Univerzita v Lublani

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Univerzita v Lublani
Univerzita Království Srbů, Chorvatů a Slovinců v Lublani
(1919 – 1929)
Univerzita krále Alexandra v Lublani
(1929 – 1941)
Královská univerzita v Lublani
(1941 – 1943)
Univerzita Edvarda Kardelje v Lublani
(1979 – 1990)
latinsky Universitas Labacensis
Hlavní budova univerzity v Lublani
Hlavní budova univerzity v Lublani
Zkratka UL
Rok založení 1919
Vedení
Rektor prof. dr. Ivan Svetlik
Sídlo Lublaň
webové stránky

Univerzita v Lublani je první a největší univerzitou ve Slovinsku. Studuje zde zhruba šedesát tisíc studentů, což řadí univerzitu mezi největší na světě. Univerzita byla založena v roce 1919. Hlavní budova univerzity a některé další fakulty se nacházejí v samém centru města.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Univerzita v Lublani byla zřízena 1. září 1919, přičemž prvních osm profesorů bylo jmenováno již 31. srpna 1919.[1] Nově založená univerzita sestávala z teologické, filozofické, právnické, technické a lékařské fakulty. Většina z fakult sídlila z počátku ve společné budově.[1]

V listopadu 1927 začaly z Bělehradu přicházet zprávy, že by mohlo dojít ke zrušení lékařské a technické fakulty.[2] Takové úvahy však vyvolaly odpor studentů, profesorů a v konečném důsledku i slovinské veřejnosti.[2] Na konci roku 1927 vyšlo memorandum s názvem Význam Univerzity v Lublani pro Slovince a Stát Srbů, Chorvatů a Slovinců, které podepsala celá řada představitelů slovinských společností, institucí a organizací napříč politickým spektrem.[2] S veřejnou podporou v zádech přesvědčilo vedení fakulty zvláštní komisi ministerstva školství o škodlivosti jakéhokoliv omezení činnosti univerzity.[2]

Z obav před zrušením přijala v roce 1929 při svém desátém výročí univerzita do svého názvu jméno panovníka Alexandra.[1] V lednu 1931 získal čestný doktorát univerzity československý prezident prof. T. G. Masaryk.[3]

Příchod třicátých let se nesl ve znamení studentských bouří.[4] Poté, co došlo v důsledku rozhazování letáků, k přerušení oslavy dne svátého Sávy 27. ledna 1932, reagovala ústřední místa návrhem nového rozpočtu, který obsahoval návod na zrušení lékařské, teologické, technické a právnické fakulty.[4] Počítalo se jen se zachováním Filozofické fakulty a Ústavu hornictví, geologiemetalurgie.[4] Ministr školství Albert Kramer se nechal slyšet, že po demonstracích nezůstane z univerzity kámen na kameni.[4]

Univerzita se pak po zbytek třicátých let potýkala s tlakem oficiálních míst. Poté, co byl odmítnut návrh na zřízení Akademie věd a umění, odstoupil v lednu 1935 rektor Dr. Fran Ramovš, jenž byl ve funkci od léta 1934.[5] Na vývoj univerzity měla svůj vliv i situace v Československu – po její gradaci na přelomu let 1938 a 1939, reagoval z obav před studentskými bouřemi, a tak získání důvodu pro uzavření univerzity, rektor dr. Rado Kušej na situaci uzavřením hlavní univerzitní budovy.[6]

Po okupaci Slovinska se vedení univerzity podařilo uchránit před zabráním nově dokončenou budovu Univerzitní knihovny i univerzitní knihovní fondy.[7] Za druhé světové války byl výukový program omezen, univerzita však zrušena nebyla.[1]

Prvním poválečným rektorem byl jediný cizinec v této funkci – Čech prof. Alois Král.[8] Po válce se začala univerzita rozvíjet, zvyšoval se počet fakult.[1] Při oslavách šedesátého výročí založení byla pojmenována po slovinském komunistickém představiteli Edvardu Kardeljovi.[9] Tento název univerzita opustila v roce 1990.[10]

Fakulty[editovat | editovat zdroj]

Český název Slovinský název Zkratka Založení (vznik) Sídlo Poznámka Reference
Hudební akademie Akademija za glasbo UL AG 1945 (1919) Lublaň [11]
Akademie pro divadlo, rozhlas, film a televizi Akademija za gledališče, radio, film in televizijo UL AGRFT 1945 Lublaň [12]
Akademie výtvarných umění a designu Akademija za likovno umetnost in oblikovanje UL ALUO 1945 Lublaň [13]
Biotechnologická fakulta Biotehniška fakulteta BF 1961 (1947) Lublaň [14]
Ekonomická fakulta Ekonomska fakulteta EF 1946 Lublaň [15]
Fakulta architektury Fakulteta za arhitekturo FA 1947 Lublaň [16]
Fakulta sociálních věd Fakulteta za družbene vede FDV 1961 Lublaň [17]
Fakulta elektrotechnická Fakulteta za elektrotehniko FE 1919 Lublaň [18]
Farmaceutická fakulta Fakulteta za farmacijo FFA 1994 (1960) Lublaň [19]
Fakulta stavební a geodézie Fakulteta za gradbeništvo in geodezijo FGG 1945 (1919) Lublaň [20][21]
Fakulta chemie a chemické technologie Fakulteta za kemijo in kemijsko tehnologijo FKKT 1960 (1919) Lublaň [22]
Matematicko-fyzikální fakulta Fakulteta za matematiko in fiziko FMF 1995 (1919) Lublaň [23]
Fakulta námořních studií a dopravy Fakulteta za pomorstvo in promet FPP 1995 (1960) Portorož [24]
Fakulta výpočetní techniky a informatiky Fakulteta za računalništvo in informatiko FRI 1996 (1973) Lublaň [25]
Fakulta sociální práce Fakulteta za socialno delo FSD 1955 Lublaň [26]
Fakulta strojní Fakulteta za strojništvo FS 1919 Lublaň [27]
Fakulta sportovních studií Fakulteta za šport 1960 (1953) Lublaň [28]
Fakulta správy Fakulteta za upravo FU 2003 (1956) Lublaň [29]
Filozofická fakulta Filozofska fakulteta FF 1919 Lublaň [30]
Lékařská fakulta Medicinska fakulteta MF 1919 Lublaň [31]
Přírodovědecká fakulta Naravoslovnotehniška fakulteta NFT 1995 (1960) Lublaň [32]
Pedagogická fakulta Pedagoška fakulteta PEF 1991 (1947) Lublaň [33]
Právnická fakulta Pravna fakulteta PF 1919 Lublaň [34]
Teologická škola Teološka fakulteta TEOF 1992 Lublaň Původně: 1919–1949 [35]
Veterinární fakulta Veterinarska fakulteta VF 1953 Lublaň [36]
Fakulta zdravotní péče Zdravstvena fakulteta ZF 1962 (1954) Lublaň [37]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e Arhiv Republike Slovenije. Univerza v Ljubljani: 1921-1934. Osnovni podatki o fondu [online]. [1989] [cit. 2010-02-07]. Dostupné online.  (slovinsky) 
  2. a b c d In CIPERLE, Jože. The University of Ljubljana and its rectors. Ljubljana : Univerza v Ljubljani, 2009a. Dostupné online. ISBN 978-961-6410-22-9. S. 23. (anglicky)
  3. Ciperle (2009a). s. [67].
  4. a b c d Ciperle (2009a). s. 26.
  5. Ciperle (2009a). s. 28.
  6. Ciperle (2009a). s. 30.
  7. Ciperle (2009a). s. 27 a 31.
  8. Ciperle (2009a). s. 32.
  9. Ciperle (2009a). s. 45.
  10. Ciperle (2009a). s. 50.
  11. In CIPERLE, Jože. 90 let Univerze v Ljubljani: Med tradicijo in izzivi časa. Ljubljana : Univerza v Ljubljani, 2009b. Dostupné online. ISBN 978-961-6410-24-3. S. 96. (slovinsky)
  12. Ciperle (2009b). s. 128.
  13. Ciperle (2009b). s. 144.
  14. Kronološki pregled [online]. [2009], [cit. 2010-02-08]. Dostupné online. (slovinsky) 
  15. About FELU [online]. c1997-2010, [cit. 2010-02-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Ciperle (2009b). s. 206.
  17. Ciperle (2009b). s. 236.
  18. Ciperle (2009b). s. 254.
  19. Zgodovina Fakultete za farmacijo [online]. c2008, [cit. 2010-02-08]. Dostupné online. (slovinsky) 
  20. 1919–1945: Tehniška fakulteta – Oddelek za gradbeništvo [online]. c2010, [cit. 2010-02-08]. Dostupné online. (slovinsky) 
  21. 1945–1950: Fakulteta za gradbeništvo in geodezijo [online]. c2010, [cit. 2010-02-08]. Dostupné online. (slovinsky) 
  22. Zgodovina študija kemijskih ved na Slovenskem [online]. c2010, [cit. 2010-02-08]. Dostupné online. (slovinsky) 
  23. O fakulteti [online]. [2010], [cit. 2010-02-08]. Dostupné online. (slovinsky) 
  24. O fakulteti [online]. c1995-2005, [cit. 2010-02-08]. Dostupné online. (slovinsky) 
  25. Zgodovina [online]. c2004-2010, [cit. 2010-02-08]. Dostupné online. (slovinsky) 
  26. Poslanstvo [online]. c2008, [cit. 2010-02-08]. Dostupné online. (slovinsko) 
  27. Zgodovina: Zgodovina študija tehnike in strojništva v Sloveniji [online]. [2010], [cit. 2010-02-08]. Dostupné online. (slovinsky) 
  28. Zgodovina Fakultete za šport [online]. c2009, [cit. 2010-02-08]. Dostupné online. (slovinsky) 
  29. Osnovne informacije o fakulteti [online]. [2010], [cit. 2010-02-08]. Dostupné online. (slovinsky) 
  30. Filozofska fakulteta po sedemdesetih letih delovanja [online]. [2009], [cit. 2010-02-08]. Dostupné online. (slovinsky) 
  31. 90 let Medicinske fakultete UL [online]. [2009], [cit. 2010-02-08]. Dostupné online. (slovinsky) 
  32. Ciperle (2009b). s. 568.
  33. Ciperle (2009b). s. 594.
  34. Slavnostni dogodki ob 90. obletnici Pravne fakultete [online]. [2009], [cit. 2010-02-08]. Dostupné online. (slovinsky) 
  35. Ciperle (2009b). s. 638-639.
  36. Ciperle (2009b). s. 661.
  37. Ciperle (2009b). s. 688.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]