Spartakiáda
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Spartakiáda bylo hromadné veřejné tělovýchovné vystoupení. Tradice navazovala na v komunistickém Československu nevítané sokolské slety. Stejně jako poslední sokolské slety odehrávaly se spartakiády na velkém strahovském stadionu v Praze.
První celostátní spartakiáda v roce 1955 byla pojata jako vyvrcholení oslav desátého výročí osvobození Československa Rudou armádou. Součástí měly být původně také lyžařské závody, štafetové přebory a přebory v zimních sportech. Rozpočet první spartakiády byl 45 milionů Kčs s předpokládaným ziskem 26,5 milionů Kčs.
Další celostátní spartakiády se konaly v letech 1960, 1965, 1975, 1980 a 1985. Spartakiáda v roce 1970 byla zrušena z obavy, že by se mohla zvrhnout v protirežimní demonstraci nedlouho po ukončení pražského jara a nastolení normalizace. Přípravy na spartakiádu v roce 1990 byly přerušeny tzv. sametovou revolucí.
Spartakiády byly gigantické propagandistické akce tehdejšího komunistického režimu v opravdu ohromném měřítku. Například druhé spartakiády v roce 1960 se přímo na Strahově účastnilo přes 750 000 cvičenců a shlédlo ji více než 2 000 000 diváků.
Při vystoupení se střídaly jednotlivé sestavy nacvičené mnoha lidmi, kteří byli rozděleni do velkého množství kategorií. Například rodiče s dětmi, mladší žáci, starší žáci, mladší žákyně, starší žákyně, dorostenci, dorostenky, ženy, muži. Cvičili také vojáci, kteří nacvičovali vystoupení v rámci své povinné vojenské služby. Například na poslední spartakiádě v roce 1985 vystupovalo také 13824 vojáků, tedy 96 čet po 144 mužích.
Název spartakiáda vymyslel Jiří František Chaloupecký již v roce 1921 pro vystoupení FDTJ - Federace dělnických tělovýchovných jednot, které se konalo v roce 1921 na pražských Maninách. Nechal se přitom inspirovat jménem vůdce vzpoury římských otroků - Spartakem[1].
