Rafael Kubelík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rafael Jeroným Kubelík
Základní informace
Narození 29. června 1914
Původ Čech
Úmrtí 11. srpna 1996 (82 let)
Žánry Vážná hudba
Povolání Dirigent
Šéfdirigent
Umělecký ředitel
Hudební skladatel
Houslista
Aktivní roky 1934 - 1992
Příbuzná
témata
Česká filharmonie
Významný nástroj
Housle
Některá data se získávají z datové položky.
Příbuzenstvo
otec Jan Kubelík
1. manželka Ludmila Bertlová
tchán Josef Bertl
syn Martin Kubelík
2. manželka Elsie Morison
prastrýc Kálmán Széll

Rafael Jeroným Kubelík (29. června 1914, Býchory, okres Kolín11. srpna 1996, Kastanienbaum v kantonu Lucern, Švýcarsko) byl významný, světově proslulý český dirigent, již méně je znám též jako hudební skladatel a houslista. Proslul však především jako interpret děl českých a dalších slovanských skladatelů (Dvořák, Janáček, Martinů, Musorgskij, ad., především ale Smetana a Stravinskij). Byl též vyhlášeným odborníkem na skladby Gustava Mahlera či Bély Bartóka. V roce 1990 získal čestný doktorát Univerzity Karlovy v Praze, o rok později mu byl udělen Řád Tomáše Garrigua Masaryka a stal se čestným občanem hlavního města Prahy.

Umělecký životopis[editovat | editovat zdroj]

Autogram Rafaela Kubelíka

Rafael Kubelík byl synem vynikajícího houslového virtuóza světové pověsti Jana Kubelíka. Otec mu poskytl základy hudebního vzdělání a směroval ho ke dráze houslisty. Rafael Kubelík absolvoval v letech 19281933 pražskou konzervatoř, kde kromě houslové hry studoval též skladbu a dirigování. Jeho kariéra dirigenta měla velmi strmý vzestup, neboť již v roce 1934 řídil poprvé Českou filharmonii. Spolu s ní se postupně účastnil koncertních turné v Itálii a Anglii. Po krátkém angažmá v brněnské opeře byl v roce 1942, tedy již ve svých 28 letech jmenován po legendárním Václavu Talichovi uměleckým ředitelem České filharmonie. V roce 1946 s orchestrem zahajoval i uzavíral 1. ročník festivalu Pražské jaro. Po únorovém komunistickém puči v létě roku 1948 emigroval. Postupně se vypracoval v jednu z největších dirigentských osobností své doby. V letech 19501953 stál jako umělecký ředitel a dirigent v čele Chicagského symfonického orchestru. Trvale propagoval ve světě českou hudbu a díky obrovskému úspěchu jím provedené Janáčkovy Káti Kabanové byl v roce 1955 jmenován hudebním ředitelem Královské opery (Royal Opera House) v Londýně, kde působil do roku 1958. Hudba českých a dalších slovanských autorů se stala pravidelnou součástí repertoáru opery. Po období častého hostování (Vídeňská či Izraelská filharmonie) byl v letech 19611979 šéfdirigentem symfonického orchestru Bavorského rozhlasu v Mnichově, ze kterého vytvořil přední světové těleso. Současně byl v letech 19721974 dirigentem v Metropolitní opery v New Yorku.

Rafael Kubelík byl v emigraci trvale velmi angažován politicky a kulturně ve prospěch české společnosti i jednotlivců, pronásledovaných komunistickým režimem. Žil posléze střídavě v USA a Švýcarsku. Od svých sedmdesáti let byl již natolik handicapován chronickým kloubním onemocněním, že musel dirigentskou činnost ukončit. Přes všechny problémy však po pádu komunistického režimu uvítal možnost zahájit po 42 letech v exilu roku 1990 festival Pražské jaro Smetanovou symfonickou básní Má vlast, čímž definitivně uzavřel svou dirigentskou dráhu. Zemřel 11. srpna 1996 ve Švýcarsku. 18. září byl pohřben na vyšehradském Slavíně v Praze vedle svého otce.

Přehled dirigentské činnosti
Státní opera Brno 19391941 šéfdirigent
Česká filharmonie 19421948 šéfdirigent
Chicago Symphony Orchestra 19501953 umělecký ředitel a dirigent
Královská opera Covent Garden v Londýně 19551958 umělecký ředitel a dirigent
Symfonický orchestr bavorského rozhlasu 19611979 šéfdirigent
Metropolitní opera v New Yorku 19721974 dirigent

Skladatelská činnost[editovat | editovat zdroj]

Kubelíkova kompoziční činnost obsahuje především orchestrální, koncertantní a vokálně-instrumentální skladby. Kromě toho se věnoval operní tvorbě a napsal též několik komorních skladeb. Jen málo z autorových děl se dočkalo provedení.

  • Opery:
    • Veronika (provedeno poprvé v Brně 1947).
    • Cornelia Faroli (provedeno v Augsburgu 1972)
    • Císařovy nové šaty (1946, nikdy neprovedeno)
    • Květinky malé Idy (1946, nikdy neprovedeno).
  • Komorní a koncertní skladby:
    • 1.houslový koncert (1940)
    • 2.houslový koncert (1951)
    • Violoncellový koncert (1944)
    • Klavírní koncert (1950)
  • Orchestrální, instrumentálně-vokální a chrámové skladby:
    • Sekvence (1975)
    • Quattro forme per archi
    • Pro memoria patris (1944)
    • rekviem Libera nos pro orchestr, smíšený, dětský a recitační sbor (1955-56)
    • Mše pro dětský sbor a smyčcový kvartet (1955)

Nejvýznamnější nahrávky[editovat | editovat zdroj]

  • Antonín Dvořák: 9 Symphonien, Scherzo capriccioso, The Wood Dove, Karneval Ouvertüre, Berliner Philharmoniker, Symphonieorchester des, Bayerischen Rundfunks CD komplet)
  • Antonín Dvořák: Stabat Mater op. 58, Legends op. 59, Mathis • Reynolds, Ochman • Shirley-Quirk, Chor und Symphonieorchester, des Bayerischen Rundfunks, English Chamber Orchestra
  • Antonín Dvořák: Concerto for Piano, Rudolf Firkušný - piano ; Česká filharmonie (1944 a 1946), CD úprava
  • Gustav Mahler: 10 Symphonien, Symphonieorchester des Bayerischen Rundfunks, (CD komplet)
  • Béla Bartók: Concerto for Orchestra, Two Portraits, The Miraculous Mandarin; Royal Philharmonic Orchestra
  • Bedřich Smetana: My Country, Boston Symphony Orchestra
  • Bedřich Smetana: symfonické poemy, Vítězslav Novák: Česká suita; Česká filharmonie (1943 až 1948), CD úprava
  • Přítomnost II. - Contemporary Czech Music (Rafael Kubelík - II. String Quartet, Jan Rychlík - Hommagi Gravicembalistici, Klement Slavický - Trio for Oboe, Clarinet and Bassoon, Jan Novák - Dulces Cantilenae for Tenor and Cello, Jiří Dvořáček - Slzy, Ivo Jirásek - Pastorale e saltarello for Oboe and Harp, Jiří Teml - Pantomima for Flute and Piano

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu