Karel Řepa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Karel Řepa
Narození 23. říjen 1895
Rakousko-Uhersko Nový Ples
Úmrtí 2. březen 1963
Československo Pardubice

Karel Řepa (23. říjen 1895, Nový Ples - 2. březen 1963, Pardubice) byl český architekt, zejména autor řady funkcionalistických staveb na Pardubicku. Jeho syn Miroslav Řepa je rovněž architektem.

Karel Řepa studoval od roku 1918 pražskou UMPRUM a byl žákem Josipa Plečnika, jehož práce zprvu formovala i jeho vlastní styl. Plečnika následoval až do slovinské Lublaně, kde svá studia dokončil (s Plečnikem si dopisoval ještě v 50. letech). Později pracoval krátce v Praze v ateliéru arch. Františka Krásného a natrvalo se nakonec usadil v Pardubicích, kde od poloviny 20. let projektoval řadu moderních budov rozličného určení.

Byl hlavním architektem Výstavy tělesné výchovy a sportu (květen až říjen 1931), na kterou navrhl ceněné a mezinárodně publikované funkcionalistické pavilony – například letní kavárnu U jezírka v Tyršových sadech. Dodnes se z výstavy dochovaly pouze části sportovního stadiónu s klopenou cyklistickou dráhou a hlavní pavilon – budova Průmyslového muzea (dnešní Střední průmyslová škola potravinářská).

Významný je Řepův projekt pardubického hlavního nádraží, na kterém v letech 1947-1948 spolupracoval s Karlem Kalvodou a Josefem Dandou. Jedna z nejvýznamnějších staveb poválečného funkcionalismu s prostornou odbavovací halou, hotelem a podzemním kinem, byla dokončena už ve stalinské éře.

Obsah

Dílo (výběr) [editovat]

Dům Josefa Otty od Karla Řepy, v pozadí vlevo kino Jas
Průmyslové muzeum v Pardubicích, budova vlevo je někdejší Hotel Grand od Josefa Gočára
Dům manželů Bubeníčkových

V Pardubicích [editovat]

  • Dům Josefa Otty (1921-1932), Bratranců Veverkových 396, Smilova 397
  • Rodinný dům (1925), Bulharská ulice, čp. 814
  • Rodinný dům (1925-1926), Sezemická ulice, čp. 783
  • Vila Viktora Kříže (1925), kulturní památka, Bulharská ulice, čp. 655
  • Průmyslové muzeum (1927-1931), Náměstí Republiky čp. 116
  • Kolonie rodinných domků Spořilov (1927-1929), ulice Spořilov, Studánecká, Počápelská, Ke Kamenci
  • Činžovní a obchodní dům U Kapitána (1928), Jana Palacha, čp. 1380
  • Činžovní dům, Zborovské náměstí, čp. 1563
  • Dům živnostenského družstva (1930), Nerudova čp. 1366
  • Výstava tělesné výchovy a sportu (1930-1931)
  • Kino Červeného kříže (později Jas 70) (1932-1933), Bratranců Veverkových, čp. 900
  • Obchodní a obytný dům firmy Kolařík (1934-1936), Třída Míru, čp. 97
  • Dům manželů Bubeníčkových (1934-1939), U Husova Sboru, čp. 1918
  • Dům Rolnického družstva Pardubice (1935-1938), Třída Míru, čp. 79
  • Obchodní a činžovní dům (1939), Smilova ulice, čp. 1975
  • Dům Okresní nemocenské pojišťovny (1941), U Husova Sboru, čp. 1712
  • Pardubice hlavní nádraží, kulturní památka (projekt 1947-1948, realizace 1949-1959)
  • Obytné domy (1947-1948), Dašická ulice, čp. 1160, 1161, 1162, 1288

Mimo Pardubice [editovat]

Odkazy [editovat]

Prameny [editovat]

  • PANOCH, Pavel; LUKEŠ, Zdeněk. Století moderní architektury v Pardubickém kraji. Pardubice : Helios, 2006. ISBN 80-85211-19-X. (česky) 
  • PANOCH, Pavel. Karel Řepa – pardubický architekt ve věku nejistot. Pardubice : Helios, 2003. ISBN 80-85211-15-7. (česky) 

Externí odkazy [editovat]

  • LUKEŠ, Zdeněk. Pardubická architektura Plečnikova žáka [online]. Lidové noviny, 2004-01-27, [cit. 2009-05-10]. Dostupné online. (česky) 
  • LUKEŠ, Zdeněk. Plečnikův žák Karel Řepa [online]. E-architekt, 2004-01-28, [cit. 2009-05-10]. Dostupné online. (česky) 
  • Železniční stanice Pardubice hlavní nádraží (nové nádraží) [online]. ČVUT, 2005, [cit. 2009-05-10]. Dostupné online. (česky) 
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu