Rutin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Struktura rutinu
Struktura rutinu
Obecné
Systematický název 2-(3,4-dihydroxyphenyl)-

4,5-dihydroxy-3-[3,4,5- trihydroxy-6-[(3,4,5- trihydroxy-6-methyl- oxan-2-yl)oxymethyl] oxan-2-yl]oxy-chromen- 7-one

Sumární vzorec C27H30O16
Vzhled světle žlutá pevná látka
Identifikace
Vlastnosti
Molární hmotnost 610,52 g/mol
NFPA 704
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Rutin je chemická sloučenina patřící mezi bioflavonoidní glykosidy.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Je to látka světle žluté barvy, částečně rozpustná ve vodě. Molární hmotnost rutinu je 610,52 g/mol. Jeho aglykon se nazývá quercetin a cukernatá část rutinosa (β-L-rhamnosyl-(1→6)-β-D-glukosa).

Zdravotní účinky[editovat | editovat zdroj]

Má řadu pozitivních zdravotních účinků, mezi jeho největší přínosy patří především schopnost léčit křehkost krevních kapilár a zvyšovat pružnost cév. Snižuje LDL cholesterol. Také je významná jeho antioxidační aktivita a s tím související antikarcinogenní účinky a schopnost zhášet volné radikály. Zesiluje účinek vitaminu C.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Rutin byl objeven v roce 1842 v listech routy vonné. Je velmi rozšířený v rostlinné říši. Mezi nejvýznamnější zdroje rutinu patří pohanka obecná, routa vonná a jerlín japonský. Dále se rutin vyskytuje v chřestu, ve slupkách rajčat, v kůře citrusových plodů, v jablečné slupce, v broskvích, nektarinkách, lesních plodech, kiwi, banánech, a také ve výluhu zeleného a černého čaje.

Obsah rutinu v pohance[editovat | editovat zdroj]

Na českém území je pohanka nejvýznamnějším zdrojem rutinu. Jeho množství závisí na odrůdě pohanky a také na množství přijatého slunečního záření. Obsah rutinu v pohance se v různých částech rostliny liší. Nejvíce rutinu se nachází v květech (až 400 mg/100 g sušiny), následují listy, semena, stonek, nejméně rutinu je v kořenu. V loupaných semenech (tzv. kroupy) se nachází okolo 20 mg rutinu ve 100 g sušiny. Tepelným zpracováním pohanky však obsah rutinu klesá.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CROZIER A.; CLIFFORD M.N.; ASHIHARA H. Plant secondary metabolites. Blackwell publishing, 2006. 384 p. ISBN 1405125098
  • PARK, B.J., et al. : Comparison in Rutin Content in Seed and Plant of Tartary Buckwheat (Fagopyrum tataricum). In (ed.). Proceedings of the 9th International Symposium on Buckwheat. Prague, 2004. p. 626-629
  • JIANG, P., et al. Rutin and Flavonoid contents in three buckwheat species Fagopyrum esculentum, F. tataricum, and F. homotropicum and their protective effects against lipid peroxidation. Food Research International, 2007, 40, 356-364