodik (Literární noviny, Lidové noviny, Respekt, Reflex, Mladá fronta Dnes, Týden, Hospodářské noviny aj.).

Roku 2008 se stal ředitelem Knihovny Václava Havla.


[editovat] Dílo

[editovat] Česká katolická literatura

Hlavním Putnovým vědeckým tématem je zmapování dějin katolicismu v novodobé české kultuře, s přihlédnutím k evropskému a světovému kontextu. V monografii Česká katolická literatura v evropském kontextu 1848–1918 (1998) definoval katolickou literaturu na základě literární sociologie – jako písemnictví specifického „katolického milieu“, které vzniká jako reakce na sekularizaci společnosti. Tento proces probíhá ve většině evropských zemí v závislosti na postupu jejich sekularizace – v českých zemích tedy od poloviny 19. století. V další fázi vývoje se pak jednotlivá literární uskupení a osobnosti (Katolická moderna, Stará Říše) pokoušejí vyjít z „katolického ghetta“ a vřadit se do kánonu soudobé národní literatury.

Na tuto práci navazuje monografický portrét klíčového katolického autora první poloviny 20. století Jaroslav Durych (2003), rozsáhlá komentovaná edice časopiseckých a rukopisných textů Karla VI. Schwarzenberga Torzo díla (2007) a řada časopiseckých studií.


[editovat] Pozdní antika

Druhým hlavním tématem Putnovy práce je období pozdní antiky, s důrazem na vztah sekulární a náboženské kultury: Monografie Órigenés z Alexandrie. Kapitola z dějin vztahů mezi antikou a křesťanstvím (2001), edice komentovaných překladů pozdně antických textů Poslední Římané (od 2000, zatím vyšli tři autoři: Órigenés – O Písni písní, Macrobius – Saturnálie a Sulpicius Severus - Život svatého Martina) a řada časopiseckých studií o autorech tohoto období (Nonnos z Panopole, Methodios z Olympu, svatý Jeroným aj.).

[editovat] Druhý život antiky

Ohlasům antické kultury je věnována monografie Řecké nebe nad námi a antický košík. Studie ke druhému životu antiky v evropské kultuře (2006). Ústředním motivem knihy je reflexe cesty do Itálie a Řecka, skutečné nebo imaginární, u vybraných autorů 18. až 20. století (J. J. Winckelmann, J. W. Goethe, Friedrich Hölderlin, P. P. Pasolini, Jiří Kuběna, Marguerite Yourcenarová a další), a svár „křesťanské“ a „pohanské“ obraznosti v jejich dílech. S touto knihou souvisí rovněž komentovaná edice překladu Goethova životopisu J. J. Winckelmanna (2005). Různé způsoby recepce antiky Putna zkoumal i u českých katolických autorů (články v časopise Listy filologické o antice v dílech Jiřího Kuběny, Vladimíra Vokolka a Josefa Kostohryze).

[editovat] Ruský exil

Prvním Putnovým odborným tématem byla literatura ruského exilu 20. století. Z jeho studia vznikla monografie Rusko mimo Rusko (1993-1994, spoluautorkou druhého dílu Miluše Zadražilová), antologie ruské emigrační poezie U řek babylonských (1996, spoluautorkou edice Miluše Zadražilová) a řada časopiseckých studií a překladů (Boris Poplavskij, Jurij Těrapiano, Sergej Bulgakov, Alexander Solženicyn aj.). Od poloviny 90. let Putna rusistickou tematiku postupně opouštěl.

[editovat] Eseje a další žánry

Vedle akademických textů se Putna věnuje rovněž literární esejistice a dalším pomezním žánrům. Kniha My poslední křesťané. Hněvivé eseje a vlídné kritiky (1994, rozšířené vydání 1999) vyhraněně posuzuje a hodnotí duchovní a kulturní tendence počátku devadesátých let, zejména téma postmoderny a křesťanské reakce na ni v literatuře i v náboženském životě. Kniha Chvály (2001) používá ke komentáři společenského dění žánru pozdně antické „chvály“ - vážně míněné oslavy věcí cenných a zapomínaných, nebo naopak ironicky hyperbolizované oslavy věcí dobově přeceňovaných, bez skutečné hodnoty. Jediná Putnova próza Kniha Kraft (1996) kombinuje žánry deníku a románu k reflexi společenského a duchovního dění v letech kolem sametové revoluce.


[editovat] Reference


[editovat] Externí odkazy

Seznam děl
v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je
Martin C. Putna


Citováno z „http://cs.wikipedia.org/wiki/Martin_C._Putna“