Obora Hvězda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zdroje k infoboxuPřírodní památka
Obora Hvězda
Obora Hvězda
Obora Hvězda
Datum vyhlášení 1. září 1988
Vyhlásil Národní výbor hl. m. Prahy
Kód ÚSOP 1211
Lokalita Praha-Liboc
Výška 315 - 374 m n. m.
Výměra 84,15 ha
Seznam chráněných území v Praze
Souřadnice 50°4′57″ s. š., 14°19′49″ v. d.
Obora Hvězda
Green pog.svg
Obora Hvězda

Obora Hvězda je přírodní památka ev. č. 1211 na území Liboce v hlavním městě Praze. Oblast spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Obora hvězda byla vyhlášena přírodní památkou 1. září 1988.

Důvodem ochrany jsou lesní porosty přirozeného charakteru (černýšové dubohabřiny, lipové doubravy, bikové bučiny[1]), významná ornitologická lokalita. Obora má v centrální části podobu klasického lesoparku, který na okrajích přechází v přirozený les.

Území dnešní obory bylo osídleno patrně již od pravěku.[2] Nejhustěji byla oblast osídlena patrně v době halštatské. Samotná obora byla založena Ferdinandem I. Habsburským počátkem 30. let 16. století.[2] V oboře se nachází letohrádek Hvězda vybudovaný v letech 1555-1557 na pokyn Ferdinanda Tyrolského.[2] V současnosti se v tomto renesančním objektu nachází expozice o bitvě na Bílé hoře, jenž se v blízkém okolí odehrávala. Postupem času obora sloužila nejen k honům a podobným kratochvílím pro šlechtu , ale i jako tábořiště a zdroj dřeva a masa pro armády [2], jenž táhly během času Prahou. A to už od dob rudolfinských, až po druhou světovou válku.[2] V současnosti slouží mnoha pražanům jako místo k rekreaci a sportu.

Lokalita[editovat | editovat zdroj]

Jírovcová alej vedoucí od letohrádku k Libocké bráně

Obora tvoří výběžek katastrálního území Liboc přiléhající z jihu ke staré Liboci, obklopený ze západu Ruzyní a z jihu Malým Břevnovem a na východě lokalitou Na Vypichu (k. ú. Břevnov). Celá oblast patří do městské části a městského obvodu Praha 6. Nadmořská výška se pohybuje mezi 315 a 374 metry[3]. Průměrná teplota se pohybuje mezi 8-9 °C.[3] Roční úhrn srážek činí 500 mm.[3] Okraj západní části je ovlivněn Litovickým potokem. Obora je z větší části obklopena zástavbou, na východě sousedí s plání na Vypichu.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Území bylo obydleno již od pravěku[2], jak potvrzují archeologické vykopávky, jenž v této lokalitě probíhaly již od 19. století. Byly zde nalezeny nádoby s lineární keramikou, jakož i základy staveb a hroby z doby haštalské. Poslední vykopávky zde probíhaly v roce 2004.[2]

Nad Litovickým potokem vznikla malá tvrz. První písemné zmínka o tomto území pochází z roku 993.[2] Jde o darovací listinu, ve které přenechal Boleslav II. les, tehdy zvaný Malejov s dvorem Hluboc (což je dnešní Liboc) nově vzniklému břevnovskému klášteru.[2]

Za husitských válek byl majetek břevnovskému klášteru zabaven Pražany.[2] Roku 1492 se pozemky opět vrací pod správu břevnovského kláštera.[2]

Nejvýznamnější byla pro oboru Hvězda doba renesance, kdy zažila svůj největší rozvoj. Pro oboru je klíčovým rok 1526, kdy český král Ferdinand I. Habsburský založil v lese Malejov Novou oboru[2] (pojmenování obora Hvězda pochází z pozdější doby až po stavbě letohrádku). Roku 1541 byl dřevěný plot nahrazen kamennou zdí, později byla obora rozšířena ještě o další pozemky v údolí Litovického potoka a byl v ní založen rybník. V rozvoji obory pokračoval i druhorozený syn Ferdinanda I. – Ferdinand Tyrolský, který založil již zmiňovaný rybník a hlavně lovecký zámek letohrádek Hvězda.[2]

Avšak kromě období rozkvětu se v historii obory nachází i časy devastace. Obora byla v historii s oblibou využívána jako tábořiště pro vojska, jenž ji využívaly jako zdroj dřeva a zvěře. Poprvé tak učinilo roku 1608 císařské vojsko Rudolfa II. vyslané proti svému bratrovi Matyáši Habsburskému.[2] Roku 1611 zase byla Hvězda obývána pasovskými, jenž přitáhli vynutit rezignaci Rudolfa II. a přenechání trůnu Matyáši Habsburskému.[2] 8. listopadu 1620 se stala obora dějištěm bitvy na Bílé hoře[2]. V době třicetileté války hostila obora švédskou armádu. Ta si pak do své vlasti odvezla kromě rudolfinských sbírek mimo jiné i měděnou střechu letohrádku.[2]

Ale ani po třicetileté válce nebyl ve Hvězdě klid. Roku 1740 zde na jediný den tábořil bavorský král Karel VII. Bavorský se svými vojsky. I to stačilo na vystřílení veškeré zvěře a vykácení značné části lesa.[2] O rok později se k nim přidala i vojska francouzská, jenž měla pomoci prosadit Karlovi VII. nárok na rakouské dědictví, jelikož neuznával Pragmatickou sankci.[2]

Doba pragmatického osvícenství Josefa II. se dotkla i obory Hvězda, jelikož letohrádek Hvězda byl přenechán vojenskému eráru a byl v něm zařízen sklad střelného prachu a do obory byl zakázán vstup.[2] Hvězdě se nevyhnula ani druhá světová válka. Roku 1938 se zde konal svod koní z Čech a následně zde byly vybudovány kryty pro příslušníky SS.[2]

Po 2. světové válce se již dostalo oboře klidu (snad s výjimkou roku 1960 kdy byl na pláni na Vypichu vybudován vojenský tábor kvůli celostátní spartakiádě) V roce 1962 byla obora spolu s letohrádkem a hromadným hrobem obětí bitvy na Bílé Hoře, jenž byl objeven při budování vojenského tábora, vyhlášena národní kulturní památkou.[2]

Přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Geologie[editovat | editovat zdroj]

V oboře se nachází několik skalních výchozů, a to jak přirozeného, tak i umělého původu. Nejvíce se jich nachází v jižní a západní části. Jedná se především o pískovec vzniklý před cca 100 miliony let.[5] Pískovec je zde přítomen ve třech vrstvách, ve spodní části se nachází rezavě žluté až žlutošedé hrubozrnné kaolinitické pískovce peruckých vrstev se silnou příměsí vodnatého oxidu železitého.[5] Nadloží je tvořeno žlutošedým středě zrnitým pískovcem. Obsahuje stopy po lezení a doupata mořských organismů.[5] Třetí vrstva je tvořena nazelenalými až tmavě zelenými středně až jemnozrnnými pískovci s obsahem glaukonitu V této vrstvě se nachází řada zkamenělých organismů, zejména mlžů Lopha diluviana, Protocardia hillana a Rhynchostreon suborbiculatum.[5]

Nad touto vrstvou se již nachází nejmladší vrstva tvořená opukou.[5] Tato hornina byla v minulosti důležitým stavebním materiálem a těžila se zde v malém lomu nedaleko letohrádku.[5] Stáří zdejší opuky je odhadováno na 90 miliónů let.[5] V této vrstvě byla nalezena řada zkamenělin, svědčící o pestrosti života v tehdejším moři.[5] Z mlžů byli nalezeni: Mytiloides labiatus, Mytiloides hercnicus, Lima aspera, Spondylus spinosus a Exogyra lateralis.[5] Z plžů Leptomaria seratiogranulata a Rostellaria reussi. Dále pak amoniti Mammites nodosoides, Collignoniceras woolgari.[5] Kromě těchto organismů se v této lokalitě našly i pozůstatky raků, ryb, žraloků a dokonce i čelist a obratle mořského plaza z řádu plesiosauria.[5]

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Obora je významným refugiem pro některé druhy živočichů, zejména pro ptáky.[6] V oboře bylo zaznamenáno hnízdění 60 druhů ptáků.[1] Z nejběžněji se vyskytujících druhů můžeme jmenovat např.: pěnkavu obecnou (Fringilla coelebs) , drozda zpěvného (Turdus philomelos), kosa černého (Turdus merula), pěnici černohlavou (Sylvia atricapilla), sýkory (Parus), budníčky (Phylloscopus), strakapouda velkého (Dendrocopos major), lejska šedého (Muscicapa striata) či žlunu zelenou (Picus viridis).[1] Lze se setkat i se sovami- konkrétně s kalousem ušatým (Asio otus) a sýcem rousným (Aegolius funereus).[6] Kvůli hnízdění ptáků se v oboře vytipovalo několik desítek tzv. doupných stromů, které se nechávají stát, aby v nich mohli ptáci nerušeně hnízdit.[6] Obecně lze říci, že převažují ptáci hnízdící na stromech a keřích, neboť druhy hnízdící na zemi jsou rušeny psy.

Obratlovci spjatí s vodou se nachází ve východní části obory, kde se nachází mokřad a rybník (rybník zde byl vytvořen roku 2004). Běžně se můžeme setkat se skokanem hnědým (Rana temporaria) nebo ropuchou zelenou (Bufo viridis). Vyskytuje se zde však i čolek velký (Triturus cristatus) a užovka obojková (Natrix natrix) .[7]

Obora již není určena pro chov zvěře, a tak jediný lovný savec, jenž se zde vyskytuje je králík divoký (Oryctolagus cuniculus), jenž je jakýmsi pozůstatkem z dřívějších dob.[7] Z dalších savců můžeme jmenovat veverku obecnou (Sciurus vulgaris), kunu skalní (Martes foina), potkana (Rattus norvegicus), hryzce vodního (Arvicola terrestris), rejska obecného (Sorex araneus), ježky (Erinaceinae) a další.

Významným hmyzím druhem vyskytujícím se v oboře je krajník hnědý (Calosoma inquisitor), jež je ohroženým druhem. Z dalších zajímavých druhů můžeme jmenovat tesaříka dubového (Plagionotus arcuatus), motýlici lesklou (Calopteryx splendens) či střevlíka měděného (Carabus cancellatus).

Zajímavým druhem, vyskytujícím se v mokřadu ve východní části obory, je vrkoč útlý (Vertigo anguistior), jenž je ohroženým a chráněným druhem. Kvůli tomuto drobnému plži byl tento mokřad zařazen do soustavy Natura 2000.

Flóra[editovat | editovat zdroj]

Obora Hvězda je z botanického hlediska zajímavá přírodě blízkým složením dřevin. Nachází se zde smíšené porosty s převažujícím dubem zimním (Quercus petraea), bukem lesním (Fagus sylvatica) a habrem obecným (Carpinus betulus).[8][1] Dále se zde vyskytuje lípa (Tilia), javor (Acer), jasan (Fraxinus), bříza (Betula), modřín (Larix), borovice (Pinus) a smrk (Picea) .[8] Vývoj lesa v oboře probíhal nesoustavně, neboť v minulosti byl les několikrát zničen.[2] Časem se též měnil způsob lesního hospodářství.[8]

Ve Hvězdě se na přelomu 18. a 19. století začaly vysazovat jehličnaté dřeviny na větších plochách (zejména smrk)[8], což v kombinaci s holosečným lesním hospodářstvím mělo negativní vliv na vývoj lesa.[8] Kombinace těchto faktorů vyústila ve 20. letech 20. století v hromadný úhyn smrkových kultur, způsobený bekyní mniškou (Lymantria monacha).[8] Smrk byl nevhodně nahrazen borovicí černou (Pinus nigra) a akátem (Robinia pseudoacacia) .[8] Tyto dřeviny byly sice odolné, ale způsobily devastaci původní květeny.[8] Zbylé smrčiny jsou často napadené troudnatcem vrstevnatým, jenž způsobuje hnilobu kmene.[8]

V současnosti se v oboře uplatňují šetrnější lesnické způsoby hospodaření, zejména výběrný hospodářský způsob.[8] Tento způsob hospodaření se snaží zachovat různověký a druhově pestrý porost, a je doporučován pro plán péče. Z lesa se odstraňují náletové dřeviny, jako je jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) , bříza bělokorá (Betula pendula) apod. V plánu péče je zahrnuto i vymýcení nepůvodních dřevin (trnovník akát a borovice černá) jež byly vysázeny po kalamitě ve 20. letech 20. století.[8]

Keřové a bylinné patro se skládá z běžných nitrofilních druhů jako je bez černý (Sambucus nigra), kuklík městský (Geum urbanum), kerblík lesní (Anthriscus sylvestris) a ostružiník (Rubus).[1] V západní části se nachází mokřad, ve kterém se vyskytují typická společenstva.[9] Tento mokřad je součástí systému Natura 2000.[9] V mokřadu se nacházejí např. druhy skřípina lesní (Scripus sylvatica), metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa), vrbovka chlupatá (Epilobium hirsutum), čistec lesní (Stachys sylvatica), chmel otáčivý (Humulus lupulus) či přeslička rolní (Equisetum arvense).[9]

Břeh nedalekého rybníka je lemován kosatcem žlutým (Iris pseudacorus), lopuchem plstnatým (Arctium tomentosum) či puškvorcem obecným (Acorus calamus).[9]

Management a ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Jako rizikový faktor pro chráněné území jsou v plánu péče zmiňovány imise z okolí, avšak situace se v posledních letech vlivem plynofikaci a odsíření emisních zdrojů zlepšila.[10] Těmito imisemi jsou ohroženy jehličnaté dřeviny, vyjma modřínů. O něco horší je situace v zimě. Patrný zůstává trend snižování imisí oxidu siřičitého a zvyšování imisí oxidů dusíku.

Z biotických činitelů ohrožujících oboru se jedná především o vliv člověka. Ročně navštíví oboru okolo 400 000 lidí, což má za následek zvýšený tlak na přírodní společenstva. Cyklistika, obzvlášť v dubnu a květnu, má negativní vliv na populaci krajníka hnědého (Calosoma inquisitor).[10]

Značným problémem je volné pobíhání psů, protože znečišťují okolí (včetně dětských hřišť) a ruší zvěř. To se mimo jiné projevilo i na přelomu let 1999 a 2000, kdy kvůli volnému pobíhání psů z obory zcela vymizel zajíc polní (Lepus europaeus).[10]

V oboře je též patrný provoz motorových vozidel, jenž má za následek poškození kořenových náběhů na některých lokalitách a také způsobuje zvýšené udusávání půdy. Současně se zde vyskytuje se tracheomykóza, jenž ohrožuje dubové porosty.

V budoucnu by oboru mohla ohrozit nevhodná zástavba okolí, mající za následek nárůst turismu, nevhodné lesní hospodaření, jež by přestalo dbát na vyrovnání věkové struktury lesa a ponechávalo nevhodné dřeviny v porostu a případně nevhodné zahradnické zásahy. Dále je v plánu péče zmiňováno jako potenciální nebezpečí intenzivní rekreační využívání obory (zmiňováno v souvislosti s volejbalovým hřištěm) a celkové zvyšování atraktivity obory pro rekreaci, jenž by měla za následek zvýšenou návštěvnost přírodní památky.[10]

Cílem péče o oboru je zlepšení věkové struktury lesa, odstranění nepůvodních dřevin a postupné nahrazení dřevin neodpovídajících. Přírodní zmlazení porostu se má využívat pouze v případě, že jde o geograficky původní a stanovištně vhodný porost. Při těžbě dřeva se má dbát na ochranu porostů.[10]

Rekreace[editovat | editovat zdroj]

Obora je významnou rekreační lokalitou pro mnoho Pražanů. Každoročně jich Hvězdu navštíví okolo 400 000, lokalitu využívají pro procházky, běhání, cyklistiku a pro venčení psů. V zimě se tu běžkuje a bruslí. Na okraji obory se nachází volejbalové a dopravní hřiště.

Kromě sportu nabízí obora i možnost kulturního vyžití. V letohrádku se nachází výstava věnovaná bitvě na Bílé hoře. Též se zde nachází naučná stezka oborou Hvězda informující návštěvníky o historii, přírodních podmínkách apod. Na neposledním místě stojí za zmínku tři restaurace přímo sousedící s oborou.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e http://www.lesypraha.cz/?cat=20407
  2. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w Naučná stezka Oborou Hvězda, Úvodní zastávka http://www.prazskestezky.cz/hvezd/hvzd01.html
  3. a b c Naučná stezka Oborou Hvězda, zastávka Prostředí Obory Hvězda http://www.prazskestezky.cz/hvezd/hvzd05.html
  4. Mapa http://www.mapy.cz/#x=14.332438&y=50.082600&z=13&c=14-23-27-28-29-30-31
  5. a b c d e f g h i j k Naučná stezka Oborou Hvězda, zastávka Geologie Úvodní zastávka http://www.prazskestezky.cz/hvezd/hvzd01.html
  6. a b c Naučná stezka Oborou Hvězda, zastávka Ptáci v oboře http://www.prazskestezky.cz/hvezd/hvzd04.html
  7. a b Naučná stezka Oborou Hvězda, zastávka Živočichové v oboře http://www.prazskestezky.cz/hvezd/hvzd06.html
  8. a b c d e f g h i j k Naučná stezka Oborou Hvězda, zastávka Obnova lesa http://www.prazskestezky.cz/hvezd/hvzd13.html
  9. a b c d Botany.cz http://botany.cz/cs/obora-hvezda/
  10. a b c d e Plán péče pro roky 2002 - 2011. Dostupné online http://drusop.nature.cz/ost/archiv/plany_pece/ug_file.php?FULLTEXT_UPLOAD=&RECORD_ID=8078

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]