František Ladislav Čelakovský
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Ladislav Čelakovský (7. března 1799 Strakonice – 5. srpna 1852 Praha) byl český básník národního obrození, kritik a překladatel; v mimořádných případech používal pseudonym Marcian Hromotluk.
Obsah |
[editovat] Život
| Příbuzenstvo | |
|---|---|
| manželka | |
| syn |
Ladislav Josef Čelakovský
|
| syn |
Jaromír Čelakovský
|
| vnuk |
Ladislav František Čelakovský
|
Byl synem strakonického tesaře. Od roku 1812 studoval nižší gymnázium v Českých Budějovicích, poté přestoupil na gymnázium v Písku. Po jeho absolvování studoval filosofii v Praze, pro finanční problémy byl nucen přestoupil na lyceum v Českých Budějovicích odkud byl vyloučen (za četbu Husových děl). Pokračoval pak ve studiu v Linci a v Praze. Spíše než povinným předmětům se věnoval cílevědomému jazykovému a literárnímu sebevzdělávání; závěrečné univerzitní zkoušky v roce 1822 nedokončil.
Živil se jako vychovatel (do r. 1829) a překladatel.
Roku 1830 dostal nabídku z Ruska, aby spolu s P. J. Šafaříkem a V. Hankou v Petrohradě založili a řídili slovanskou knihovnu. F. L. Čelakovský byl ochoten tento úkol přijmout, ale F. Palacký mu zařídil penzi u knížete Kinského. Stal se soukromým vychovatelem a později korektorem Časopisu pro katolické duchovenstvo.[1].
Od roku 1833 byl redaktorem Pražských novin jejichž přílohu Rozmanitosti proměnil (1834) na týdeník Česká Wčela, tento týdeník se brzy změnil na samostatný časopis. V novinách se snažil o politickou i kulturní výchovu čtenáře a jeho hlavním přínosem byla změna v přejímání zahraničních článků přímo z řady cizojazyčných novin, nejen z německých, jak to bylo doposud. V roce 1835 byl jmenován suplujícím profesorem české řeči a literatury na pražské univerzitě. Po stížnosti ruského vyslance ve Vídni Pražským novinám na komentář Čelakovského vůči carovi (nepřimo ho označil za svévolného tyrana)[2]. byl odvolán jak z jejich redakce, tak z místa profesora. Od r. 1838 působil jako knihovník v rodině Kinských. Ve Vratislavi se stal (1841) profesorem slovanské literatury a působil tam až do roku 1849, kdy stejnou funkci získal na pražské univerzitě.
[editovat] Dílo
Literární působení Čelakovského, zahájené na počátku 20.let, vyrůstalo z humánně pojatých národních a slovanských ideálů, z estetických zásad preromantismu a z konkrétních podnětů Jungmannova kulturního programu, jejž Čelakovský svým dílem tvořivě obohacoval. Měl zvláštní schopnost pronikat do vnitřního smyslu i tvárných principů básnických děl a kriticky vnímat umělecké zkušenosti národní i cizí literatury.
[editovat] Poezie
- Smíšené básně
- Dennice - almanach
- Růže stolistá - poslední básnická sbírka, jde o 100 krátkých básní.
- Spisův básnických knihy šestery – souborné vydání jeho básní, které sám uspořádal. Nejsou zde žádné nové básně.
OHLASOVÁ POEZIE: Je to umělá lit. tvorba související s romantickým obdivem k folklóru. Využívá postupy ústní lidové slovesnosti a napodobuje ji. První ohlasové pokusy v české poezii nepocházejí od Čelakovského, ale teprve v jeho rukou se vzor lidové slovesnosti stal zdrojem vysokých básnických hodnot.
- Ohlas písní ruských (1829) - Epická básnická sbírka čerpající z ruských bylin. Hrdinou je bohatýr, tj. mladý, krásný muž, který vyniká odvahou; často byli až nadpřirození. Bohatýři bojují na straně obyčejných lidí proti zlu. Byliny vznikaly v době tureckých a tatarských nájezdů na Rusko (kolem r. 1400). Ohlasy jsou postaveny na hrdinské epice a skutečných činech. Bohatýr ve velké většině případů vítězí. U bylin je typický obrácený slovosled, stupňování sloves ke znásobení děje, používají se přechodníky a ustálené výrazy (kalená střela). (Bohatýr Muromec, Velký ptačí trh, Ilja a Kalin – car)
- Ohlas písní českých (1839) - Lyrická básnická sbírka. Nejedná se o hrdinskou poezii, ale spíše o satiru a lyriku a milostnou poezii. Používá mnohem prostší verše. Opakováním sloves zdůrazňuje děj, opakují se výrazy. K umělecky nejzdařilejším epickým básním této sbírky patří Toman a lesní panna.
Odlišnost ruské a české lidové poezie charakterizoval Čelakovský srovnáním krajiny obou zemí: Ruskou lidovou poezii přirovnal k rozsáhlým hvozdům, mohutným řekám a jezerům; českou pak k drobným lesíkům, říčkám a potůčkům.
Vydání lidových písní:
- Slovanské národní písně
- 1. díl obsahuje české, moravské a slovenské písně, věnováno V. Hankovi.
- 2. díl obsahuje ruské, srbské a lužické, každá píseň je zde v originále a na druhé straně je její překlad, věnováno K. Brodzińskému.
- 3. díl (původně nebyl plánován) obsahuje písně, které se do předchozích nevešly, věnováno V. Karadžićovi.
- Mudrosloví národa slovanského v příslovích - sbírka slovanských přísloví, poprvé jsou odlišována přísloví a pořekadla. Jednotlivá přísloví zpracovává a porovnává. Tento soubor obsahuje na 15 000 záznamů tematicky seřazených tak, aby z nich vyplývala soustava tradiční životní filosofie Slovanů. Citaci přísloví doprovází Čelakovský případnými překlady a občas i stručnými poukazy ke zvykům nebo pověstem, k nimž se poutá smysl jednotlivých obrazných rčení. Velkou nevýhodou tohoto díla je, že není opatřeno rejstříkem. K tomuto dílu patří (ačkoliv nebyla součástí díla) jeho Rozprava o slovanských příslovích uveřejněná v Muzejníku, která tvoří jakýsi úvod tohoto díla.
[editovat] Vědecká literatura
- Slovník polabský - etymologický slovník, Čelakovský chtěl vydat všeslovanský slovník, ale nakonec zpracoval pouze Polabí.
- Dodatky ke slovníku Josefa Jungmanna
[editovat] Učebnice
- Čítanky – 3 díly, napsáno na žádost hraběte Lva Thuna, tehdejšího ministra školství.
- Malý výbor z veškeré literatury české – toto dílo bylo pravděpodobně zamýšleno jako učebnice, ale stal se z něj velmi populární přehled české literatury.
[editovat] Překlady
O městě Božím (svatý Augustin), Litevské národní písně, Márinka (Johann Wolfgang von Goethe), Jezerní panna (Walter Scott), Listové dávnověkosti (Johann Gottfried Herder)
Trestní zákon o přestoupeních oupadkových
[editovat] Posmrtně
Posmrtně Matice česká vydala jeho univerzitní přednášky:
- Čtení o srovnávací mluvnici jazyků slovanských
- Čtení o počátcích dějin vzdělanosti národů slovanských
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc : ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Čelakovský František Ladislav, s. 47.
- ↑ BERÁNKOVÁ, Milena. Český periodický tisk do roku 1918. Praha : Novinář, 1981. s. 69 – 89.
