Bez černý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Bez černý

Bez černý
Bez černý
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: štětkotvaré (Dipsacales)
Čeleď: pižmovkovité (Adoxaceae)
Rod: bez (Sambucus)
Binomické jméno
Sambucus nigra
L., 1753

Bez černý (Sambucus nigra, L.) je listnatý keř, který má široké využití v léčitelství, farmacii i potravinářství. Čerstvé plody bezu černého mají projímavé účinky; sušením nebo tepelným zpracováním se tato vlastnost ztrácí.[1]

Lidové názvy[editovat | editovat zdroj]

Bezinka, bezinky, kozičky, kosmatice (bezový květ), psí bez, smradlavý bez, smrdibez, smradinky, chebzí, bzejna, hural.

Popis a rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Tento keř, rostoucí do výšky 7 – 10 m, nacházíme na vlhkých lesních mýtinách, na kamenitých místech, v roklích, na mezích, u cest a na rumištích. V přírodě roste volně na světlých i polostinných místech. Vyskytuje se též hojně na venkově na plotech a domech a v zahradách. Kvete v bohatých soukvětích v červnu a červenci. Květy mají žlutobílou barvu v odstínech slonové kosti. V době květu se šíří kolem bezu omamná vůně a i po odkvětu má tato rostlina zvláštní aroma. Soukvětí je chocholkovatý mnohoramenný vrcholík. Plody bezu jsou malé, černé, kulaté, lesklé peckovice. Začínají dozrávat koncem srpna. Plody jsou i vyhledávanou potravou některých ptáků, kteří v trusu roznášejí nestrávená semínka po okolí a tím napomáhají rozšiřování rostliny. Bez je hojně rozšířen i v České republice.

Zdravotní rizika[editovat | editovat zdroj]

Čerstvé plody se dle některých zde uvedených pramenů nedoporučuje konzumovat, protože mají projímavé účinky; tepelná úprava či sušení škodlivé látky neutralizuje. Květy a plody se vnitřně používají s úspěchem celá staletí k léčebným účelům, k přípravě čajů, vín a likérů.[2] Kůra a listy se v minulosti občas doporučovaly zevně k obkladům při revmatismu a jako protikřečový prostředek.[3] Odvar z listů hubí hmyz.[4] Listy a kůra jsou v některých pramenech uváděny jako poněkud jedovaté; vzhledem k tomu, že obsahují silné účinné látky glykosid sambucinigrin a alkaloid sambucin, nelze doporučit vnitřní užívání listů a kůry. Otravy po požití listí nebo kůry se projevují silným zvracením, průjmem, ošklivostí a celkovou slabostí. Podobné příznaky se mohou dostavit i po požití syrových plodů ve větším množství.[5] V zájmu objektivity je třeba dodat, že více zdrojů - jak z historie, tak současných - uvádí mnohé prospěšné a léčebné účinky bezu černého bez závažnějších vedlejších či nepříznivých důsledků.[6][7][8]

Sběr a sušení[editovat | editovat zdroj]

Květy se sbírají za suchého počasí nejlépe před jejich úplným rozvitím. Suší se co možná nejrychleji ve stínu a ukládají se v suchu, aby nezhnědly.

Využití[editovat | editovat zdroj]

  • V potravinářství se používají především bobule - bezinky. Šťáva lisovaná z plodů se používá jako potravinářské barvivo. Pecek zbavená dřeň jako náhražka dražšího ovoce především do směsí. Nezastupitelnou úlohu mají i při výrobě likérů. Pro tyto účely se bezinky částečně vykupují i pěstují.
  • V domácí kuchyni - Květenství je možné máčet v těstíčku a smažit podobně jako květák - pochutina se nazývá kosmatice. Z květů se dá připravit Bezová šťáva nebo kvašením osvěžující limonáda.

Je možné z nich vyrobit i sirup. Ze sušených léčivý čaj. Z bezinek se vyrábí sirup, marmeláda, likéry i víno. Bezové víno má výbornou chuť a vůni. Je též využíváno jako chuťové korigens.

  • Ve farmacii - Moderní farmaceutický průmysl má zájem hlavně o květy. Pro tyto účely se sušené květy vykupují.
  • V lidovém léčitelství. Všechny části rostliny mají léčivé účinky. Sbírá se květ, list, bobule a kůra, a to v červnu a červenci, bobule v říjnu a listopadu.

V minulosti se bezem léčilo snad téměř všechno. Výhonky bezu se používaly na zmírnění bolesti zubů, mladé lístky smíchané s ječnou moukou léčily popáleniny a přikládaly se též na rány způsobené pokousáním vzteklého psa. Práškem z rozemletých suchých listů se zastavovalo krvácení z nosu.

  • Mystické užití. Pro své léčivé účinky kdysi dostávali novomanželé 1 rostlinku svatebním darem.

Bez dříve lidé vysazovali v blízkosti obydlí a chlévů, protože věřili, že zahání dobytčí mor.

  • Šťáva lisovaná z plodů se používala na barvení látky, protože má intenzivní tmavěčervenou barvu.
  • Na Slovensku je bezové dřevo významnou surovinou pro výrobu tradičních hudebních nástrojů – fujar a i na výrobu různých píšťalek. V neposlední řadě se ukazuje být dřevo bezu černého v našich končinách vhodné na výrobu hudebního nástroje didgeridoo, a to technologií klasického ručního vrtání.

Léčivé účinky[editovat | editovat zdroj]

Přísloví praví: "Před heřmánkem smekni a před bezem klekni" nebo "Je lékem proti devíti nemocem a je považován za bylinu magickou".

Obsahové látky[editovat | editovat zdroj]

  • Květy: glykosidy sambunigrin, rutin,[9] bioflavonoidy, antokyany, cholin, éterické oleje, taniny, tříslovinu, slizovité látky, omega-3 a omega-6 mastné kyseliny.
  • Plody: glykosidy, antokyan, karoteny, vitamin C, B, cholin[9] organické kyseliny, cukr
  • Celá rostlina obsahuje fytoncidní látky.

Účinky květů[editovat | editovat zdroj]

Odvar ze sušených květů je močopudný, rozpouští hleny a podporuje pocení. Má diuretické účinky, snižuje horečku a mírní kašel. Chlazený neslazený čaj z květů je výtečným lékem i při zažívacích potížích, plynatosti, nevolnosti a pomalém trávení, či nedostatečné činnosti žlučníku.

Účinky plodů[editovat | editovat zdroj]

Šťáva z plodů působí blahodárně při léčení migrén a nervových chorob, zejména při zánětu trojklaného nervu. Nezralé plody mají projímavý účinek. Proto se doporučuje natrhaná plodeství nechat den, dva dozrát rozložená v tenké vrstvě. Projímavý účinek se vařením ztrácí. Ztrácejí se rovněž,avšak jen částečně, léčivé látky.

Celá rostlina[editovat | editovat zdroj]

Celá rostlina obsahuje fytoncidní látky, které účinně působí proti bakteriím a mnohým houbám.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vermeulen Nico: Encyclopedie van Kruiden - Rebo Int. B.V., Lisse, Nizozemí; č. Encyklopedie bylin a koření - Rebo CZ Čestlice 2001, 2. vyd., (322 stran) str. 262
  2. Jirásek Václav (Doc. RNDr. CSc.); Starý Fr. (RNDr. PhMr. CSc): Kapesní atlas léčivých rostlin - SPN Praha 1986, 1. vyd., (320 stran) str.94-95.
  3. Rubcov V.G.; Beneš K. (RNDr): Zelená lékárna - Lidové nakladatelství Praha 1984, 1. vyd. (314 stran) str. 38-41.
  4. HENSCHEL, Detlev. Plané rostliny k jídlu. Praha : Granit, 2004. 254 s. ISBN 80-7296-033-4. Kapitola Bez černý, s. 232.  
  5. JIRÁSEK, Václav et al. Naše jedovaté rostliny. Praha : Československá Akademie věd, 1957.  
  6. Geiger Fritz (Dr. med): Bylinný receptář - nakl. Dona České Budějovice 1991, 3. vyd. (130 stran) str.10; str.20; str.31.
  7. Buriánková Radka: Bylinková abeceda - nakl. Mona Praha 2001 (68 stran) str. 7.
  8. Haigh Charlote: The Top 100 Immunity Boosters - Duncan Baird Publishers Ltd. London 2005; česky: 100 NEJ potravin pro imunitu - nakl. Slovart Praha 2007, 1. vyd. (130 stran) str. 107.
  9. a b http://botanika.borec.cz/bez_cerny.php

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Grau, J., Jung, R., Münker, B. Bobulovité, užitkové a léčivé rostliny. Praha: Ikar, 1996, 287 s. ISBN 80-7202-023-4
  • Rubcov V. G.; Beneš K. (RNDr): Zelená lékárna. Praha: Lidové nakladatelství, 1984, 1. vyd. (314 stran) str. 38–41.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Sambucus nigra ve Wikimedia Commons