Johannes Gutenberg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o německém vynálezci knihtisku. Další významy jsou uvedeny v článku Gutenberg (rozcestník).
Johann Gutenberg. Pozdější portrét nezachycuje věrnou podobu vynálezce

Johannes Gensfleisch, řečený Gutenberg celým jménem Johannes Gensfleisch zur Laden zum Gutenberg (1397/1400, Mohuč3. února 1468, Mohuč) byl vynálezce technologie mechanického knihtisku pomocí pohyblivých liter. Důsledkem rozšíření jeho objevů byla masová produkce knih a zlom v možnostech šíření informací. Svůj vynález uskutečnil bez znalostí tiskových technologií Dálného východu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Knihtisk v 15. století

Narodil se v mohučské patricijské rodině Gensfleischů, své známější příjmení převzal z názvu rodového sídla – dvora Zum Gutenberg. Pověst rozšířená v 18. a 19. století v českých zemích o jeho kutnohorském původu (Kuttenberg), nemá reálný základ. V mládí snad studoval na univerzitě v Erfurtu (14191420), po roce 1428 opustil Mohuč, kde došlo k sociálním nepokojům. Mezi lety 14341444 je doložen jeho pobyt ve Letovicích.[zdroj?]

Gutenberg byl brusičem drahokamů a zrcadel, a také zlatníkem. Snad zkušenost s puncovními razidly a pečetními typáři ho přivedla k myšlence odlévání písmen z kovu. Je možné, že k prvním pokusům přistoupil už koncem 30. let 15. století. Zda k prvním pokusům s knihtiskem došlo ještě ve Štrasburku, nebo v Mohuči, kam se roku 1448 vrátil není jisté. První dochované tisky totiž pocházejí až z doby jeho mohučského působení. Nejstarším datovaným tiskem Johanna Gutenberga je jednolistový kalendář Almanach auf das Jahr 1448, který z povahy svého obsahu vyšel nejpozději počátkem roku 1448. O nejstarších prvotiscích je vedeno mnoho sporů, protože se často dochovaly pouze v torzech a jejich datování je velmi obtížné.

Po roce 1450 začal Gutenberg pracovat na svém nejznámějším díle – tištěné bibli (tzv. Gutenbergova bible). Prostředky k vybavení dílny si opakovaně půjčil u bohatého mohučského měšťana Johanna Fusta. Zatímco Gutenberg chápal Fusta jako pouhého věřitele, ten se naopak považoval za spoluvlastníka podniku. Zisky z prodeje bible Gutenberg investoval zpět do podniku a Fust ho proto zažaloval pro nesplácení dluhu. Gutenberg byl odsouzen a k umoření dluhu mu byla tiskárna zabavena. Nový majitel Johann Fust ustanovil jejím vedoucím Gutenbergova tovaryše Petra Schöffera, část zbylých učňů odešla provozovat živnost do jiných měst. Knihtisk přestal být tajemstvím jediné firmy a šířil se dále do světa. Gutenberg byl naopak ožebračen. Sklonek života prožil v chudobě, knihtisku se pravděpodobně už nevěnoval. Nedlouho před smrtí jej zaopatřil mohučský arcibiskup Adolf Nasavský přijetím ke svému dvoru. Tři roky poté, 3. února 1468 Johannes Gutenberg zemřel. Jeho hrob je od konce 16. století neznámý, protože r. 1577 jezuité, kteří přebrali františkánský kostel, nechali odstranit všechny nápisy a ozdoby z náhrobních kamenů.[1]

Vynález knihtisku[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Knihtisk.

Před Gutenbergem byl v Evropě rozšířen pouze blokový tisk (deskotisk), kdy se stránka včetně písma i obrazu kompletně odlila, či vyřezala ze dřeva a pak vytiskla. Pro každý tisk musela být tedy vytvořena zvláštní deska, což bylo značně zdlouhavé a nákladné. Gutenberg přišel s myšlenkou sestavit stranu z jednotlivých znaků (písmen), která se dala opětovně přeskupit a použít znovu na jinou stranu, což celý tisk podstatně zefektivnilo a urychlilo. Gutenbergův vynález umožnil tisknout množství celých knih ve značných sériích (dříve byly tištěny pouze části knih). Vynález tisku pomocí pohyblivých liter způsobil v Evropě informační explozi.

Gutenberg také zlepšil tiskařský lis a vytvořil novou tiskařskou barvu na bázi fermeže.

O několik století dříve byla technologie knihtisku vynalezena v Číně, jednalo se o tisk dokumentů z dřevořezových desek a následně od 11. století pomocí pohyblivých písmen. První dochovaný tisk pomocí pohyblivých kovových písmen se dochoval v Koreji, kniha Čikči byla vytištěná v období dynastie Korjo v červenci roku 1377.[2] Nicméně orientální technologie knihtisku nepoužívala tiskařský lis, nedosahovala příliš vysoké rychlosti tisku a nedoznala proto výraznějšího rozšíření.

Gutenbergova bible[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Gutenbergova bible.

Tisk 42řádkové bible (tj. se stranami o 42 řádcích textu) byl nejslavnějším Gutenbergovým podnikem. Probíhal buď na pergamen, nebo papír. Dvousloupcový text napodoboval jak rozvržení, tak písmo rukopisů. Gutenberg zvládal tisk dvěma barvami – červenou a černou, ilustrace a iniciály doplnil po dokončení tisku iluminátor.

Dodnes se zachovalo 36 papírových a 12 pergamenových úplných výtisků a mimo ně ještě množství zlomků.

Reference[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Johannes Gutenberg ve Wikimedia Commons

  1. http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:lS8QNYsXMJ8J:www.phil.muni.cz/~stasova/textovedokumenty/referat.doc
  2. Memory of the World, unesco.org, accessed November 2009

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]