Slovanské tance

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Slovanské tance, (I. a II.řada), op. 46 a 72 Antonína Dvořáka jsou cyklus hudebních skladeb, vycházející z jedné ze základních forem lidové hudby, tedy lidového tance. Jedná se o zpracování melodicko-harmonických a rytmických vzorů hudební kultury slovanských národů. Existují ve dvou typech provedení, orchestrálním a klavírním. Orchestrální forma „Slovanských tanců“ je opusem, který svou originalitou a strhujícím pojetím otevřel Dvořákovi dveře do ciziny a tím i zahájil jeho světovou kariéru.

Části[editovat | editovat zdroj]

V první řadě najdeme vesměs tance české, jediným cizím je ukrajinská dumka (č.2)., ve druhé řadě najdeme výběr více mezinárodní – kromě českých tanců je tu slovenský odzemek, srbské kolo, polonéza a opět skladatelem oblíbená dumka, tentokrát ve dvojím provedení.

I. řada (op. 46)[editovat | editovat zdroj]

  • Č.1 C-dur Presto (Furiant)
  • Č.2 e-moll Allegretto scherzando (Dumka)
  • Č.3 As-dur Poco allegro (Polka)
  • Č.4 F-dur Tempo di Minuetto (Sousedská)
  • Č.5 A-dur Allegro vivace (Skočná)
  • Č.6 D-dur Allegretto scherzando (Sousedská)
  • Č.7 c-moll Allegro assai (Skočná)
  • Č.8 g-moll Presto (Furiant)

II. řada (op. 72)[editovat | editovat zdroj]

  • Č.1 H-dur Molto vivace (Odzemek)
  • Č.2 e-moll Allegretto grazioso (Mazurka)
  • Č.3 F-dur Allegro (Skočná)
  • Č.4 Des-dur Allegretto grazioso (Dumka)
  • Č.5 b-moll Poco adagio (Špacírka)
  • Č.6 B-dur Moderato, quasi Minuetto (Dumka)
  • Č.7 C-dur Allegro vivace (Kolo)
  • Č.8 As-dur Grazioso lento, ma non troppo, quasi tempo di Valse (Polonéza)

Historie[editovat | editovat zdroj]

První řadu „Slovanských tanců“ napsal Dvořák v roce 1878, druhou o osm let později 1886 na nátlak nakladatele pro velký úspěch řady první. Skladby byly v případě obou řad původně komponovány pro čtyřruční klavír.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Jakkoli Dvořákově tvorbě od samého začátku nechybí originalita, „Slovanské tance“ jsou v jeho tvorbě mezníkem, který naplno odhalil tvůrčího skladatelova génia v jeho plné podstatě. Dvořák zde spojuje čistou lidovost s kompozičním mistrovstvím a to zcela přirozeným a neopakovateklně invenčním způsobem. Každá ze skladeb je jakoby jedním zázračným tahem pera vedena od prvního do posledního taktu s ohromnou energií a plně přesvědčivou silou své přirozenosti. Nikde zde nenalezneme žádný kaz či prvek umělosti, jedná se o hudbu v pravém slova smyslu jak pocitově, tak hudebně-teoreticky absolutní. „Slovanské tance“, jakkoli nepatří obsahově k Dvořákovým závažným dílům, svou spontánností, strhující dynamikou, kompoziční genialitou, dokonalou instrumentací orchestrální formy a emocionální přesvědčivostí patří k nejsvébytnějším skladbám světové hudební kultury, vycházejícím z lidové hudby.

Reprezentativní nahrávky[editovat | editovat zdroj]

  • „Antonín Dvořák: Slovanské tance, Česká suita“, Česká filharmonie, dirigent Václav Neumann; nahráno 1971, Supraphon (2 LP), 1978
  • „Antonín Dvořák: Slavonic Dances“, Česká filharmonie, dirigent Václav Talich, (Supraphon, Special Talich-Dvořák Edition, č.2)
  • „Antonín Dvořák: Slawische Tänze, op. 46 Nos. 1-8, op. 72 Nos. 1-8“, Symfonický orchestr bavorského rozhlasu, dirigent Rafael Kubelík, Deutsche Grammophon
  • „Antonín Dvořák: Slavonic Dances“, Česká filharmonie, dirigent sir Charles Mackerras
  • „Antonín Dvořák: Slavonic Dances for piano“, Pianoduo Kolacny, Supraphon, CD, 2002

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • „Václav Holzknecht: Slovanské tance Antonína Dvořáka“

Použití v soudobé kultuře[editovat | editovat zdroj]

Slovanské tance, Op. 46, č. 6 D-Dur byl použit pro tanec ve scéně na létající lodi ve filmu Hvězdný prach.