Gemer (župa)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Gemersko-malohontská župa
Gömör és Kis-Hont vármegye
Znak
znak
geografie

Gömör.png

Hlavní město: Rimavská Sobota
Rozloha: 4 279 km²
obyvatelstvo
Počet obyvatel: 188 100 (1910)
Hustota zalidnění: 43,9 ob./km²
Jazyk: Maďarština, Slovenština
Národnostní složení: Maďaři, Slováci, Němci
správa regionu
Nadřazený celek: Uhersko
Druh celku: župa

Gemer (maďarsky: Gömör), Gemersko-malohontská župa (maďarsky: Gömör és Kis-Hont vármegye) je historické území a bývalá župa Uherského království nacházející se na území dnešního Slovenska a Maďarska.

Gemer-Malohont[editovat | editovat zdroj]

Gemersko-malohontská župa vznikla sloučením Gemeru a Malohontu. Existovala v letech:

Centrum[editovat | editovat zdroj]

Původním centrem Gemeru byl Gemerský hrad, po kterém také oblast i župa dostaly jméno. V počátku 18. století se stoličním městem stal Plešivec. Po spojení Gemeru s Malohontem se hlavním městem stala Rimavská Sobota (do té doby centrum Malohontu), v roce 1790 se centrem stal opět Plešivec. V roce 1802, po opětovném spojení Gemeru a Malohontu se Rimavská Sobota stala centrem Gemersko-malohontské župy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Prvotní osídlení Gemeru sahá až do pravěku. V mladší době kamenné docházelo k trvalému osídlení jižní části území v okolí Rimavské Soboty, Tornali a Slovenského krasu.

V průběhu 10. a 11. století se území stalo součástí Uherského království. Po vpádu Tatarů ve 13. století se politický i hospodářský život soustřeďoval především okolo obraných hradů. V 15. století došla na území Gemeru k bojům mezi příznivci Ladislava Pohrobka a Jánose Hunyadiho s Matyášem Korvínem. Po Bitvě u Moháče se Gemer dostal do blízkosti Osmanské říše. Turci přepadávali města a obce, dobyli a zbourali několik gemerských hradů. V 17. a 18. století byl Gemer dějištěm mnoha stavovských povstání a náboženských bojů. Od 18. století nastal velký rozvoj těžebního průmyslu, který pokračoval do 19. století, kdy bylo v Gemeru nejvíce dolů v celém Uhersku. Ve městech kvetl obchod a řemesla, které podpořila i výstavba železnic.

Během revoluce v roce 1848 byl Gemer pomyslně rozdělen na maďarskou a slovenskou část. Středisky maďarské revoluce se stala Rimavská Sobota, Rožňava a Plešivec. Slovenským centrem byla Revúca.

Mapa Gemeru

Ke konci 19. století sice započala těžba magnezitu, ale jinak došlo k výraznému úpadku železorudných dolů a řemeslné výroby. Po první světové válce se v roce 1918 většina území Gemerské župy stala součástí Československé republiky, vyjma malé oblasti okolo města Putnok, která se stala součástí župy Borsod-Gömör és Kishont vármegye, dnešní župy Borsod-Abaúj-Zemplén v Maďarsku. Gemersko-Malohontská župa existovala, v rámci ČSR, do 31. prosince 1922. Obnovena byla až po připojení oblasti k Maďarskému království v roce 1938. Gemer byl osvobozen sovětskou Rudou armádou v lednu 1945. Dnes je Gemer jedním ze slovenských regionů a regionů cestovného ruchu.

Vnitřní dělení župy[editovat | editovat zdroj]

Ve 20. století byla Gemersko-malohontská župa rozčleněna na tyto okresy:

Města s magistrátem[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Národnostní složení Gemeru v roce 1910:

Území Gemeru bylo a je dodnes rozděleno na severní slovenskou a jižní maďarskou část. Etnická hranice ve 20. století probíhala po hranici Rimavská Sobota - Rožňava. Slováci se soustřeďují na sever od ní do měst Hnúšťa, Tisovec, Jelšava, Revúca. Maďaři na spíše jih do měst jako Fiľakovo, Tornaľa.

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Anny v Rožňavě

Náboženské složení z roku 1910:

  • Římskokatolické 45,4%
  • Evangelické a.v. 30,7%
  • Reformovaná k.c. 18,5%
  • Řeckokatolické 2,3%
  • Židovské 3,0%

Současný region[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Gemer (region).

Na území historické Gemersko-malohontské župa se dnes nachází slovenský region Gemer.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]


V tomto článku byly použity překlady textů z článků Gömör és Kis-Hont vármegye na maďarské Wikipedii a Gemer (župa) na slovenské Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]