Eva Kantůrková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Eva Kantůrková
Eva Kantůrková (2010)
Eva Kantůrková (2010)

Ve funkci:
7. června 1990 – 4. června 1992

Ve funkci:
15. května 2003 – 15. května 2009

Narození 11. května 1930 (84 let)

Praha
Československo Československo

Politický subjekt KSČ (do 1970)
Občanské fórum
Choť Jan Štern
Jiří Kantůrek
Děti synové Ivan a Jan
Vzdělání Univerzita Karlova v Praze

Eva Kantůrková (rozená Sílová) (* 11. května 1930 Praha) je česká prozaička a scenáristka.

Pochází z literárně založené rodiny – otec Jiří Síla byl komunistický novinář a matka Bohumila spisovatelka. Má dva syny z prvního manželství s Janem Šternem Ivana Šterna (*1949, ekonom) a Jana Šterna (*1953, Ing., publicista).

Po ukončení studia filosofie a historie na Filosofické fakultě Karlovy univerzity v roce 1956 pracovala do r. 1958 pro Svaz mládeže a do roku 1967 v Čs. ústředí knižní kultury; poté se věnovala literatuře.

Byla členkou KSČ a angažovala se v Pražském jaru; v roce 1970 ze strany vystoupila, ocitla se na seznamu zakázaných autorů a publikovala jen v samizdatu a exilových nakladatelstvích.

Podepsala Chartu 77, jíž byla od 6. ledna 1985 do 7. ledna 1986 mluvčí, a i jinak se společně s druhým manželem Jiřím Kantůrkem (1932–1998) angažovala v disentu. Od 6. května 1981 do 22. března 1982 byla vězněna za podvracení republiky. Aktivně se podílela na vzniku Občanského fóra a v letech 1990–1992 byla poslankyní České národní rady a členkou jejího předsednictva.[1]

V letech 1994–6 byla předsedkyní Obce spisovatelů. V letech 1998–2000 byla ředitelkou odboru literatury a knihoven ministerstva kultury. Od 15. května 2003 byla členkou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Od roku 2006 byla prezidentkou nově založené Akademie literatury české.[1]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Jen tak si maličko povyskočit, 1966 – sbírka psychologických povídek
  • Smuteční slavnost, 1967 – společensko-kritický román, kde hlavním motivem je chystaný pohřeb komunistického tajemníka, dávají čtenáři příležitost seznámit se s událostmi na malém městě roku 1948 a následné kolektivizace zemědělství z různých pohledů několika vypravěčů; zfilmováno roku 1968 Zdeňkem Sirovým (film mohl být promítán až po roce 1989)
  • Po potopě, 1969 – román; hrdinka románu, malířka a matka dospívající dcery, se po rozchodu s mužem psychicky zhroutí, z čehož se pak zotavuje na psychiatrické klinice
  • Nulový bod, 1970 – ministerský úředník, který v roce 1948 přišel o kariéru a i nadále prožíval řadu osobních tragédií, se rozhodne pro sebevraždu; román formou retrospektivy vypráví příběh celého jeho života
  • Černá hvězda, Kolín nad Rýnem 1982, Praha 1992 – příběh levicového novináře, který prožívá chvíli deziluze a rozpadu dosavadních životních hodnot – pokus autorky vyrovnat se s vlastní změnou postoje vůči komunismu
  • Člověk v závěsu, 1977, Kolín nad Rýnem 1988 – sbírka novel
  • Pozůstalost pana Ábela, 1977 Kolín nad Rýnem, Praha 1990
  • Pán věže, samizdat 1979, Praha 1992 – román inspirovaný příběhem Ježíše Krista, znova 2004, nakl. Adonai, ISBN 80-7337-161-8
  • Přítelkyně z domu smutku, Kolín nad Rýnem 1984, Praha 1990 – nejznámější kniha, z prostředí vězení s autobiografickými prvky; roku 1992 byl podle románu natočen režisérem Hynkem Bočanem čtyřdílný televizní seriál
  • Jan Hus: příspěvek k národní identitě, samizdat 1986, Praha:Melantrich 1991, Praha:Hynek 2000, Praha:Ideál 2008[2] – historická studie o životě mistra Jana Husa
  • Památník, 1994 – deníkovou formou psaná autobiografie
  • Záznamy paměti, 1997, nakl. Hynek, ISBN 80-85906-66-X
  • Zahrada dětství jménem Eden, 1998
  • Nejsi, 1999 – kniha vyrovnávající se s manželovou smrtí
  • Nečas, 2000 – autobiografický román
  • Jsem osoba vzdorovitá a neposlušná, 2005, nakl. Host, ISBN 80-7294-169-0
  • Démoni nečasu, 2007, nakl. Baronet, ISBN 978-80-7384-031-0
  • Vy nám taky : momentky života, Praha:Erika 2008 - Scénky z vlastního života, konfrontace vztahu k dnešku i včerejšku[3]
  • Doteky, Praha:Dauphin 2009 - Román s duchovním rozměrem o proplétajících se osudech dvou lidí, vzdálených a přesto se sbližujících[4]. ISBN 978-80-7272-202-0
  • Tati!, nakl. Dauphin, 2010, ISBN 978-80-7272-234-1
  • Nečekej, až zajde slunce!, nakl. Dauphin, 2011, ISBN 978-80-7272-394-2
  • Řekni mi, kdo jsi, 2012, nakl. Torst, ISBN 978-80-7215-436-4

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Ústav pro českou literaturu AV ČR, Slovník české literatury po roce 1945
  2. František Cinger, Jan Hus je v díle Evy Kantůrkové stále aktuální, Právo
  3. František Cinger, Eva Kantůrková a Václav Dušek ve společné knize vzpomínek, Právo
  4. František Cinger, Literární meditace Evy Kantůrkové v nové knize Doteky, Právo

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]