Bez černý
|
|
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Bez černý
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Sambucus nigra L., 1753 |
Bez černý (Sambucus nigra, L.) je listnatý keř, který má široké využití v léčitelství, farmacii i potravinářství. Čerstvé plody (Fructus sambuci) mají projímavé účinky; sušením nebo tepelným zpracováním se tato vlastnost ztrácí.[1]
Obsah |
Lidové názvy [editovat]
Bezinka, bezinky, kozičky, kosmatice (bezový květ), psí bez, smradlavý bez, smrdibez, smradinky, chebzí, bzejna, hural.
Popis a rozšíření [editovat]
Tento keř, rostoucí do výšky 7 - 10 m, nacházíme na vlhkých lesních mýtinách, na kamenitých místech, v roklích, na mezích, u cest a na rumištích. V přírodě roste volně na světlých i polostinných místech. Vyskytuje se též hojně na venkově na plotech a domech a v zahradách. Kvete v bohatých soukvětích v červnu a červenci. Květy mají žlutobílou barvu v odstínech slonové kosti. V době květu se šíří kolem bezu omamná vůně a i po odkvětu má tato rostlina zvláštní aroma. Soukvětí je chocholkovatý mnohoramenný vrcholík. Plody bezu jsou malé, černé, kulaté, lesklé peckovice. Začínají dozrávat koncem srpna. Plody jsou i vyhledávanou potravou některých ptáků, kteří v trusu roznášejí nestrávená semínka po okolí a tím napomáhají rozšiřování rostliny. Bez je hojně rozšířen i v České republice.
Zdravotní rizika [editovat]
Čerstvé plody se dle některých zde uvedených pramenů nedoporučuje konzumovat, protože mají projímavé účiky; tepelná úprava či sušení škodlivé látky neutralizuje. Květy a plody se vnitřně používají s úspěchem celá staletí k léčebným účelům, k přípravě čajů, vín a likérů.[2] Kůra a listy se v minulosti občas doporučovaly zevně k obkladům při revmatismu a jako protikřečový prostředek.[3] Odvar z listů hubí hmyz.[4] Listy a kůra jsou v některých pramenech uváděny jako poněkud jedovaté; vzhledem k tomu, že obsahují silné účinné látky glykosid sambucinigrin a alkaloid sambucin, nelze doporučit vnitřní užívání listů a kůry. Otravy po požití listí nebo kůry se projevují silným zvracením, průjmem, ošklivostí a celkovou slabostí. Podobné příznaky se mohou dostavit i po požití syrových plodů ve větším množství.[5] V zájmu objektivity je třeba dodat, že více zdrojů - jak z historie, tak současných - uvádí mnohé prospěšné a léčebné účinky bezu černého bez závažnějších vedlejších či nepříznivých důsledků[6] [7] [8]
Využití [editovat]
- V potravinářství se používají především bobule - bezinky. Šťáva lisovaná z plodů se používá jako potravinářské barvivo. Pecek zbavená dřeň jako náhražka dražšího ovoce především do směsí. Nezastupitelnou úlohu mají i při výrobě likérů. Pro tyto účely se bezinky částečně vykupují i pěstují.
- V domácí kuchyni - Květenství je možné máčet v těstíčku a smažit podobně jako květák - pochutina se nazývá kosmatice. Z květů se dá připravit Bezová šťáva nebo kvašením osvěžující limonáda.
Je možné z nich vyrobit i sirup. Ze sušených léčivý čaj. Z bezinek se vyrábí sirup, marmeláda, likéry i víno. Bezové víno má výbornou chuť a vůni. Je též využíváno jako chuťové korigens.
- Ve farmacii - Moderní farmaceutický průmysl má zájem hlavně o květy. Pro tyto účely se sušené květy vykupují.
- V lidovém léčitelství. Všechny části rostliny mají léčivé účinky. Sbírá se květ, list, bobule a kůra a to v červnu a červenci, bobule v říjnu a listopadu.
V minulosti se bezem léčilo snad téměř všechno. Výhonky bezu se používaly na zmírnění bolesti zubů, mladé lístky smíchané s ječnou moukou léčily popáleniny a přikládaly se též na rány způsobené pokousáním vzteklého psa. Práškem z rozemletých suchých listů se zastavovalo krvácení z nosu.
- Mystické užití. Pro své léčivé účinky kdysi dostávali novomanželé 1 rostlinku svatebním darem.
Bez dříve lidé vysazovali v blízkosti obydlí a chlévů, protože věřili že zahání dobytčí mor.
- Šťáva lisovaná z plodů se používala na barvení látky, protože má intenzivní tmavěčervenou barvu.
- Na Slovensku je bezové dřevo významnou surovinou pro výrobu tradičních hudebních nástrojů – fujar a i na výrobu různých píšťalek. V neposlední řadě se ukazuje být dřevo bezu černého v našich končinách vhodné na výrobu hudebního nástroje didgeridoo, a to technologií klasického ručního vrtání.
Léčivé účinky [editovat]
Přísloví praví: "Před heřmánkem smekni a před bezem klekni".
Obsahové látky [editovat]
- Květy: glykosidy sambunigrin, rutin,[9] bioflavonoidy, antokyany, cholin, éterické oleje, taniny, tříslovinu, slizovité látky, omega-3 a omega-6 mastné kyseliny.
- Plody: glykosidy, antokyan, karoteny, vitamin C, B, cholin[9] organické kyseliny, cukr
- Celá rostlina obsahuje fytoncidní látky.
Účinky květů [editovat]
Odvar ze sušených květů je močopudný, rozpouští hleny a podporuje pocení. Má diuretické účinky, snižuje horečku a mírní kašel.
Účinky plodů [editovat]
Šťáva z plodů působí blahodárně při léčení migrén a nervových chorob, zejména při zánětu trojklaného nervu. Čerstvé plody mají projímavý účinek, naopak sušené se používají proti průjmům.
Celá rostlina [editovat]
Celá rostlina obsahuje fytoncidní látky, které účinně působí proti bakteriím a mnohým houbám.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Vermeulen Nico: Encyclopedie van Kruiden - Rebo Int. B.V., Lisse, Nizozemí; č. Encyklopedie bylin a koření - Rebo CZ Čestlice 2001, 2. vyd., (322 stran) str. 262
- ↑ Jirásek Václav (Doc. RNDr. CSc.); Starý Fr. (RNDr.PhMr. CSc): Kapesní atlas léčivých rostlin - SPN Praha 1986, 1. vyd., (320 stran) str.94-95.
- ↑ Rubcov V.G.; Beneš K. (RNDr): Zelená lékárna - Lidové nakladatelství Praha 1984, 1. vyd. (314 stran) str. 38-41.
- ↑ HENSCHEL, Detlev. Plané rostliny k jídlu. Praha : Granit, 2004. 254 s. ISBN 80-7296-033-4. Kapitola Bez černý, s. 232.
- ↑ JIRÁSEK, Václav et al. Naše jedovaté rostliny. Praha : Československá Akademie věd, 1957.
- ↑ Geiger Fritz (Dr.med): Bylinný receptář - nakl. Dona České Budějovice 1991, 3. vyd. (130 stran) str.10; str.20; str.31.
- ↑ Buriánková Radka: Bylinková abeceda - nakl. Mona Praha 2001 (68 stran) str. 7.
- ↑ Haigh Charlote: The Top 100 Immunity Boosters - Duncan Baird Publishers Ltd. London 2005; česky: 100 NEJ potravin pro imunitu - nakl. Slovart Praha 2007, 1. vyd. (130 stran) str. 107.
- ↑ a b http://botanika.borec.cz/bez_cerny.php
Literatura [editovat]
- Grau, J., Jung, R., Münker, B. Bobulovité, užitkové a léčivé rostliny. Praha: Ikar, 1996, 287 s. ISBN 80-7202-023-4
- Rubcov V.G.; Beneš K. (RNDr): Zelená lékárna - Lidové nakladatelství Praha 1984, 1. vyd. (314 stran) str. 38-42.
Externí odkazy [editovat]
- Bez černý na prirodakarlovarska.cz
- bez černý na botanika.wendys.cz
- bez černý na byliny.apatykar.cz
- bez černý na léčivých rostlinách Standy Korbela
- Bez černý - Natura Opava
