Eva Kantůrková
Eva Kantůrková (rozená Sílová, * 11. května 1930 Praha) je česká prozaička a scenáristka.
Pochází z literárně založené rodiny – otec Jiří Síla byl komunistický novinář a matka Bohumila spisovatelka. Má dva syny z prvního manželství s Janem Šternem Ivana Šterna (*1949, ekonom) a Jana Šterna (*1953, Ing., publicista).
Po ukončení studia filosofie a historie na Filosofické fakultě Karlovy univerzity v roce 1956 pracovala do r. 1958 pro Svaz mládeže a do roku 1967 v Čs. ústředí knižní kultury; poté se věnovala literatuře.
Byla členkou KSČ a angažovala se v Pražském jaru; v roce 1970 ze strany vystoupila, ocitla se na seznamu zakázaných autorů a publikovala jen v samizdatu a exilových nakladatelstvích.
Podepsala Chartu 77, jíž byla od 6. ledna 1985 do 7. ledna 1986 mluvčí, a i jinak se společně s druhým manželem Jiřím Kantůrkem (1932–1998) angažovala v disentu. Od 6. května 1981 do 22. března 1982 byla vězněna za podvracení republiky. Aktivně se podílela na vzniku Občanského fóra a v letech 1990–1992 byla poslankyní České národní rady a členkou jejího předsednictva.[1]
V letech 1994–6 byla předsedkyní Obce spisovatelů. V letech 1998–2000 byla ředitelkou odboru literatury a knihoven ministerstva kultury. Od 15. května 2003 byla členkou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Od roku 2006 byla prezidentkou nově založené Akademie literatury české.[1]
Obsah |
Dílo [editovat]
- Jen tak si maličko povyskočit, 1966 – sbírka psychologických povídek
- Smuteční slavnost, 1967 – společensko-kritický román, kde hlavním motivem je chystaný pohřeb komunistického tajemníka, dávají čtenáři příležitost seznámit se s událostmi na malém městě roku 1948 a následné kolektivizace zemědělství z různých pohledů několika vypravěčů; zfilmováno roku 1968 Zdeňkem Sirovým (film mohl být promítán až po roce 1989)
- Po potopě, 1969 – román; hrdinka románu, malířka a matka dospívající dcery, se po rozchodu s mužem psychicky zhroutí, z čehož se pak zotavuje na psychiatrické klinice
- Nulový bod, 1970 – ministerský úředník, který v roce 1948 přišel o kariéru a i nadále prožíval řadu osobních tragédií, se rozhodne pro sebevraždu; román formou retrospektivy vypráví příběh celého jeho života
- Černá hvězda, Kolín nad Rýnem 1982, Praha 1992 – příběh levicového novináře, který prožívá chvíli deziluze a rozpadu dosavadních životních hodnot – pokus autorky vyrovnat se s vlastní změnou postoje vůči komunismu
- Člověk v závěsu, 1977, Kolín nad Rýnem 1988 – sbírka novel
- Pozůstalost pana Ábela, 1977 Kolín nad Rýnem, Praha 1990
- Pán věže, samizdat 1979, Praha 1992 – román inspirovaný příběhem Ježíše Krista, znova 2004, nakl. Adonai, ISBN 80-7337-161-8
- Přítelkyně z domu smutku, Kolín nad Rýnem 1984, Praha 1990 – nejznámější kniha, z prostředí vězení s autobiografickými prvky; roku 1992 byl podle románu natočen režisérem Hynkem Bočanem čtyřdílný televizní seriál
- Jan Hus: příspěvek k národní identitě, samizdat 1986, Praha:Melantrich 1991, Praha:Hynek 2000, Praha:Ideál 2008[2] – historická studie o životě mistra Jana Husa
- Památník, 1994 – deníkovou formou psaná autobiografie
- Záznamy paměti, 1997, nakl. Hynek, ISBN 80-85906-66-X
- Zahrada dětství jménem Eden, 1998
- Nejsi, 1999 – kniha vyrovnávající se s manželovou smrtí
- Nečas, 2000 – autobiografický román
- Jsem osoba vzdorovitá a neposlušná, 2005, nakl. Host, ISBN 80-7294-169-0
- Démoni nečasu, 2007, nakl. Baronet, ISBN 978-80-7384-031-0
- Vy nám taky : momentky života, Praha:Erika 2008 - Scénky z vlastního života, konfrontace vztahu k dnešku i včerejšku[3]
- Doteky, Praha:Dauphin 2009 - Román s duchovním rozměrem o proplétajících se osudech dvou lidí, vzdálených a přesto se sbližujících[4]. ISBN 978-80-7272-202-0
- Tati!, nakl. Dauphin, 2010, ISBN 978-80-7272-234-1
- Nečekej, až zajde slunce!, nakl. Dauphin, 2011, ISBN 978-80-7272-394-2
Odkazy [editovat]
Související články [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b Ústav pro českou literaturu AV ČR, Slovník české literatury po roce 1945
- ↑ František Cinger, Jan Hus je v díle Evy Kantůrkové stále aktuální, Právo
- ↑ František Cinger, Eva Kantůrková a Václav Dušek ve společné knize vzpomínek, Právo
- ↑ František Cinger, Literární meditace Evy Kantůrkové v nové knize Doteky, Právo
Externí odkazy [editovat]
- Příběh Evy Kantůrkové na portálu Paměť národa
- Heslo v publikaci Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století
- Medailon na Portálu české literatury
- Stručný životopis na webu RRTV
- Něco snad za mnou zůstalo – rozhovor o jejím působení na ministerstvu, Mladá fronta Dnes, 3. března 2001
- Uvolněte se, prosím - rozhovor 31. 10. 2012 v české televizi