Božena Němcová
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Božena Němcová, rozená Barbora Novotná, později Barbora Panklová (4. února 1820? Vídeň – 21. ledna 1862, Praha), byla česká spisovatelka. Je považována za zakladatelku novodobé české prózy.
Obsah |
[editovat] Životopis
Příjmení Panklová získala, až když si její matku Terezii Novotnou v létě roku 1820 vzal Johann Pankl. Roku 1821 se Panklovi přestěhovali do Ratibořic, kam se za nimi přistěhovala i její babička – Magdaléna Novotná (1825), která malou Barunku velmi ovlivnila; v dospělosti si babičku velmi zidealizovala.
Od roku 1826 do roku 1833 navštěvovala školu v České Skalici.
Roku 1837 jí rodiče našli ženicha – Josefa Němce (1805 – 1879) a ještě téhož roku se vzali. Josef Němec pracoval jako komisař finanční stráže (celník), jeho nadřízení s ostražitostí sledovali jeho projevy češství a služební horlivosti. V souvislosti s tím byl často služebně překládán a rodina se s ním stěhovala. Manželství nebylo šťastné.
Roku 1840 se léčila u doktora J. Čejky, se kterým se spřátelila a který ji seznámil s tehdejšími vlastenecky smýšlejícími spisovateli. O rok později (1841) se přestěhovala do Prahy. Zde pod vlivem Václava Bolemíra Nebeského a Karla Jaromíra Erbena začala psát česky. Roku 1843 se s mužem odstěhovali do Domažlic, kde působila jako prakticky první národní buditel. Roku 1847 se opět stěhují z Domažlic. Roku 1848 je Josef Němec obviněn ze spiknutí, dochází k nucenému stěhování z místa na místo a v roce 1850 je Josef Němec přeložen do Uher; Božena Němcová se se čtyřmi dětmi stěhuje do Prahy, kde okamžitě navazuje styky s literárně činnými vlastenci. V roce 1851 pobývala s dětmi v lázních u České Třebové a roku 1852 jela za manželem do Uher a přitom navštívila Slovensko. V následujících letech podnikla do Uher ještě dalších několik cest.
Roku 1853 byl Josef Němec odvolán z funkce, nejprve mu byl snížen plat na polovinu, později mu byl plat zastaven úplně. Josef Němec se proto ocitl bez práce a Božena Němcová hledala pomoc u známých v Praze, avšak často neúspěšně. Právě v této době napsala Babičku. Tehdy bydlela v ulici Ječná a později v ulici Na Slupi (v obou jsou pamětní desky).
Seznámila se s vydavatelem Moravských novin Františkem Klácelem, který její díla vydával, a se sestrami Rottovými (Karolína Světlá a Sofie Podlipská).
Roku 1853 zemřel její syn Hynek, po jeho smrti pokračovaly neshody s manželem. Josef Němec podal dokonce návrh na rozvod, který však později stáhl.
V této době se Němcová sblížila s májovci. Jinak se Božena Němcová stáhla do ústraní, objevila se pouze na pohřbu Karla Havlíčka Borovského (1856).
Na podzim 1861 Němcová opouští manžela a odchází do Litomyšle, kde se pokouší živit prací pro nakladatele Augustu. V té době je ale již vážně nemocná a finanční nouze ji donutí k návratu do Prahy k manželovi. Krátce na to umírá v domě U Tří lip (dnešní ulice Na Příkopě).
[editovat] Chudoba
Božena Němcová prožila celý život v ponižující chudobě a často i v hladu. Korespondence ukazuje, že byla nucena opakovaně žádat o pomoc v českých vlasteneckých kruzích. Neúčinnost této pomoci kontrastuje s velkolepým pohřbem, který jí vlastenci uspořádali a s posmrtnou slávou, které se jí dostalo. Pohřbena je na Vyšehradě. Její muž byl pohřben v Táboře.
[editovat] Datum narození
Někteří autoři literatury faktu vyslovili hypotézu, že Božena Němcová byla nemanželskou dcerou kněžny Kateřiny Zaháňské nebo její sestry Dorethey. Pro tuto hypotézu svědčí nejen vnější podoba a nezvykle dobrý vztah Kateřiny Zaháňské k Boženě Němcové, ale i zdánlivě vyšší věk Boženy Němcové (uvádí se alternativní rok narození - 1816 nebo 1817). Na druhou stranu existují velmi silné argumenty proti této spekulaci (např. podoba Boženy Němcové se sestrou), takže mezi literárními vědci je spíše odmítána.
[editovat] Dílo
[editovat] Poezie
První díla byly básně:
- Slavné ráno
- Ženám českým
- Moje vlast
[editovat] Povídky a další kratší prózy
- Baruška (1853) - poprvé vyšla v kalendáři Koleda
- Cesta z pouti
- Čtyry doby, vydáváno také pod názvem Čtyři doby
- Devět křížů
- Divá Bára (1856) - poprvé vyšla v kalendáři Česká pokladnice
- Dlouhá noc
- Dobrý člověk (1858) - poprvé vyšla v časopise Posel z Prahy
- Domácí nemoc
- Dopisy z lázní Františkových
- Hospodyně na slovíčko
- Chudí lidé – vytváří nový typ hrdiny, a sice z prostředí, kde se setkávají různé společenské vrstvy
- Chyže pod horami
- Karla – (1855) - poprvé vyšla v almanachu Perly české, odehrává se v chodské vesnici Stráž
- Národní báchorky a pověsti – zpracování českých pohádek, 7 sešitů
- Obrázek vesnický
- O dvanácti měsíčkách
- Pan učitel – poslední dokončená povídka
- Pomněnka šlechetné duše
- Rozárka
- Selská politika
- Sestry (1855) - poprvé vyšla v almanachu Lada Nióla
- Silný Ctibor
- Slovenské pohádky a pověsti
[editovat] Větší prózy
- Babička (1855) – psáno po smrti syna Hynka (spisovatelka v psaní tohoto díla patrně hledala útěchu). Popisuje zde vzpomínky na šťastné dětství prožité v ratibořickém údolí. Ústřední postavou díla je babička – silně zidealizovaná, stala se symbolem dobra a lásky. Kniha začíná příjezdem babičky na Staré Bělidlo, další kapitoly popisují život na samotě a obyvatele ratibořického údolí. Babička svojí morální hodnotou výrazně převyšuje ostatní lidi, a to ze všech vrstev. Většina postav (včetně kněžny, která je také výrazně zidealizovaná), je historicky doložena. Dílo vyznívá optimisticky, a to i přes babiččinu smrt. Objevuje se tu i postava, která do kompozice díla víceméně nezapadá – šílená Viktorka. Mladá komtesa Hortenzie, která jako by zajišťovala určitou realitu světa v tomto díle. Němcová dala dílu podtitul Obrazy venkovského života.
- Pohorská vesnice (1855) – idealistické a zároveň realistické zobrazení vesnice, slučuje tu svět české šlechty, chodského lidu na Šumavě a slovenských drotárů
- V zámku a v podzámčí (1858)
[editovat] Cestopisy
- Z Uher
- Vzpomínky z cesty po Uhrách
- Obrazy ze života slovenského
- Kraje a lesy na Slovensku
[editovat] Z Domažlicka
- Obrazy z okolí Domažlického – publicistická próza, snaha o zachycení folklóru, obyčejů a zvyků
- Selská svatba v okolí Domažlic
- O prostonárodním léčení na Domažlicku
[editovat] Odkazy
[editovat] Související články
[editovat] Externí odkazy
- Božena Němcová on-line - stránky projektu Městské knihovny v Praze
- Muzeum Boženy Němcové v České Skalici
- Společnost Boženy Němcové
- Ukázka rukopisu Boženy Němcové
- Rozhlasové adaptace vybraných děl k bezplatnému stáhnutí ve formátu mp3 na webových stránkách Českého rozhlasu 3-Vltava
[editovat] Online dostupná díla
- NĚMCOVÁ, Božena. Babička : obrazy venkovského života. Ilustrace Adolf Kašpar. Praha : Česká grafická Unie, 1924. Dostupné online.
[editovat] Literatura
- VÁVRA, Vincenc. Božena Němcová : pokus životopisný a literární. Praha : Otto, 1895. Dostupné online.
