Zámuří

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historická území Slovinska
Borders of the Historical Habsburgian Lands in the Republic of Slovenia.png
1 Primorska; Kraňsko: 2a Horní Kraňsko
2b Vnitřní Kraňsko, 2c Dolní Kraňsko
3 Korutany; 4 Dolní Štýrsko; 5 Zámuří

Zámuří neboli slovinsky Prekmurje, maďarsky Muravidék, zámuřsky Prekmürsko, je východní část Slovinska. Svůj název má podle řeky Mury, která tudy protéká.

Prekmurje je rovinné a zemědělsky intenzivně využívané, a tvoří západní cíp Pannonské nížiny. Centrem regionu je město Murska Sobota, dalšími významnými sídly jsou obce Lendava, Dobrovnik, Turnišče, Beltinci, či Črenšovci. Obyvatelé jsou převážně Slovinci, existuje ale i maďarská a romská menšina.

Historický přehled[editovat | editovat zdroj]

Od středověku až do roku 1918 bylo součástí uherských žup Vas a Zala. Na konci první světové války obsadily region vojenské jednotky Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů, které však odtud byly záhy vytlačeny maďarskými jednotkami. Od 29. května 1919 do 6. června 1919 zde na většině území existovala Zámuřská republika, která byla 6. června 1919 obsazena jednotkami Maďarské republiky rad. Po její likvidaci jednotkami Rumunska byl region obsazen jednotkami Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Roku 1920 stanovila Trianonská mírová smlouva současnou hranici s Maďarskem. V letech 1919 - 1921 náležel region v rámci Království Srbů, Chorvatů a Slovinců k autonomní zemi Slovinsku, poté od roku 1922 k Mariborské oblasti, v letech 19291941 v rámci Království Jugoslávie k Drávské bánovině s centrem v Lublani. Během druhé světové války byl region v letech 1941 - 1944 okupován a anektován Maďarskem, poté v letech 1944 - 1945 nacistickým Německem. V květnu 1945 byl region osvobozen Rudou armádou a poté v rámci obnovené Jugoslávie začleněn do nově zřízeného Slovinska.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]