Jože Plečnik

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jože Plečnik v roce 1943

Jože Plečnik, v Česku známý spíše jako Josip Plečnik, (23. ledna 1872 v Lublani7. ledna 1957 tamtéž) byl slovinský architekt a urbanista, který svou prací ve 20. a 30. letech 20. století pro československou prezidentskou kancelář významně přispěl k současnému vzhledu Pražského hradu.

Dětství a studia[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako třetí ze čtyř dětí v rodině Andreje a Heleny Plečnikových. Podle přání otce měl převzít rodinou truhlářskou dílnu. Ve škole příliš neprospíval, jeho slabinou byly zejména exaktní předměty. Už od dětství velice rád kreslil. Tuto zálibu musel ovšem často skrývat před otcem, který se obával, aby se z jeho syna nestal bohém.

Díky státnímu stipendiu se v roce 1888 dostal na průmyslovou školu ve Štýrském Hradci, kde studoval truhlářství a příbuzné obory. Zde se dostal do kontaktu se studenty stavitelství. Naučil se od nich tolik, že ho profesor Leopold Theyer přijal jako kresliče do svého ateliéru. Studoval na vídeňské umělecké akademii pod vedením Otto Wagnera. [1]

Nečekaná smrt jeho otce (mezi roky 1889–1892) zapříčinila to, že se z něj nestal truhlář, ale světoznámý architekt. Matka se starším bratrem se shodli na tom, že na převzetí otcovy dílny je ještě příliš mladý.

V roce 1892 odjel do Vídně, kde dva roky pracoval v továrně na nábytek k.k. Hof-Bau-Kunsttischlerei J. W. Müller. Byla to pro něj dobrá, i když velmi tvrdá škola a sám na toto období svého života vzpomínal jen velice nerad.[2]

Koncem roku 1920 byl jmenován profesorem architektury na nově založené universitě v Lublani. Oproti pražské zde panovaly zcela odlišné poměry. Škola nedisponovala velkými financemi, chyběly prostory, odborná literatura. Vyprojektoval tedy skromnou jednopodlažní budovu v Aškenazově ulici a na podzim následujícího roku v ní přivítal první studenty.

Ve dvacátých letech dvacátého století byl z popudu prezidenta mladé republikyT.G. Masaryka pozván do Prahy, aby pracoval na obnově Pražského hradu a později i úpravách lánského zámku.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Vídeň, Langerova vila (1901)
    • Zacherlův palác (1905)
    • kašna Karla Boromejského (1906)
    • kostel sv. Ducha (19101913)
    • Guttenbergův pomník (1898, sochař O. Schimkowitz)
    • vily na předměstí (od 1901)
  • Lublaň, projekty a urbanistické studie rodného města, jejíž podobu významně ovlivnil (plán regulace města (1928–29):
    • Trojmostí (1929–1932)
    • park Tivoli (1931)
    • kostel sv. Cyrila a Metoděje (193334)
    • Kněžský seminář (19361941)
    • Národní knihovna (1936–1941)
    • přestavba domu (včetně interiéru) rodiny Prelovšeků (1932–33)
    • letní divadlo Križanke (195256)
    • univerzitní knihovna, stadion, rekonstrukce Křižovnického nám., obytné budovy, hřbitov, pomníky, kašny, mříže, osvětlovací tělesa, interiéry aj.
  • Trnovo, vlastního dům (19241925)
  • Bělehrad, projekt kostela sv. Antonína (1929–32).
Nerealizováno
  • budova Skupščiny SR Slovinsko, tzv. „Katedrála svobody“ (1947) – nezrealizováno
Restaurování

Restaurování kostelů ve Slovinsku, Chorvatsku a Srbsku: v Bogojině, Trsatu, Prekmurju, Bělehradu a posléze v Záhřebu (1947)

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Pražský hrad[editovat | editovat zdroj]

Slovinsko[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. LUKEŠ, Zdeněk. Jožep Plečnik - průvodce po stavbách v České republice. Praha : Foibos books, 2012. ISBN 978-80-87073-41-4. S. 6.  
  2. PRELOVŠEK, Damjan. Josip Plečnik. Šlapanice : ERA, 2002. ISBN 80-86517-07-1. S. 4.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Margolius, Ivan. (1995) „Jože Plečnik: Church of the Sacred Heart.“ Architecture in Detail series. London. Phaidon Press.
  • Kolektiv autorů: Josip Plečnik – architekt pražského hradu, Správa Pražského hradu (1996), ISBN 80-902051-3-5
  • LUKEŠ, Zdeněk. Pardubická architektura Plečnikova žáka [online]. Lidové noviny, 2004-01-27, [cit. 2009-05-10]. Dostupné online. (česky) 
  • LUKEŠ, Zdeněk. Plečnikův žák Karel Řepa [online]. E-architekt, 2004-01-28, [cit. 2009-05-10]. Dostupné online. (česky) 
  • Chrám Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze 12., na Královských Vinohradech : Dle projektu prof. arch. Jos. Plečnika. Praha : [s.n.], 1932. 30 pohlednic dokumentuje postup stavby kostela Nejsvětějšího srdce páně a jeho vysvěcení dne 8. května 1932 a doplňuje je stručný úvod jednatele spolku pro zbudování kostela Alexandra Titla. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]