Bez černý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Question book-new.svg

Tento článek není ozdrojován a může obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s předmětem článku dostatečně seznámeni, pomozte prosím vylepšit tento článek doplněním věrohodných zdrojů, které dokládají uvedená tvrzení.

Wikipedie:Jak číst taxobox Bez černý

Bez černý
Bez černý
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: štětkotvaré (Dipsacales)
Čeleď: pižmovkovité (Adoxaceae)
Rod: bez (Sambucus)
Binomické jméno
Sambucus nigra
L., 1753

Bez černý (Sambucus nigra, L.) je listnatý keř, který má široké využití v léčitelství, farmacii i potravinářství. Čerstvé plody jsou mírně jedovaté, sušením se tato vlastnost ztrácí.

Obsah

[editovat] Lidové názvy

Bezinka, bezinky, kozičky, kosmatice (bezový květ), psí bez, smradlavý bez, smradinky, chebzí, bzejna


[editovat] Popis a rozšíření

Tento keř, rostoucí do výšky 7 - 10 m, nacházíme na vlhkých lesních mýtinách, na kamenitých místech, v roklích, na mezích, u cest a na rumištích. V přírodě roste volně na světlých i polostinných místech. Vyskytuje se též hojně na venkově na plotech a domech a v zahradách. Kvete v bohatých soukvětích v červnu a červenci. Květy mají žlutobílou barvu v odstínech slonové kosti. V době květu se šíří kolem bezu omamná vůně a i po odkvětu má tato rostlina zvláštní aroma. Soukvětí je chocholkovatý mnohoramenný „vrcholík“. Plody bezu jsou černé kulaté bobule. Začínají dozrávat koncem srpna. Plody jsou i vyhledávanou potravou některých ptáků, kteří v trusu roznášejí nestrávená semínka po okolí a tím napomáhají rozšiřování rostliny. Bez je hojně rozšířen i v České republice.

[editovat] Jedovatost

Čerstvé plody jsou mírně jedovaté , tepelná úprava či sušení jed neutralizuje. Jedovaté jsou i listy a kůra. Nedozrálé načervenalé plody vyvolávají průjem.

[editovat] Využití

  • V potravinářství se používají především bobule - bezinky. Šťáva lisovaná z plodů se používá jako potravinářské barvivo. Pecek zbavená dřeň jako náhražka dražšího ovoce především do směsí. Nezastupitelnou úlohu mají i při výrobě likérů. Pro tyto účely se bezinky částečně vykupují i pěstují.
  • V domácí kuchyni - Květenství je možné máčet v těstíčku a smažit podobně jako květák - pochutina se nazývá kosmatice. Z květů se dá připravit Bezová šťáva nebo kvašením osvěžující limonáda.

Je možné z nich vyrobit i sirup. Ze sušených léčivý čaj. Z bezinek se vyrábí sirup, marmeláda, likéry i víno. Bezové víno má výbornou chuť a vůni. Je též využíváno jako chuťové korigens.

V minulosti se bezem léčilo snad téměř všechno. Výhonky bezu se používaly na zmírnění bolesti zubů, mladé lístky smíchané s ječnou moukou léčily popáleniny a přikládaly se též na rány způsobené pokousáním vzteklého psa. Práškem z rozemletých suchých listů se zastavovalo krvácení z nosu.

  • Mystické užití. Pro své léčivé účinky kdysi dostávali novomanželé 1 rostlinku svatebním darem.

Bez dříve lidé vysazovali v blízkosti obydlí a chlévů, protože věřili že zahání dobytčí mor.

  • Šťáva lisovaná z plodů se používala na barvení látky, protože má intenzivní tmavěčervenou barvu.
  • Na Slovensku je bezové dřevo významnou surovinou pro výrobu tradičních hudebních nástrojů – fujar a i na výrobu různých píšťalek. V neposlední řadě se ukazuje být dřevo bezu černého v našich končinách vhodné na výrobu hudebního nástroje didgeridoo, a to technologií klasického ručního vrtání.

[editovat] Léčivé účinky

Přísloví praví: "Před heřmánkem smekni a před bezem klekni".

[editovat] Obsahové látky

  • Květy: glykosidy sambunigrin, rutin,[1] éterické oleje, tříslovinu, slizovité látky a některé kyseliny.
  • Plody: glykosidy, antokyan, karoteny, vitamin C, B, cholin[1] organické kyseliny, cukr
  • Celá rostlina obsahuje fytoncidní látky.

[editovat] Účinky květů

Odvar ze sušených květů je močopudný, rozpouští hleny a podporuje pocení. Má diuretické účinky, snižuje horečku a mírní kašel.

[editovat] Účinky plodů

Šťáva z plodů působí blahodárně při léčení migrén a nervových chorob, zejména při zánětu trojklaného nervu. Čerstvé plody mají projímavý účinek, naopak sušené se používají proti průjmům.

[editovat] Celá rostlina

Celá rostlina obsahuje fytoncidní látky, které účinně působí proti bakteriím a mnohým houbám.

[editovat] Odkazy

[editovat] Bibliografie

  • GRAU, J., JUNG, R., MÜNKER, B. Bobulovité, užitkové a léčivé rostliny. Praha: Ikar, 1996, 287 s. ISBN 80-7202-023-4

[editovat] Reference

  1. a b http://botanika.borec.cz/bez_cerny.php

[editovat] Externí odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Tisk/export
Nástroje
V jiných jazycích