Puškvorec obecný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Puškvorec obecný

Puškvorec obecný
Puškvorec obecný
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: jednoděložné (Liliopsida)
Řád: puškvorcotvaré (Acorales)
Čeleď: puškvorcovité (Acoraceae)
Rod: puškvorec (Acorus)
Binomické jméno
Acorus calamus
L.

Puškvorec obecný (Acorus calamus L.) je léčivá rostlina z čeledi puškvorcovité (Acoraceae). Některé starší taxonomické systémy řadí puškvorec do čeledi árónovité (Araceae). Puškovec je také tradičním kořením.

Popis[editovat | editovat zdroj]

  • Puškvorec obecný je vytrvalá bylina dorůstající výšky nejčastěji 50-150 cm. Na bázi vyrůstá z až 3 cm silného plazivého oddenku. Celá rostlina je charakteristická svou nápadnou aromatickou vůní, což je nápadné zvláště při rozlomení oddenku.
  • Lodyha je tříhranná.
  • Listy jsou střídavé, dvouřadě uspořádané, přisedlé, na bázi s listovými pochvami. Čepele mají mečovitý tvar, jsou dlouhé nejčastěji 50-125 cm, a 0,7-2 cm široké, na okraji někdy trochu zvlněné.
  • Květy jsou uspořádané do květenství, kterým je mnohokvětá válcovitá palice, která se směrem k vrcholu zužuje. Zpočátku je zelená, později hnědne, dorůstá délky 5-9 cm. Je sice vrcholová, ale vypadá jako boční, neboť podpůrný listen (toulec) palice působí dojmem pokračování lodyhy. Je 20-90 dlouhý a na první pohled spíše připomíná list.
  • Květy jsou velmi drobné, uspořádané v palici do šroubovice. Okvětí je zelenavé, složené ze 6 okvětních lístků ve 2 přeslenech (3+3). Tyčinek je 6, ve 2 přeslenech (3+3). Gyneceum je složeno ze 3 plodolistů, je synkarpní, semeník je svrchní.
  • V České republice kvete nejčastěji v červnu až v červenci.
  • Plody se u puškvorce obecného nevytvářejí, jedná se o sterilního triploida [1]. U blízce příbuzných druhů, které však v ČR nerostou, např. Acorus americanus, se vytvářejí červené bobule.
detail květenství

Stanoviště[editovat | editovat zdroj]

Mokřadní rostlina, nejčastěji roste na březích stojatých a pomalu tekoucích vod. Může vytvářet monodominantní porosty řazené do asociace Acoretum calami. Na území ČR se objevil v 16. století. V současnosti roste v roztroušeně až hojně po celém území ČR, hlavně však v teplejších oblastech, ve vyšších horských polohách chybí. V posledních desetiletích vlivem nepříznivých hospodářských zásahů spíše ustoupil.

Areál rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Pochází z Asie, původní areál zahrnoval jižní Čínu, již ve starověku byl však zavlečen do Indie, odkud se šířil dál. V současné době roste po celé Evropě, v Asii a v Severní Americe a v dalších oblastech. V Asii a v Severní Americe rostou další blízce příbuzné druhy, které plody vytvářejí. Mapka rozšíření je zde: [2]

Použití[editovat | editovat zdroj]

V léčitelství se používá oddenek (Rhizoma calami aromatici).

Droga se aplikuje hlavně při žaludečních potížích, protože podporuje látkovou výměnu, působí příznivě na tvorbu trávicích šťáv, má zklidňující účinek na křečovité bolesti a zároveň působí i desinfekčně a močopudně. Dříve se z kořene vyráběl žaludeční likér. Puškvorec má uklidňující účinek a působí antidepresivně, utlumuje astmatické záchvaty a celkově má pozitivní účinek na stav zesláblých lidí (ve stáří, po nemoci, po operaci, ozařování, chemoterapii atd.), v některých případech působí i výrazně protialergicky. Používá se i zevně ve formě koupelí proti revmatismu, na ekzémy, na omývání špatně se hojících ran nebo jako celkově posilující prostředek.

V gastronomii byly od středověku oddenky využívány k okořenění sladkých pokrmů a kompotů v indické a islámské kuchyni. V Evropě i Americe býval kandován. Z velmi mladých výhonků lze připravit salát k povzbuní chuti.[1]

Obsahové látky[editovat | editovat zdroj]

Droga obsahuje asi 2-7 % silic, které jsou tvořené řadou mono a seskviterpenů. Dále mezi obsahovými látkami najdeme hořčiny, třísloviny, slizy, cukry, cholin a fenylpropan beta-asaron, který je podezřelý z kancerogenity, proto by neměla být užívána droga, která v silici obsahuje více než 5 % této látky (puškvorce rostoucí v ČR ji však obvykle obsahují výrazně méně).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KYBAL, Jan; KAPLICKÁ, Jiřina. Naše a cizí koření. Praha : Státní zemědělské nakladatelství, 1988. Kapitola Puškvorec obecný, s. 30.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Květena České republiky. Příprava vydání Jindřich Chrtek jun., Zdeněk Kaplan, Jitka Štěpánková. Díl 8. Praha : Academia, 2010. ISBN 978-80-200-1824-3. S. 274-276.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]