Gemer (župa)
| Gemersko-malohontská župa Gömör és Kis-Hont vármegye |
||
|---|---|---|
|
||
| geografie | ||
|
|
||
| Hlavní město: | Rimavská Sobota | |
| Rozloha: | 4 279 km² | |
| obyvatelstvo | ||
| Počet obyvatel: | 188 100 (1910) | |
| Hustota zalidnění: | 43,9 ob./km² | |
| Jazyk: | Maďarština, Slovenština | |
| Národnostní složení: | Maďaři, Slováci, Němci | |
| správa regionu | ||
| Nadřazený celek: | Uhersko | |
| Druh celku: | župa | |
Gemer (maďarsky: Gömör), Gemersko-malohontská župa (maďarsky: Gömör és Kis-Hont vármegye) je historické území a bývalá župa Uherského království nacházející se na území dnešního Slovenska a Maďarska.
Obsah |
Gemer-Malohont [editovat]
Gemersko-malohontská župa vznikla sloučením Gemeru a Malohontu. Existovala v letech:
- 1786 - 1790 v Uhersku
- 1802 - 1918 v Uhersku
- 1918 - 1923 v Československu
- 1938 - 1945 v Maďarském království
Centrum [editovat]
Původním centrem Gemeru byl Gemerský hrad, pok terém také oblast i župa dostaly jméno. V počátku 18. století se stoličním městem stal Plešivec. Po spojení Gemeru s Malohontem se hlavním městem stala Rimavská Sobota (do té doby centrum Malohontu), v roce 1790 se centrem stal opět Plešivec. V roce 1802, po opětovnén spojení Gemeru a Malohontu se Rimavská Sobota stala centrem Gemersko-malohontské župy.
Historie [editovat]
Prvotní osídlení Gemeru sahá až do pravěku. V mladší době kamenné docházelo k trvalému osídlení jižní části území v okolí Rimavské Soboty, Tornaľi a Slovenského krasu.
V průběhu 10. a 11. století se území stalo součástí Uherského království. Po vpádu Tatarů ve 13. století se politický i hospodářský život soustřeďoval především okolo obraných hradů. V 15. století došla na území Gemeru k bojům mezi příznicvi Ladislava Pohrobka a Jánose Hunyadiho s Matyášem Korvínem. Po Bitvě u Moháče se Gemer dostal do blízkosti Osmanské říše. Turci přepadávali města a obce, dobyli a zbourali několik gemerských hradů. V 17. a 18. století byl Gemer dějištěm mnoha stavoských povstání a náboženských bojů. Od 18. století nastal velký rozvoj težebního průmyslu, který pokračoval do 19. století, kdy bylo v Gemeru nejvíce dolů v celém Uhersku. Ve městech kvetl obchod a řemesla, které podopořila i výstavba železnic.
Během revoluce v roce 1848 byl Gemer pomyslně rozdělen na maďarskou a slovenskou část. Středisky maďarské revoluce se stala Rimavská Sobota, Rožňava a Plešivec. Slovenským centrem byla Revúca.
Ke konci 19. století sice započala těžba magnezitu, ale jinak došlo k výraznému úpadku železorudnách dolů a řemeselné výroby. Po první světové válce se v roce 1918 většina území Gemerské župy stala součástí Československé republiky, vyjma malé oblasti okolo města Putnok, která se stala součástí župy Borsod-Gömör és Kishont vármegye, dnešní župy Borsod-Abaúj-Zemplén v Maďarsku. Gemersko-Malohontská župa existovala, v rámci ČSR, do 31. prosince 1922. Obnovena byla až po připojení oblasti k Maďarskému království v roce 1938. Gemer byl osvobozen sovětskou Rudou armádou v lednu 1945. Dnes je Gemer jedním ze slovenských regionů a regionů cestovného ruchu.
Vnitřní dělení župy [editovat]
Ve 20. století byla Gemersko-malohontská župa rozčleněna na tyto okresy:
- Rimavská Sobota
- Pohroní s centrem ve Vaľkovně
- Revúca s centrem v Jelšavě
- Rožňava
- Tornaľa
- Rimavská Seč
Města s magistrátem [editovat]
Obyvatestvo [editovat]
Národnostní složení Gemeru v roce 1910:
Území Gemeru bylo a je dodnes rozděleno na severní slovenskou a jižní maďarskou část. Etnická hranice ve 20. století probíhala po hranici Rimavská Sobota - Rožňava. Slováci se soutřeďují na sever od ní do měst Hnúšťa, Tisovec, Jelšava, Revúca. Maďaři na spíše jih do měst jako Fiľakovo, Tornaľa.
Náboženství [editovat]
Náboženské složení z roku 1910:
- Římskokatolické 45,4%
- Evangelické a.v. 30,7%
- Reformovaná k.c. 18,5%
- Řeckokatolické 2,3%
- Židovské 3,0%
Současný region [editovat]
- Podrobnější informace naleznete v článku Gemer (region).
Na území historické Gemersko-malohontské župa se dnes nachází slovenský region Gemer.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Gömör és Kis-Hont vármegye na maďarské Wikipedii a Gemer (župa) na slovenské Wikipedii.
Související články [editovat]
Externí odkazy [editovat]
- (maďarsky) Gömöroszág
- (slovensky) GEMER.sk
- (česky) Turistická stránka o Gemeru
- (slovensky) (maďarsky) (anglicky) (německy) Turistická stránky regionu GEMER-MALOHONT
