Karel Řepa
| Karel Řepa | |
| Narození | 23. říjen 1895 |
|---|---|
| Úmrtí | 2. březen 1963 |
Karel Řepa (23. říjen 1895, Nový Ples - 2. březen 1963, Pardubice) byl český architekt, zejména autor řady funkcionalistických staveb na Pardubicku. Jeho syn Miroslav Řepa je rovněž architektem.
Karel Řepa studoval od roku 1918 pražskou UMPRUM a byl žákem Josipa Plečnika, jehož práce zprvu formovala i jeho vlastní styl. Plečnika následoval až do slovinské Lublaně, kde svá studia dokončil (s Plečnikem si dopisoval ještě v 50. letech). Později pracoval krátce v Praze v ateliéru arch. Františka Krásného a natrvalo se nakonec usadil v Pardubicích, kde od poloviny 20. let projektoval řadu moderních budov rozličného určení.
Byl hlavním architektem Výstavy tělesné výchovy a sportu (květen až říjen 1931), na kterou navrhl ceněné a mezinárodně publikované funkcionalistické pavilony – například letní kavárnu U jezírka v Tyršových sadech. Dodnes se z výstavy dochovaly pouze části sportovního stadiónu s klopenou cyklistickou dráhou a hlavní pavilon – budova Průmyslového muzea (dnešní Střední průmyslová škola potravinářská).
Významný je Řepův projekt pardubického hlavního nádraží, na kterém v letech 1947-1948 spolupracoval s Karlem Kalvodou a Josefem Dandou. Jedna z nejvýznamnějších staveb poválečného funkcionalismu s prostornou odbavovací halou, hotelem a podzemním kinem, byla dokončena už ve stalinské éře.
Obsah |
Dílo (výběr) [editovat]
V Pardubicích [editovat]
- Dům Josefa Otty (1921-1932), Bratranců Veverkových 396, Smilova 397
- Rodinný dům (1925), Bulharská ulice, čp. 814
- Rodinný dům (1925-1926), Sezemická ulice, čp. 783
- Vila Viktora Kříže (1925), kulturní památka, Bulharská ulice, čp. 655
- Průmyslové muzeum (1927-1931), Náměstí Republiky čp. 116
- Kolonie rodinných domků Spořilov (1927-1929), ulice Spořilov, Studánecká, Počápelská, Ke Kamenci
- Činžovní a obchodní dům U Kapitána (1928), Jana Palacha, čp. 1380
- Činžovní dům, Zborovské náměstí, čp. 1563
- Dům živnostenského družstva (1930), Nerudova čp. 1366
- Výstava tělesné výchovy a sportu (1930-1931)
- Kino Červeného kříže (později Jas 70) (1932-1933), Bratranců Veverkových, čp. 900
- Obchodní a obytný dům firmy Kolařík (1934-1936), Třída Míru, čp. 97
- Dům manželů Bubeníčkových (1934-1939), U Husova Sboru, čp. 1918
- Dům Rolnického družstva Pardubice (1935-1938), Třída Míru, čp. 79
- Obchodní a činžovní dům (1939), Smilova ulice, čp. 1975
- Dům Okresní nemocenské pojišťovny (1941), U Husova Sboru, čp. 1712
- Pardubice hlavní nádraží, kulturní památka (projekt 1947-1948, realizace 1949-1959)
- Obytné domy (1947-1948), Dašická ulice, čp. 1160, 1161, 1162, 1288
Mimo Pardubice [editovat]
- Vstupní mříž Michnova paláce na Malé Straně (1923-1926)
- Dvoutřídní škola ve Chvaleticích (1929-1930)
- Dvoutřídní škola v Barchově (1929-1931)
- Obecní dům v Dolní Rovni (1931-1943)
- Obecní dům v Dražkovicích (1937)
- Interiér kostela Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Orlicí (1939-1957)
- Hotel Mánes ve Svratce (1941-1949)
- Úprava hřbitova v Lánech na Důlku 1943-1944
- Tyršova plovárna ve Vysokém Mýtě
- Obecní dům v Popkovicích (1928)
Odkazy [editovat]
Prameny [editovat]
- PANOCH, Pavel; LUKEŠ, Zdeněk. Století moderní architektury v Pardubickém kraji. Pardubice : Helios, 2006. ISBN 80-85211-19-X. (česky)
- PANOCH, Pavel. Karel Řepa – pardubický architekt ve věku nejistot. Pardubice : Helios, 2003. ISBN 80-85211-15-7. (česky)
Externí odkazy [editovat]
- LUKEŠ, Zdeněk. Pardubická architektura Plečnikova žáka [online]. Lidové noviny, 2004-01-27, [cit. 2009-05-10]. Dostupné online. (česky)
- LUKEŠ, Zdeněk. Plečnikův žák Karel Řepa [online]. E-architekt, 2004-01-28, [cit. 2009-05-10]. Dostupné online. (česky)
- Železniční stanice Pardubice hlavní nádraží (nové nádraží) [online]. ČVUT, 2005, [cit. 2009-05-10]. Dostupné online. (česky)